Letní počasí panuje už od poloviny května a nevypadá to, že by nás chtělo rychle opustit. Sportovat ale musíme (a hlavně chceme) i tak. Běhání v otevřené přírodě pod slunečními paprsky, cyklistika v upnutém sportovním dresu, vysokohorská túra v nových pohorkách – to všechno jsou aktivity, které nám zlepší náladu i kondici, ale zároveň představují nástrahy pro naši pokožku.
Prevence není vším, ale zachrání od nejhoršího
Kvalitní deodorant omezí tvorbu potu a především nám dodá lepší pocit. Jít si v klidu a bez starostí zaběhat ale neznamená jen to. „Běžci se pohybují často na přímém slunci. Snadno tak může dojít ke spálení pokožky. Je zvláštní, že na dovolené se mažeme každý den, ale doma na to zapomínáme,“ zamýšlí se dermatolog Miloš Kravciv. Krémem s ochranným faktorem je podle něj třeba se mazat i na procházku ve městě – tím spíše pak před sportovní aktivitou, kdy si dopředu nemůžeme být jisti, jakou trasu poběžíme. Stačí, když zrovna budeme mít „běhací den“ a rozhodneme se to vzít „zkratkou“ – je to sice dál, ale o to horší cesta a mnohem více slunečních paprsků. A spálená ramena jsou na světě.
Běháte rádi?Vyzkoušejte náš zářijový závod v brněnské zoo a nebudete litovat! Více se dozvíte ZDE.  |
„K dostání jsou opalovací krémy přímo pro sportovce – nejčastěji s označením sport. Kromě ochrany pokožky před spálením reagují i na pot. Mají větší výdrž a díky speciálnímu složení neztrácejí při intenzivním sportu na účinnosti,“ vysvětluje doktor Kravciv.
I tak ale pamatujte na to, že pokud se budete slunci vystavovat delší dobu (třeba při horském maratonu, kde se opravdu před paprsky neschováte), je třeba se namazat opravdu pořádně a ideálně proceduru alespoň jednou během aktivity zopakovat. „Při dlouhém běhu na přímém slunci použijte klidně faktor s číslem 50. Záleží také na typu kůže a schopnosti pokožky se opalovat,“ dodává dermatolog.
Po sportu chladnou sprchu
Horko, případné podráždění a zarudnutí kůže vlivem slunečních paprsků a směs slaného potu se zbytky opalovacího krému jsou skvělým koktejlem pro vznik dalšího podráždění, vysušování pokožky i pro vznik ekzému. Jakmile se dopravíte do zázemí, je na místě se této vrstvy zbavit. „Po sportovní aktivitě je dobré se osprchovat vlažnou vodou a namazat krémem po opalování,“ radí Kravciv a mimo jiné doporučuje také použít kokosový olej, který zklidní pokožku.
Škodit mohou teplé koupele, jsou sice příjemné pro schopnost uvolnit svaly, ale mohou vaši pokožku dehydratovat a navodit tak rychlejší olupování kůže, a tedy i ztrátu pečlivě nabytého opálení. „Na nějakou dobu proto vyměňte dlouhé teplé koupele za chladnější sprchu a používejte sprchový olej, který pokožku dokonale zvláční,“ radí lékař.
Vyrážky z potu i ze slunce
Ani včasná sprcha nás ale nemusí zachránit od některých „typicky letních“ dermatologických potíží. „U dětí i dospělých se mohou objevit potničky, tedy drobné červené pupínky. Tato vyrážka trápí často například cyklisty. V létě se totiž tělo zapařuje, a to obzvláště tehdy, nosíme-li oblečení z neprodyšných látek. Kůže se neochlazuje, na jejím povrchu se usazují soli, kožní maz a podobně, což způsobuje dráždění, a to převážně v místech se zvýšeným třením,“ vysvětluje dermatolog. Jako prevence je kromě volnějšího oblečení vhodné namazat třecí plochy vhodným krémem, který vytvoří ochrannou vrstvu a zároveň působí proti vzniku zánětu či opruzenin. Použít můžeme klidně ten pro děti.
U běžců a turistů, kteří se často pohybují venku na přímém slunci, se může objevit i solární dermatitida – vyrážka ze slunce. „Jsou to zarudlé šupinaté flíčky doprovázené drobnými vodnatými puchýřky,“ popisuje doktor Kravciv. Vyrážka po pár dnech sama odezní, ale nic nezkazíme potřením krémem nebo mastí s obsahem panthenolu či jiné zklidňující nebo protizánětlivé látky.
Puchýř – postrach běžců i turistů
Puchýře jsou strašákem, ale zároveň už tak nějak přirozenou součástí života každého běžce či vášnivého turisty. Vzniknou často neočekávaně, i v botách, které nosíme už nějaký ten rok, a navíc je jako naschvál objevíme někde uprostřed trasy, když nás čeká ještě alespoň deset kilometrů chůze po hřebenech. Co naplat, musíme to vydržet. Rozhodně není od věci nosit s sebou speciální gelové náplasti, které puchýř vysuší a zároveň chrání před dalším odíráním. Na stržené puchýře se ale nehodí – v tomto případě je lepší mast, která urychlí hojení, jako například Hemagel.
„Puchýř vzniká mechanickým poškozením pokožky, čímž dojde k oddělení nejsvrchnější části kůže. Jakmile je nechráněná vrstva pokožky odhalená, začne ven prosakovat tekutina. Když tření pokračuje, puchýř praskne, tekutina vyteče ven a dojde k odhalení nechráněné škáry. V té jsou umístěna nervová zakončení – proto stržený puchýř někdy tak nesnesitelně bolí,“ vysvětluje Kravciv. Jako prevenci doporučuje dobře padnoucí boty a dávat pozor, zda se nám neshrnula ponožka. Tření podporují i zpocené nohy (pomůže deodorant na nohy nebo speciální pudr).
A co dělat, když už veškerá prevence selhala? „Před ošetřením si důkladně umyjte ruce. Puchýř nikdy nestrhávejte. Nechte ho volně odkrytý. Musíte-li si obout boty, zakryjte jej sterilním obvazem. Než se místo zhojí, nenoste boty, které problém způsobily. Můžete využít i principu mokrého hojení s přípravky na to přímo určenými. Nanesete slabou vrstvu gelu na ránu a sterilně obvažte. Převazujte ráno po 24 hodinách,“ radí dermatolog.
