• Ze Zélandu do Evropy na kole. Dobrodružství začíná

    Vydali se žít na Novém Zélandu. Teď po dvou letech je to táhne zpět domů do rodných Beskyd. Cestu domů pojali velkolepě. Rozhodli se zdolat tisíce kilometrů převážně na kole. Redaktor Jakub a jeho přítelkyně Daška vám zprostředkují, jak lze žít svůj život plnými doušky.

    Jakubův bikepackingnový setup. Kolo Surly Karate Monkey s převodem 1x11, sada bikepackingových brašen Acepac, kožené sedlo Brooks B17 a bezdušová kola | foto: archiv Jakuba LaryszeRungo.cz

    Představ si, že sedíš na břehu jezera, které je obklopené kopci tyčícími se přes tisíc metrů vysoko, a v pozadí vidíš ještě vyšší hory pokryté ledovci. Obloha je krásně modrá a voda jezera tyrkysová díky ledovcové moučce, která se pozvolna roztápí ve sluncem prohřáté vodě. Představ si to nejkrásnější místo na zemi, které se těžko opouští. Bohužel to není místo, kde ses narodil, tvé srdce si proto stýská po rozlehlých lesích a zelených loukách. Je čas vrátit se domů. Ale jak, když jsi na druhé straně světa na Novém Zélandu?

    Fotogalerie

    Přeletět přímo do Evropy s Daškou rovnou zavrhujeme, protože chceme ještě cestovat. „Co třeba koupit auto v Asii a dojet po souši ve stylu Trabantů?“ zní nápad. 

    Kdybychom měli neomezený rozpočet, tak možná. Vždyť jenom otočení klíčku zapalování stojí peníze, nehledě na to, pokud se auto rozbije? Co import a export auta do zemí a ze zemí, které chceme projet? Tak motorka? Ne! Stejné problémy. Rozhodně ale nechci šlapat na kole! ... a máme to. Elektrokolo, to je nápad. Nenadřeme se a baterku nabijeme solárním panelem. 

    Asi takovou diskuzi jsme vedli s Daškou, když jsme se rozhodovali, že za rok opustíme město Wanaka. Až tady, po více než dvou letech života, jsem si uvědomil, jak je důležité dbát na ochranu přírody a nezatěžovat ji produkcí zbytečného odpadu, podporou těžby fosilních paliv a nadměrnou produkcí skleníkových plynů. Elektrokolo by mohlo být ideální dopravní prostředek na naši cestu.

    Nápadu projet polovinu světa na elektrokolech jsme se chytli a ještě ten den vyrazili na průzkum po místních obchodech. Naše nadšení netrvalo dlouho. Po zjištění, že pokud se elektromotor ponoří do vody, je zkrátka kaput, přichází uvědomění, že tlačit třicetikilové kolo ověšené našimi ranci nebude nic, co bychom si přáli. Asi víte, kam tím mířím, že? Postupnou „destilací“ dopravních prostředků jsme se rozhodli osedlat docela obyčejná horská kola bez odpružení a cestovat ve stylu takzvaného bikepackingu.

    Co je to bikepacking

    Bikepacking je minimalistiký styl cyklocestování, který vám dává svobodu ve výběru trasy. Nemusíte se omezovat pouze na zpevněné a asfaltové cesty, můžete jet tam, kam vás pustí vaše dovednosti. Díky specifickému systému brašen je kolo stále ovladatelné i v náročnějším terénu.

    Nápad dostat se z Nového Zélandu do České republiky na kolech jsme dostali 24. listopadu 2016. V té době jsme se absolutně nepovažovali za cyklisty ani alespoň za fanoušky cyklistiky. Kola jsme s Daškou vnímali pouze jako cosi, na čem se za pěkného počasí můžeme dopravit z bodu A do bodu B. Jenže o tom vlastně celá naše cesta je, dostat se z bodu A do bodu B. Jenom to přesouvání v prostoru bereme možná v trošku jiném měřítku než většina lidí.

    Kdo je Jakub

    Jakub Larysz je jedna z ústředních postav RUNGO.cz. Jeho svěží sportovní duše se promítla do ostravské skupiny výběhů, kterou vedl až do svého odjezdu na Nový Zéland. Stal se také redaktorem RUNGO.cz.

    Daška Č. je Jakubova dívka do nepohody i sluníčko, které prosvítilo Jakuba. A Jakub ji.

    Po hodinách strávených nad mapou světa, čtení cestovatelských průvodců, cyklo/cestovatelských blogů a všeho, co by se mohlo hodit, vykrystalizoval plán. Přesunout se z města Wanaka na Jižním ostrově do města Picton, kde začneme naši cestu trailem Queen Charlotte. Dále přeplujeme na trajektu na Severní ostrov do hlavního města Wellington, odkud projedeme klíčové bikové traily až do města Auckland, odkud přeletíme do thajského Chiang Mai. Ze severu Thajska už budeme cestovat pouze po zemi. Po směru hodinových ručiček projedeme Laos, Vietnam, Kambodžu a přes Thajsko do Myanmaru. Pokud podmínky umožní přechod hranic s Indií, budeme dále pokračovat přes Indii do Nepálu a Tibetu. Jelikož Čína je obrovská země, využijeme vlakovou přepravu do Pekingu a mongolského Ulánbátaru. Odtud pojedeme na kolech k ruskému Bajkalu. Pak využijeme Transsibiřskou magistrálu a po Rusku plánujeme projet Finsko, Švédsko a Norsko, odkud je to přes Dánsko a Německo domů, co by kamenem dohodil.

    Čím více se blíží datum našeho začátku, tím více se těšíme na objevování nových krajin, zvyků, jídla, vůní a lidí. Ze všeho nejvíce se však těšíme na Himálaj, Nepál a Tibet, na země plné kontrastů. Méně se samozřejmě těšíme na logistické komplikace a vážné poruchy, na které se nedá připravit.

    Tak co? Pojedete s námi? Na cestu vyrážíme v pátek 13. října 2017 a o našem počínání ve světě si můžete přečíst tady na RUNGO.cz. Budeme se hlásit každý měsíc s novými zážitky.

    Autor:


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Ze Zélandu do Evropy na kole. Dobrodružství začíná

    Z78d44e19n69ě69k
    M15l59e89j53n29e51k
    Vy tři jste ten článek vůbec nečetli, snad jen pár vět na začátku, ale hned tu vedete diskuzi o cestě na...
    Nabíjet baterku elektrokola solárem, to bude chtít hodně velký solár :-)

    V diskusi je 7 příspěvků, poslední příspěvek 13. 10. 2017, 12:32



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.