Zapáleným běžcům už nestačí jen vlastní tréninky a závody v hlavní sezoně, dalším stupněm je několik intenzivních dnů v rámci kempu s profesionálním vedením. Honza Dušánek spustil první běžecké tábory před dvěma lety a se svým projektem Trailcamps letos vyrazil už po šesté, premiérově do slunečného Toskánska.
Běhání, jídlo pro běhání, povídání o běhání
Program takového kempu je celkem jasný, hlavní roli hraje trailové běhání. Tréninky si tady vzali na starost profíci na slovo vzatí v čele se Zdeňkem Křížem, Markem Causidiusem a Tomášem Macečkem. Každodenní dvoufázovky se v Toskánsku zaměřovaly na pilování techniky, běh v terénu, získané kilometry i nastoupané metry, ale nechybělo ani cvičení na zpevnění středu těla nebo jóga. Zkrátka vše, co by v kvalitním tréninku nemělo scházet. Celkem se mi povedlo za čtyři dny naběhat slušných 95 kilometrů, a to jsem neměla nejvíc.
U toho se ale zdaleka nekončí. Známe to všichni, po pár větách se většina našich rozhovorů nějakým způsobem vždy stočí k běhání, ve společnosti dalších běžců vlastně neexistuje jiný scénář. Večery se tak naplnily buď „oficiálními přednáškami“ na téma tréninků a stravy, nebo se zážitky z nejrůznějších závodů a vlastní zkušenosti rozebíraly nad pivem.
A protože jsme my běžci tvorové věčně hladoví a zároveň potřebujeme kvalitní palivo, ředitel kempů Honza spojil síly s Ivanem Rybaříkem a jeho Čistým sportem. Díky tomu naše břicha plnila zdravá, výživná a smysluplná strava dodávající všechny potřebné živiny přesně na míru běžeckým tréninkům. (Ale ruku na srdce, i když šlo o jídlo fantastické, v Itálii těžko odoláte jednomu nebo dvěma kouskům pizzy mimo jídelníček).
Italský turista
Ačkoliv je běhání láska a i v Praze si ho dokážu užít, kopce a příroda mají svoje kouzlo, hlavně když se spojí s objevováním nových míst. Do Itálie možná většina lidí jezdí na pláž pod slunečník, takové běhání u moře je ale nejen hotová romantika, když vynechám mokré boty plné písku, ale taky slušný trénink a pořádná dřina. Intenzitu tréninků doplňovaly i nastoupané kopce nebo delší běžecké pasáže.
Poslední den našeho trailcampového výletu jsme, kromě běhu samozřejmě, zakončili i návštěvou termálních pramenů, grilovačkou... a vyhnout se v Toskánsku vinnému sklípku by byl asi úplný hřích, ne?
S partou, v páru i sólo
Na několikadenních společných akcích se zaručeně sejde skvělá parta. Složení výpravy začínalo od dvacetiletých mladíků až po ostřílené vlky, potkali se tady kámoši z práce, manželské páry i ti, kteří vyrazili na vlastní pěst. A hledat společné téma k hovoru „překvapivě“ nebyl problém.
Na trati jsme se doplňovali, hobbíci i profesionální běžci, každý už měl ale něco naběháno. Dávka kolem 100 kilometrů za čtyři dny není pro každého a člověk musí už mít něco v nohách, průběžně trénovat a znát svoje tělo tak, aby mu mohl důvěřovat i v takovém zápřahu. Jakmile nejste zvyklí na větší intenzitu, snadno dojde k přetrénování nebo zbytečným zraněním.
S výběrem kempu vám pomůže i jeden z našich starších článků, možností už je však dnes víc. Tady jsou podobné běžecké akce, které se v příštích měsících chystají:
- 12.-15.4. 2018 Rock Point Vysočina
- 10.-13.5. 2018 XTR Team Boží Dar
- 23.-27.5. 2018 Trailcamps NP Vysoké Taury (Rakousko)
- 28.6.-1.7. 2018 Ondřej Fejfar Jeseníky
Tipy a postřehy z prvního kempu
- Před odjezdem jsem s kamarádem vtipkovala, že nejedu na módní přehlídku a nepotáhnu s sebou tisíc tašek a kufrů. Chyba! Dvoufázové tréninky, rozcvička spolu s vodou a blátem si zaslouží hodně sportovních outfitů včetně více párů bot.
- V Itálii asi úplně nevyužijete čelovku, zato župan do termálů jo.
- Velký porce na talíři tady mají smysl a tu kaši k snídani příště prostě dojím celou!
- Jóga je nejlepší protahovačka po opravdu náročném běhu a ledový bazén v závěru nohám poslouží líp než ten, ve kterém by se dalo snad koupat.
- Červené víno dělá fleky, které už ani z Trailcamps trička nevypereš.
A co vy, taky už jste vyrazili na podobnou akci? Podělte se o své zážitky v diskuzi pod článkem.
