Nejprve byste si měli uvědomit, že běh po silnici a běh v terénu jsou dvě naprosto odlišné disciplíny. Jistě, v obou případech vykonáváte na první pohled stejný pohyb, ale při bližším zkoumání zjistíte, že v terénu budete tělo trápit naprosto odlišným způsobem než při běhu po hladkém povrchu.
Silniční trasy obvykle bývají rovné nebo mírně zvlněné a opravdu prudký kopec je spíše výjimkou. Oproti tomu je v terénu naprosto běžné, že každou chvíli narazíte na krpál, který snad ani není možné vyběhnout. To samé platí o sebězích, které na silnicích a zpevněných cestách málokdy překročí dvanácti procentní sklon, zatímco v terénu není problém dostat se na dvojnásobné hodnoty.
K tomu navíc připočtěte nerovný terén, který si vynutí změnu rytmu, a z trailového běhání se rázem stává sport, kde sice odtrénované hodiny na silnici využijete, ale bez specifické přípravy se to obejde jen velmi těžko. Co ale dělat, když široko daleko není žádný náročnější terén a vaše obvyklé tréninky měří pět až deset kilometrů?
Objemový trénink v terénu
Předpokládejme, že vaše první trailové či horské dobrodružství se bude odehrávat na trase, která měří více než dvacet kilometrů. Najít kratší horský závod je ostatně prakticky nereálné. Vzhledem k této skutečnosti je zásadní, abyste do své přípravy zařadili kromě obvyklých kratších tréninků i pravidelné časově náročnější výběhy. Pokud se vám navíc podaří tyto výběhy uskutečnit mimo silnici, zabijete tím dvě mouchy jednou ranou.
Při těchto dlouhých trénincích nejde o to naběhat co největší množství kilometrů. Místo toho je důležitější čas, který strávíte na nohách, aby si vaše tělo zvyklo podávat sportovní výkony déle než pár desítek minut. Kromě toho dojde k zesílení vašich stehenních svalů, které si při samotném závodě nebudou tolik protestovat proti běhu v posledních kilometrech.
V praxi to může vypadat jako delší výlet na 20 až 30 kilometrů, kde budete kombinovat volný běh s chůzí podle sklonu a náročnosti terénu. Delší než třicetikilometrové trasy obvykle nejsou potřeba, pokud se tedy nechystáte na stokilometrový ultratrail a nemáte v plánu se umístit na předních pozicích.
Premiéra na ultratrailu
Jestli se bude vaše trailová závodní premiéra odehrávat na sto a více kilometrové trati, pak by přece jen stálo za to si v rámci tréninku vyzkoušet běh o alespoň poloviční vzdálenosti. Pro tyto účely bych ale doporučoval vybrat si některý z velkého množství kratších horských závodů, který vám může posloužit jako přípravná akce. Výhoda absolvování takto dlouhého tréninku v rámci závodu spočívá v tom, že si s sebou nebudete muset nést zdaleka tolik tekutin, jídla a dalších nezbytností a můžete se spoléhat na servis na občerstvovačkách.
Kromě nabíhání kilometrů a přípravy vašich svalů na očekávanou zátěž se ale trénink na horský závod neobejde i bez několika dalších složek. Jednou z nich je i schopnost běžet v technickém terénu. V tomto případě vám bohužel nepomůže nic jiného než najít nejbližší dostupný terén a pravidelně v něm běhat. Pod slovem terén se ale tentokrát neskrývá obyčejná polní nebo lesní cesta. Ideální jsou rozbité cesty a úzké pěšinky plné kořenů a kamenů. Nemusíte kvůli tomu jezdit zrovna do Alp nebo do Tater, ale čím nerovnější povrch, tím více si zpevníte kotníky, posílíte stehna a především se naučíte efektivně a bezpečně našlapovat.
Pohyb technickým terénem totiž může být až nečekaně náročný, a to i v případě, že běžíte po rovince nebo z mírného kopce. Čím více budete na tuto specifickou zátěž fyzicky i psychicky připravení, tím více si svůj první (i každý další) horský závod užijete.
Trénujte seběhy
Dalším důležitým bodem přípravy je trénování seběhů, bez kterých se to v horách neobejde a které jsou schopny z vašich stehen udělat během pár minut roztřesené želé. Mechanická zátěž na stehenní svaly je při běhu z prudkého kopce enormní a bez pořádného tréninku se připravte na to, že budete rádi, když dlouhý kopec sejdete, místo toho, abyste ho seběhli ve svižném tempu.
Trénování seběhů je velmi specifickou disciplínou, kterou obzvlášť ambiciózní běžci nesmí podcenit. Zároveň se jedná o logisticky i časově náročný trénink, protože málokdo má to štěstí, že jeho pravidelné běžecké trasy obsahují dostatečně dlouhý kopec na efektivní trénink seběhů.
Naše svaly jsou ale naštěstí schopné sílit i při relativně malých dávkách, podle některých výzkumů stačí, když za pořádnými kopci vyrazíte přibližně jednou za měsíc. Ideální formát je výlet do nejbližších kopců nebo hor, kde si předem vymyslíte co nejkopcovatější trasu. Ideální je takový výlet zkombinovat s objemovým tréninkem, tato trasa by měla opět měřit něco mezi dvaceti a třiceti kilometry. Rychlost není vůbec důležitá, ale vždy, když přijde seběh, byste se do toho měli pořádně opřít, aby byl požadovaný efekt co největší.
Pokud je pro vás vyjížďka do hor nereálná, pak vám zbývá ještě jedna možnost. Vyberte si co nejprudší kopec ve svém okolí, který měří alespoň 500 metrů. Na povrchu nezáleží. Tento kopec pak opakovaně sbíhejte maximální možnou rychlostí, abyste napodobili zátěž, která je na vaše svaly kladena v prudkých technických sebězích. Dejte si ale pozor na to, že při takovémto téměř extrémním tréninku je riziko zranění několikanásobně vyšší než v případě tradičního souvislého běhu. Z toho důvodu je důležité nezanedbávat poctivé rozehřátí svalů před tréninkem a následné protažení.
Psychická odolnost je základ úspěchu
Poslední složkou je trénování psychické odolnosti. Při dlouhém běhu v horách se málokdy stane, že je vše od startu až do cíle naprosto super a bez jakýchkoliv problémů. Může být vedro nebo zima, můžete být dehydratovaní, hladoví a energetická krize je v případě hor neodmyslitelným společníkem.
Vzhledem k tomu je dobré absolvovat tréninky i v podmínkách, kdybyste za normálních okolností nešli. Prudký liják, pozdní večerní nebo brzká ranní hodina, horké nebo mrazivé počasí. Pokud budete v pohodě zvládat takovéto nepříjemné běhy, pak je velká šance, že vás jen tak něco nerozhodí ani při samotném závodě.
Vítek Kněžínek Vítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert. |
