Ne, ani další měsíc nebyl s naší princeznou procházkou růžovou zahradou. Dětský křik a pláč nás však pomalu začínají opouštět. Pravidelný režim sice stále nemáme, věříme však, že je již jen otázkou času, kdy ho nastolíme.
Otcův pohled: Měním názor na rodinné výlety
Ještě nikdy jsem nepřivítal jaro tak radostně jako letos. Ne že by mi tak učarovali zpívající ptáci či kvetoucí stromy. Krev do žil mi vlilo jarní světlo. Blahodárné slunce, které mi umožňuje chodit s rodinou na procházky a přitom nezanedbávat trénink. Dny se dokonce prodloužily až tak, že jsem již téměř měsíc nevytáhl čelovku.
Běžecké závody v BrněProběhni se v zoo! Závod na sedm kilometrů v Brně, kde ti medvěd pohlídá batůžek a žirafa bude fandit.... Více o závodu ZDE  |
Největším požehnáním jsou ale rodinné výlety. Dříve nenáviděné, nyní milované. To si totiž tak s rodinkou vyjedete na chatu, kde je spousta hlídacích babiček a tetiček. Nejenže si můžu na chvíli uzmout vlastní ženu jen pro sebe, což je v normální den prakticky nemyslitelné, ale zároveň se mi podaří vyšetřit vždy i trochu času na proběhnutí. A to má také své kouzlo. Jednou za čas objevit nějaký nový běžecký revír, to není vůbec špatné.
Veškeré mé běžecké tréninky se nyní tak trochu smrskly v běžecké intervaly a tempové běhy. Stalo se tak právě proto, že chuť trávit co nejvíce času s rodinou se moc neslučuje s dlouhým pomalým klusem. To se pak snažím i svůj oblíbený desetikilometrový výběh na jedno pivo stihnout do jedné hodiny. Ne že bych stále jen sprintoval, ale ze svého tréninkového plánu jsem prakticky vyškrtl volné výběhy.
Snažím se každou tréninkovou jednotku využít, jak nejlépe umím. Ano, občas se mi stane, že se nechám strhnout a zapomenu na potréninkový výklus. Vím, není to ideální. Takto postavený tréninkový plán má své mouchy, ale i tak věřím, že mě dovede k úspěšné závodní sezóně. Moje výkonnost ostatně zatím roste. Testování proběhlo na závodě Ještěd SkyRace, kde jsem i přes psí počasí zaběhl na své poměry velice slušně a jako běhací taťka se zařadil na konec první stovky. Začínám si tak trochu myslet, že by to s tím Matterhornem mohlo i vyjít.
Předchozí díly: |
Matčin pohled: Hledám druhý dech
Běhání a jakýkoliv jiný sport jsem v tuto chvíli přesunula stranou. Jsem vyčerpaná z péče o čtyřměsíční miminko, které až nyní přestalo trpět na kolikové bolesti břicha. Každovečerní několikahodinový pláč mou mysl i tělo zaměstnaly natolik, že jsem neměla sílu ani na své milované koníčky, natož na něco, čemu se říká sport, i když by mi to možná pomohlo.
Kila jdou ale překvapivě dolů úplně sama. Od minulého měsíce mám dole další jedno, což je od doby, kdy jsem se vrátila z porodnice, celkem dalších pět. Možná je to vyčerpáním, ale svou největší zásluhu na tom má nepřetržité houpání uplakané holčičky a rodinné výlety, které jediné mi pomáhají trochu si vyčistit hlavu. Skoro každý víkend totiž vyrážíme celá rodina na chatu, kde Emmu hlídají prarodiče a my tak máme jednu z mála možností, jak být chvíli o samotě a podniknout nějakou delší procházku či výšlap na nedaleký kopec.
A jaké jsou mé vyhlídky do budoucna? Bohužel žádné. Nic neplánuji a nekladu si ani žádné cíle. Teď si chci jen užívat chvíle, kdy naše dcera konečně pomalu, ale jistě vyměňuje pláč za smích a občas mi dovolí i vypít odpolední kávu. Třeba naberu druhý dech a ke sportu se s nadšením vrátím.
Další měsíc bude ve znamení hledání ztracené motivace a taktéž důležitého testu na závod Matterhorn Ultraks. Otec totiž bude vyzývat Peruna. Nenechávejte nás v tom samotné a sledujte nás dále.
Karolina a Nikola HavlíkoviKarolina Havlíková je úspěšná módní bloggerka. Její manžel, Nikola Havlík, je externím redaktorem RUNGO.cz. Kdo chce Nikolu poznat, může zavítat na pravidelné úterní trailové výběhy v Praze, které vede. Organizují se pomocí této skupiny. |
