• Příprava na desítku: dril, zranění i tréninkové vzplanutí

    Náš tréninkový plán je v půlce. Registrace na závod již začala, a proto se i naše příprava začne pomalu měnit. Čeká nás regenerační týden. A jak si vedou naši závodníci?

    Vlevo nahoře je trenér, Bára píše své vyznání z posledního tréninku, Petr relaxuje u tenisu a Marek... Marek pije. | foto: Rungo.cz

    RUNGO.CZ chrt: Petr Brém

    Cílový čas: 40:00

    Příprava na WRP je již v plném proudu, zdraví naštěstí drží. Vyhýbají se mi jarní nachlazení i drobná zranění. Důvody pro výmluvy tak prostě nejsou, a to je dobře.

    Stejně pestré jako počasí předcházejících týdnů byly i jednotlivé tréninky. Od pohodových regeneračních běhů na tepovce 100 - 110 přes různé typy vytrvalostní tréninků či velice důležitých tréninků speciálního tempa 4min/km až po ryze rychlostně silové tréninky sprintů v kopečcích.

    We Run Prague: dej si Rungo.cz na triko a nech se překvapit

    To je to co mě na běhu baví, pestrost, která vám občas dopřeje komfort pobytu ve vaší oblíbené zátěžové zóně a vzápětí vás dalším tréninkem vyšťaví až na dno sil. A právě pekelné tréninky čtyřstovek či sprintů v kopečcích jsou to, co vás posune dál k vašemu vysněnému času.

    Nejsem již v ideálním věku pro trénink rychlosti (co by asi tak měl říkat Marek O.?), nicméně právě rychlostní tréninky mě v poslední době baví nejvíc. Kopce jsem měl to štěstí si odběhat v krásném Posázaví. Sprinty po červené turistické značce z Prosečnice směrem na Panskou skálu byly přímo vražedné. Trénink dvaceti čtyřstovek mě zase přivedl po delší době na atletický ovál. Na tenhle trénink navíc osobně dohlížel trenér. A to by nebyl on, aby mě neprokouknul a pořádně si mě nevychutnal. Z tréninku dvacetkrát 400 metrů, start 2:15 (znamená: následující čtyřstovka začíná vždy dvě minuty a patnáct vteřin po startu té předchozí) se rázem stalo dvacetkrát 400 metrů start 2:00. Tuto změnu Nikola komentoval slovy: "Jsi nějakej moc čerstvej. A drž to na 1:30/400m jinak si moc neodpočineš." Všechny úseky jsem nakonec šel v rozmezí 1:19 – 1:34. Přičemž nejrychlejší byl ten poslední, což podle trenéra jasně ukazuje, že jsem se moc šetřil. Pěkně děkuju!

    Zajímavý byl i vytrvalostní trénink desetkrát 2 kilometry na tepovce 135. Předcházela mu malá lekce matematiky. Desetkrát dva kilometry…to máme 20 kilometrů celkem. Jelikož to do Brandýsa nad Labem mám 10 kilometrů, mělo by mi to krásně vyjít na cestu tam a zpět. Prvních pět úseků se mi běželo přímo skvěle. Tepovka 135 mi dovolovala běžet někde kolem tempa 4:45 – 5:00 min/km. Při obrátce v Branďáku jsem zjistil, díky čemu to zatím šlo tak dobře. Když vám fouká do zad, ten lehký vánek jako pomoc nevnímáte. Ale jak máte běžet proti, začnete ten uragán pociťovat mnohem intenzivněji. Tempo na druhé pětce úseků tak i díky tomu kleslo na 5:10 – 5:25/km. Trénink to byl jeden z nejdelších a po dvou hodinách jsem byl rád, že si můžu dát zaslouženou sprchu a lehkou večeři.

    Celkově můžu říct, že mě běhání začalo zase pořádně bavit. Pestrost tréninků, krásné počasí posledních dní a mnohem lepší pocit při běhání speciálního tempa mi dávají pocit, že to prostě půjde. Nebude to zadarmo a bude to bolet. Ale pokud si na konci budu moct říct, že jsem to dal, tak to všechno bude stát za to.

    Očima trenéra

    Petr se do toho vrhnul opravdu po hlavě. Maká a výsledky jsou vidět. Byl to hlavní důvod, proč jsem s ním chtěl být na oválu, při zatím nejtěžším tréninku – dvacetkrát 400 metrů. A jak mu to šlo? Popravdě velice dobře. Až na jednu maličkost nemám, co bych vytknul. Ta výtka se týká, poslední čtyřstovky. Vždy když si myslím, že jsem Petra už hodně zmáčknul, šáhne někam do tajných energetických zásob a ukáže mi, jak moc jsem se mýlil.

    Petrův tréninkový plán na další čtyři týdny

    RUNGO.CZ hobík: Marek Odstrčilík

    Cílový čas: 45:00

    Střídá se u mě euforie plná síly a momenty, kdy toho mám plný brejle. Ale zase to není ten pocit totálního vyčerpání, nohy se mi druhý den nepodlamují a mžitky před očima se nedostavují. Snažím se plnit vše, co mi Nikola předepíše, maximálně kvůli práci přehazuji některé tréninkové dny. Bohužel se mi nevyhýbá zranění stehna a já vlastně od poloviny druhé fáze přípravy tak nějak stojím a čekám, až se to umoudří.

    A to příprava začala tak zajímavě a pro mě netradičně. Pětkrát 500 metrů + dvakrát jeden kilometr v tempu 4:30, mezi tím pauza 2 minuty a navrch dvakrát 200 metrů na max. Šlo se to moc pěkně, jen nedoporučuji pro takový trénink využívat park, byť je plný běžců, kteří vás chápou. V těchto místech se totiž vyskytují také děti, které se pohybují skoky, během nebo odrážením na různých strojích. Z rovných úseků se pak stává svižný slalom se vsuvkami nečekaných změn směru, což má jistě za následek procvičování postřehu, ale vy pak vypadáte jako pod proudem.

