Lidské tělo disponuje smysly, které vnímají okolní prostředí, a receptory, které zachycují vnitřní stav v těle. Při běhu běžně reagujeme nejen zrakem a sluchem na kořeny nebo projíždějícího cyklistu. Stejně intenzivně vnímáme okolí tlakovými senzory na chodidlech. Při pasivním životním stylu se činnost těchto čidel zhoršuje, což společně s nedostatečnou fyzickou kondicí omezuje naši celkovou výkonnost a způsobuje, že sami sobě při běhu spíše překážíme. A protože žádný běžec neoplývá energií na plýtvání, je potřeba se naučit se svým tělem pracovat jako s jakýmkoliv jiným nástrojem.
Běžecký závod? Ano!Pojďte na závod pořádaný naší redakcí: na konci září v Pardubicích a v říjnu se běží pražskou Divokou Šárkou. Srdečně vás zveme!  |
Trénink smyslů
Důležitým prvkem při nácviku běžecké techniky je celkové vnímání vlastního těla. Přijímáme smyslové informace, které náš mozek analyzuje a pak se podle nich rozhoduje. „Mnoho běžců tvrdí, že došlapují na přední část chodidla, ale když je nafilmujete, je zřejmé, že došlapují na patu. Jejich vnímání vlastního těla není dostatečně vycvičené,“ říká trenér Radim Kůta.
Ne každý má totiž na začátku motorického učení vnímání vlastního těla na tak vysoké úrovni, aby každý pohyb vycítil a uměl provést hned na první pokus. Většina lidí si při nácviku prvků běžecké abecedy připadá jako na první lekci v tanečních, a i když tělu vydává jasné pokyny, kde by se jeho ruce a nohy měly v tom daném okamžiku nacházet, s hrůzou zjišťuje, že spojení hlava-tělo funguje po křivolakých a dost nejistých drahách. Myšlenka na pohyb se s pohybem samotným úplně míjí a místo elegantního sportovce připomínáte spíše polámaný větrný mlýn.
Dovednost „poručit svému tělu v pohybu“ si totiž každý musí teprve osvojit, a to delší spoluprací s vlastním tělem. „Vynikající atleti jsou géniové tělesného vnímání. Jsou si hluboce vědomi toho, kde se nachází jejich tělo v prostoru a co je třeba změnit, aby se dostali z místa, kde jsou, na místo, kde chtějí být. Dokážou vnímat jednotlivé fáze běhu a průběh zapojování jednotlivých svalů ve správném pořadí,“ popisuje princip spolupráce s vlastním tělem Radim Kůta.
Důležitost dozorce
Efektivita nácviku se zvyšuje, pokud běžec dostává konkrétní a jednoduché informace o kvalitě provedeného pohybu. To jsou ty momenty, kdy se trenéři uchylují k frázím typu „máš tam ruce leda na ozdobu“, případně „mácháš prádlo, nebo běžíš?“. (o podivných běžeckých stylech jsme psali v tomto článku). „Proto je tak důležitá role trenéra. Nejenže odpovídá za tréninkové postupy a poskytne zpětnou vazbu, ale vysvětlí a ukáže vám cvičení opravdu do detailu. Rychlost učení běžecké techniky se navíc umocní, pokud sami sebe uvidíte na videozáznamu, nejlépe hned po skončení cvičení. Dostanete důležité informace a s těmi pak musíte sami pracovat,“ popisuje jednu ze stěžejních dovedností trenéra Radim Kůta.
Vnímat každý pohyb
Ovšem mít trenéra, který zanalyzuje vaši techniku, je jedna věc, ale samostatná práce s jemnými změnami v poloze vlastního těla je věc druhá. Pro začátek je ideální vyvarovat se rušivých vnějších vlivů. V botách s vysoce odpruženou podrážkou vám chybí pevný kontakt s podložkou, takže jen těžko vnímáte intenzitu a úhel dopadu na zem. Sluchátka v uších vás okrádají o sledování rytmu kroků, kontrolování sporttesteru o plynulost pohybu.
„Někdy je dobré vyvarovat se rušivých podnětů. Pokud si jdete zaběhat na obecnou vytrvalost, nechte doma hodinky, neřešte tepy. Když si jdete zaběhat, abyste se oprostili od psychických problémů, pomůže vám to vyčistit si hlavu, ale pak se vůbec nesoustředíte na své tělo ani techniku běhu. Zkuste nechat elektroniku i stres doma,“ radí trenér.
Vyrazte běhat do parku, nalaďte se na zvuk nohou dopadajících na zem, poslouchejte okolí a dejte svému tělu množství zajímavých podnětů. Jako vhodný nástroj k učení spolupráce s vlastním tělem a současně kompenzační pomůcku pro během zmordované tělo doporučuje trenér protahování a dýchání. „Správné využití dechové vlny vás naučí vnímat dobře každý svůj pohyb. Druhým krokem je pak jóga, která vás naučí vnímat vlastní těžiště, nebo rytmická cvičení či tanec, při kterých se naučíte poskládat tělo do přesně požadované formy, a to v určitém rytmu.
Etiopská zkušenostPro zlepšení koordinace pohybů a perfektního vnímání polohy těla až do konečků prstů slouží i tolik odbývaná běžecká abeceda (článek i videa najdete ZDE). Není to tedy jen tupý dril zařazovaný pro otrávení běžce nudou a laktátem, ale nácvik pohybových vzorců a učení se „ovládání“ vlastního těla. Rytmické cviky zařazené do běžeckého drilu se používají při přípravě běžců v Etiopii. Tam se cviky se chodí synchronně, ve vytrvalecké zátěži i několika hodin v kuse. Pro inspiraci se podívejte na toto video. |
