Na rozdíl od ostatních fivefingers, v nichž může být v zimě opravdu chladno, jsou tyto do zimy stavěné. Vrstvení materiálů a voděodpudivost se postará o tepelný komfort i při teplotách pod bodem mrazu. Lontra vypadá lehce robustně, na noze je ale lehoučká a dalo se v ní i v minusových teplotách běhat zcela naboso. Mezi čtyřmi vrstvami si hned na první pohled všimnete neoprenu a podrážka je typicky krosová, schopná udržet vás i na cestách, pokrytých všemi druhy sněhu, a na umrzlém povrchu, klouže snad opravdu jen led a bláto. Na ledě a blátě ale klouže prakticky všechno.
Naproti tomu Bikila je na první pohled lehoučká a překvapivě tenká. Je vyšší, sahá ke kotníku. O připravenosti vzdorovat zimnímu času na první pohled svědčí jen zapínání připomínající obuv na běžky. Zapínání tu jistí rychlozavazovací tkanička krytá zipem a dopnutí na suchý zip. Tenký svršek skrývá tři vrstvy, i když se to nezdá - včetně vodoodpudivé membrány. Ideální i výrobcem doporučená je kombinace s vlněnými ponožkami. Skutečně, při běhu naboso bylo trochu chladněji, ponožky botu navíc chrání i před nutností častého praní.
Zatímco ostatní fivefingers je možné prát v pračce (i ty neoprenové), u těchto se to vzhledem k citlivé membráně nedoporučuje. Běh v nich je ovšem příjemný - i když bylo minus osm. Podrážka je upravená ještě malinko jinak, klouže snad jen bahno a absolutní led. Na sněhu a částečně zledovatělých cestách se v nich běhá dobře, prokluz je minimální. Alespoň pokud v zimě běháme i v mírnějších tempech pro nabírání kilometrů v aerobním pásmu.
V minus osmi lépe než kolem nuly
A jak je to s tím nepříjemným chladem, který je častým důvodem k výměně prsťáků za boty, které jsou přece jen o něco vyšší a s prsty u sebe? Podrážka je v oblasti prstů mírně vyvýšená - přesto se lehkému pocitu chladu z odrazu ve vlhku úplně nevyhneme. Je však daleko mírnější než v „letňákách“ a hlavně, díky vlastnostem svrchní látky popsaným výše zůstává to nepříjemné vlhko venku a k vaší noze se nedostane. Při šlápnutí do vody tedy cítíte pouze chlad, který po několika metrech zase odezní. Teplota těla je kolem 36 stupňů, okolní prostředí a sníh má podstatně méně, a tak ten gradient prostě cítíme. Více ve vlhku a v tající břečce než na chladnějším suchém sněhu.
Bosé běhání |
Je rovněž fakt, že v minusových teplotách a ve sněhu je běh mnohem příjemnější než v břečce okolo nuly, a platí i skutečnost, že po příchodu domů a svlečení botek jsou uvnitř prakticky suché. Známý je i fakt, že dokud běžíte, máte nohy v teple - ale co potom, máte-li někde postát? Testovala jsem tedy i krátké vychladnutí po doběhu, ještě chvíli jsem se venku zdržela. V minus pěti mi začala být lehce zima až asi po dvaceti minutách. Je tedy výhodou, dostanete-li se po doběhu do tepla nebo pustíte-li si alespoň v autě teplo na nohy, není však žádnou tragédií, pokud se tak nestane hned. A další pozitivum: jsou opravdu rychle suché! Můžete tedy ještě týž den vyrazit na druhou fázi nebo třeba na nákupy.
Dá se v zimě s pětiprsty začít?
Ideálním obdobím pro první běhy ve fivefingers je přece jen teplejší část roku, i když i nyní v lednu jsou některé dny nadprůměrně teplé a suché. Takové dny jsou prvním krátkým pokusům s prsťáky rovněž nakloněny.
Testy minimalistické a batefoot obuvi |
Pro začátky ve fivefingers samozřejmě platí důležitá zásada - začínat a zvykat si na ně postupně, nejprve jen pár set metrů v chůzi nebo velmi pomalém běhu. Posilují nožní klenbu, zlepšují držení těla - na patu vás rozhodně nepustí. Nejlepší odpružení je fungující nožní klenba, a protože drobné svaly nohou po dlouhá léta zahálely, nelze jim v začátcích naložit příliš mnoho. I tak je budete i po hodně pomalém kilometru na měkkém podkladě pořádně cítit. Krok trochu zkraťte a přidejte spíše na frekvenci, tak se nárazy na tělo ještě více zmírní. To platí samozřejmě obecně. Takže zprvu pomalu, a to ať už pětiprstům propadnete zcela, nebo si běh v nich ponecháte jako doplněk ke svému tréninku.
Jak je to s vodoodolností
Ještě zasucha testuji voděodolnost membrány. Na povrchu zůstává voda a tvoří kuličky, dovnitř se prakticky nedostane ani kapka. To se potvrdí i později v běhu i při lehkém šlápnutí do potůčku a při běhání ve sněhu. Materiál pouští pot ven a vodu nechává hezky v okolí. Pokud se přesto občas neubráníte pocitu, že v botce takové sucho není (a nenabrali jste si vrchem, což je však při tomto střihu velmi obtížné), oproti ostatním, „letnějším“ modelům, které by byly nyní zcela promočené, je to ještě hodně dobré. Zcela stoprocentní voděodolnost by totiž udělala z botky holínku, přičemž pot bychom zevnitř mohli rovnou vylít. Taková bota by nás v zimě mnoho nezahřála, proto je podobně jako u funkčního zimního oblečení volen vždy optimální kompromis.
Vlněné ponožky – skvělý doplněk
Jako každé fivefingers jsou i ty zimní uvnitř hladké a umožňují i bosý běh, tedy bez ponožek. Daleko příjemnější je ale ponožky přece jen používat - nohám je přece jen o dost tepleji, zvláště nedostanete-li se hned po doběhu do tepla. Lépe chrání nohu před dotírajícím chladem i sněhem. Podle mého názoru jsou nejlepší vlněné, samozřejmě rovněž prsťaté ponožky - bezvadně zahřejí, a to i když se noha mírně zpotí. Vlněné oblečení ostatně nosí i námořníci na lodích v chladných oblastech, kde je vysoká vlhkost a do toho třeba prší a stříká od moře. Vlhku a chladu vlna odolává daleko lépe a jejich tělo je i navlhlém svetru v suchu a v teple. Ideální spojení je i fivefingers plus kompresní podkolenky. Ano, i prstové kompresky jsou k dostání. Ty samozřejmě nejsou vlněné, ale poskytují dobrou kompresi již od prstů a především jsou vyšší než ponožky. Pokud se tedy do oblasti kotníků a achilovek někdy trochu sněhu a chladu dostane, v podkolenkách to tolik nehrozí.
E-shop Rungo.cz |
