Z nového roku neuběhly ještě ani dva týdny a hned se objevila první zpráva, která dokázala vyvolat pořádný rozruch. Zatímco silničáři pravděpodobně pokrčí rameny a následující řádky přejdou bez většího zájmu, vyznavači běhu v horách pořádně zbystří. Tony Krupicka, jedna z největších ikon tohoto sportu, totiž výrazně mění svůj přístup.
Završením této proměny pak je odchod ze značky New Balance, pod kterou strávil posledních bezmála deset let a v níž se značnou měrou podílel na vývoji mnoha minimalistických a trailových modelů.
Běžecké závody v OstravěUžijte si závod s domácí atmosférou na startu sezóny. 9. dubna 2016 v Bělském lese nemůžete chybět. V ceně startovného funkční triko Craft. Více o závodu ZDE.  |
Tony Krupicka a La Sportiva
Kam má Tony namířeno? Dalo by se říci, že zpátky domů. Vrací se totiž ke svému vůbec prvnímu sponzorovi, italské outdoorové značce La Sportiva, která se Tonyho ujala po jeho prvním vítězství v závodě Leadville 100 v roce 2006.
V té době patřil Krupicka mezi největší propagátory takzvaného minimalismu (běžeckých bot s minimálním množstvím tlumení a s absencí všech přebytečných prvků). Své první La Sportivy (model Crosslite), které vážily něco přes 350 gramů, tak v podstatě okamžitě podrobil „ořezání” přebytečné vrstvy tlumení a všech dalších částí, které považoval za nepodstatné. Ve výsledku tak získal boty o více než sto gramů lehčí.
Proslavil se tím po celém světě. Navíc dala tato činnost podnět k vytvoření vůbec prvních minimalistických bot od New Balance, na jejichž vývoji se Tony o pár let později přímo podílel.
Konec 300 kilometrů týdně
Dávno pryč jsou doby, kdy tenhle vytáhlý podivín běhával týdně 300 a více kilometrů. Série zranění ho donutila výrazným způsobem změnit charakter tréninku, proto kromě běhu zařazuje stále větší podíl vysokohorského lezení, skialpinismu nebo cyklistiky. Více než běh by se tak současný směr, kterým se vydává, dal pojmenovat jako extrémní pohyb v horském prostředí za účelem dosažení cíle v co nejkratším čase. Bez ohledu na to, jaké vybavení je k tomu potřeba. Kus dojede na kole, pak běží, kam až mu terén dovolí, a na vrchol vyleze po skalách. To samé zase dolů. Svůj trénink už neměří na kilometry, ale na hodiny a nastoupané výškové metry.
 Běhám kvůli horám a komunitě. A kvůli egu, říká Anton Krupicka v článku na Rungo.cz |
Díky tomu se změnil i Tonyho vztah k závodům, kterých se účastní spíše ojediněle. Přednost nyní dává svým osobním projektům v horách a překonávání takzvaných FKT (nejrychlejší známý čas dosažený na stanoveném úseku - zpravidla výstup a sestup vybraného vrcholku nebo dokonce několika vrcholků v řadě za sebou).
V tomto směru dává propojení s La Sportivou perfektní smysl, protože tato italská značka má ve své nabídce na rozdíl od ryze běžecké značky New Balance množství vybavení pro běh v terénu, vysokohorskou turistiku, lezení, skialpy a další outdoorové aktivity, jimž se Krupicka věnuje se stále vyšší intenzitou.
Vztah k minimalismu
Od začátků Tonyho kariéry vrcholového sportovce se mnohé změnilo i co se přístupu k vybavení týče. Většina lidí má tohoto vysokého, zarostlého a věčně polonahého běžce spojeného s botami s nulovým dropem a minimálním tlumením, ale jak sám říká, čas jde dál.
U zprávy o obměně značky, kterou bude v příštích letech zastupovat, se objevil i komentář poukazující na nesoulad většiny modelů La Sportivy s minimalistickým pojetím běžeckých bot:
 Vnímejte soupeřův dech! O tom, jak Tony Krupicka radí jak na ultra trail si přečtěte zde |
„La Sportiva Mutant má drop 10 milimetrů, ale já myslel, že preferuješ boty s nulovým nebo minimálním rozdílem mezi patou a špičkou.” Tonyho odpověď jen ukazuje, jak univerzálním a nevyhraněným sportovcem se za poslední roky stal: „Za posledních pět let preferuji každou botu, která dobře vykoná svou práci. Používám velké množství nejrůznějších modelů od minimalistických s velkým citem pro terén, přes boty flexibilní, jiné s agresivním vzorkem, které poskytují propriocepci a stabilitu ve volném terénu, až k předimenzovaným maximálně tlumeným modelům, které ochrání moje nohy při velmi dlouhém běhu. Vždycky se snažím vybrat nejlepší nástroj pro konkrétní potřeby.”
Jestli ovšem Tony změnil úhel pohledu na běžecké boty, v ostatních věcech je stále srdcem i duší minimalista a při tréninku i závodech s sebou bere jen to nejnutnější vybavení, bez kterého se neobejde. I nadále ho tak můžeme vídat do půli těla s batohem, do kterého se sotva vejde pár kusů záložního oblečení, jak desítky hodin trénuje nebo závodí v náročném horském terénu.
Vzniká nový sportovní směr?
Podobný trend jako u Tonyho můžeme sledovat například i u legendárních běžců Kiliana Jorneta nebo Scotta Jurka. Zdá se tedy, že odklon od závodů (ve kterých tito borci už dosáhli všeho, čeho se dosáhnout dalo) směrem k prostému trávení času v horách je v určité fázi kariéry přirozená záležitost. Tento nekomerční a svobodnější způsob sportování navíc inspiruje stále větší počet běžců, skialpinistů a lezců. I přes rostoucí popularitu si však můžeme být jistí, že závody, komerce ani další negativní vlivy do této těžce uchopitelné oblasti nevstoupí.
Vítek Kněžínek Vítkovi leží v botníku něco přes třicet párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které v letošním roce pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. Chcete-li se Vítka zeptat na jakékoliv téma související s běháním a aktivním způsobem života obecně, navštivte naši poradnu. |