    Předchozí týdny tréninku:

    V dalším týdnu nastává den D a moje trápení. Jdeme s Majdou na ovál dát dvacetkrát 400 metrů, každý úsek by měl být zvládnutý v čase 2 minuty a 20 vteřin. To by nevypadalo vůbec strašně, pokud by však tenhle trénink neměl své ale. Ono je to totiž tak, že čím rychleji běžíte, o to máte pak více času se vydechnout. Jak kruté. Dohaduji se s Majdou, že mě povede v tempu 4 minuty a 20 vteřin na kilometr, čímž mám na vydechnutí něco kolem 30 vteřin. Jeden úsek je jedno kolo. Cítím se skvěle, běží se mi dobře, mám parádní výhled, takže se mi představa obíhajícího "atleťáku" zamlouvá. Zlom nastává v šestém kole, kdy někdy v polovině ucítím lehké lupnuti ve stehnu, abych v cílové rovince zaklel naplno a zastavil se. Trénink pro mě končí.

    A zbytek už znáte, příprava stojí a já čekám. Zatím to nejde.

    Dumal jsem nad tím, co se stalo a proč. Kamarád a náš "testér" Vítek Kněžínek mi po Majdě poslal svůj pohled na věc. Prý jsem si měl dát po rozklusání jen velmi krátké protažení (já dal celkem dlouhé) a pak jít na abecedu a pár rychlejších rovinek. Svaly by nestačily vychladnout a pravděpodobnost, že dojde k tomu, co se stalo mě, by bývala byla minimální. Pořád se mám co učit. Teď si jen přeju, ať je to pryč. Mažu, odpočívám a jsem nervózní, zda stihnu natrénovat a jak to moc zamíchá s mojí přípravou.

    Očima trenéra

    Bohužel, u Marka není moc co hodnotit. Na ten nešťastný trénink byl natěšen jak malý kluk. Debatovali jsme spolu o něm několikrát. A výsledek skončil tím nejhorším scénářem. Holt, nedá se nic dělat, plakat nad rozlitým mlékem nemá cenu. Čeká nás minimálně 10 dní klidu a poté pomalé rozhýbání. Vy, kdo se připravujete podle Markova plánu, nezoufejte. Plán najdete níže. S Markem to budeme muset řešit individuálně. Držte palce, aby se co nejdřív dal do kupy.

    Markův tréninkový plán na další čtyři týdny

    RUNGO.CZ běžec: Bára Topinková

    Cílový čas: užít si závod (55:00)

    Nikolovi budiž odpuštěna i případná úkladná vražda! Ne že by k ní některé z jeho tréninků neměly blízko, ale po usípané zimě, během které jsem připomínala ufuněnou rozteklou kouli, ze mě ve třetím měsíci tréninku během několika dnů opadaly kusy přebytečného masa a vyloupla jsem se v začínajícím létě do podoby gazely. Plavková sezóna za dveřmi mě po dlouhých letech neuvádí do úzkostných stavů, protože vlivem intervalových tréninků u mě došlo k takovému kvalitativnímu posunu v rozmístění křivek, až jsem si z toho musela koupit nové červené bikiny. Tento "jiný stav těla" získaný díky dodržování tréninkového plánu se u mě projevil výraznou změnou chutí. Já, požíračka vepřových žebírek, jsem ve třetím měsíci tréninku přesedlala na čokoládu a chipsy a uvažuji o pořízení soukromého solného lizu. Solím si i chleba k snídani, sápu se na sladké limonády jako v hlubokém dětství a naopak s překvapením pozoruji, jak mi přestává chutnat alkohol.

    S báječným pocitem nadcházejícího léta v kostech si na zahrádce dávám nealko pivo nebo jednu skleničku růžového vína, další už moje tělo odmítá únavou po ránu nebo při běhu. Po třech měsících tréninku začíná být vidět i cítit obrovský posun, běhám i do kopce, bez zadýchání dám desítku levou zadní, a i když se při napsaném tréninku občas trochu trápím, vím, že jeho dodržení mi za to stojí a jsem z toho nadšená. V příštím týdnu mě čeká testovací běh na 10 kilometrů, který mám dát pod 1:05. Poběžím ho v oboře Hvězda, kterou si trochu srabácky vybírám jako ideální rovinatou lokaci pro nejtěžší tréninky. Baví mě přitom potkávat závodníky, kteří tam honí intervaly úplně stejně jako já, jen přitom zařazují třetí kosmickou rychlost. Miluju svůj nový běžecký stav a miluju i Nikolovy tréninky.

    Očima trenéra

    Tolik emocí jako má vůči mně Bára, jsem naposledy viděl v jedné venezuelské telenovele. Nenávist se mění v lásku a během jednoho odpoledne zase zpět. Já jsem ale s Bářiným tréninkem spokojen. Týden od týdne je u ní vidět posun. Chválím, jak dokáže poslouchat své tělo, když si řekne o minerály a energii. Jen tak dál Báro!

    Bářin tréninkový plán na další čtyři týdny

    Chcete se seznámit s našimi svěřenci osobně? Nebo je podpořit v jejich tréninku? Všichni pravidelně navštěvují RUNGO.CZ výběhy. Přidejte se!

    Nikola Havlík

    Sportem žije od dětství, je šestinásobným mistrem České republiky v plavání na 200 metrů prsa, šest let byl členem české plavecké reprezentace. Po ukončení plavecké kariéry se stal vášnivým běžcem. Své zkušenosti z vrcholového sportu se snaží předávat dalším.

    Nikola Havlík


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?




    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.