Ultra je velmi rozsáhlá disciplína, do které patří všechny vzdálenosti delší než maraton. Je ale velký rozdíl v tom, běžet padesátku v blízkosti Prahy, nebo dvě stě kilometrů po Švýcarských Alpách.
Ve všech případech však platí, že na trati jakéhokoliv ultra strávíte dost času na to, aby vás špatně zvolená bota dokázala pořádně potrápit. Další záludnost se skrývá v tom, že málokdo v tréninku běhá trasy svou délkou srovnatelné se samotným závodem. Kvůli tomu se často stává, že se běžci na start postaví ve svých oblíbených prošláplých botách, ve kterých bez problémů zvládají dvouhodinové běhy, aby po pěti hodinách zjistili, že mají nohy na maděru.
Přihlaste se na desítku v PlzniKrásná trať s nevídaným rautem v cíli, to je Craft RUNGO běh Borským parkem. Pro začátečníky máme připravenu pětikilometrovou trať. Více zde.  |
Hmotnost, nebo pohodlí
První dilema, které se při výběru boty na ultra nabízí, je, zda sáhnout po něčem lehkém, nebo pohodlném. Výhody lehkých bot jsou především v tom, že běh v nich je pocitově dynamičtější, rychlejší a vy s sebou nemusíte tahat žádnou zbytečnou váhu navíc. Tyto vlastnosti se ale hodí spíše pro kratší závody, protože po několika hodinách se z výhody stává nevýhoda. Lehké boty obvykle příliš dobře netlumí a tuto skutečnost naplno pocítíte ve všech sebězích v druhé polovině trati. Čas, který byste mohli získat tím, že máte na nohou o sto gramů lehčí model, se tak záhy začne ztrácet kvůli otlačeným chodidlům.
Existují běžci, kteří jsou schopní běžet stomílovku v Alpách v těch nejtenčích a nejtvrdších krosovkách, ale to je spíše výjimka potvrzující pravidlo. Pokud nemáte bohaté zkušenosti s tím, co si z hlediska tvrdosti můžete dovolit, pak vždy sáhněte po nejměkčí botě, která vám bude sedět na noze, bez ohledu na její hmotnost.
Správná velikost
Dalším klíčovou věcí je správná velikost. Velmi často se můžete setkat s názorem, že na ultra potřebujete boty výrazně větší než na normální běhání. Pokud jste předchozí větu už někde četli, honem rychle ji zapomeňte. Zbytečně velké boty totiž znamenají hromadu potíží od puchýřů až po sedřená chodidla. Vše je způsobené tím, že obzvlášť v sebězích nebudete schopni botu na noze utáhnout tak, aby neškrtila a aby v ní chodidlo zároveň zbytečně nejezdilo. Velikost tedy berte stejnou, na jakou jste zvyklí z bot na tradiční použití. V ideálním případě by před nejdelším prstem mělo být pět až osm milimetrů volného místa.
Je pravda, že během extrémně dlouhých závodů může chodidlo výrazně otéct - a tím se citelně zvětší jeho velikost. K tomuto jevu ale dochází až po velké porci odběhnutých kilometrů a hodin a na takto dlouhých závodech obvykle bývá k dispozici depo s možností zaslat si na místo pytel se svými věcmi. Pokud se tedy chystáte na některý z takových závodů a máte zkušenosti s tím, že vaše nohy otékají, pak si pořiďte ještě jeden pár větších bot, který si nechávejte poslat na vybrané místo, abyste měli možnost přezutí.
Střih svršku
Základním bodem při výběru každé boty je, jak vám sedí na noze. Nejinak je tomu i při výběru bot na ultra. Jediné, na co byste si měli dávat o něco větší pozor než obvykle, je šířka. Do délky se většině běžců chodidlo příliš nerozpíná, ale unavená příčná klenba trpí v úzké botě u každého. Z toho důvodu je lepší poohlížet se spíše po širších modelech, ale nikdy ne na úkor toho, že se vám bude zouvat pata nebo se v botě nebudete cítit dostatečně jistě.
Ideální jsou bezešvé nebo pletené svršky, které obsahují minimum švů a pevných výztuh. Tento typ svršku se totiž nikde neláme a výrazně tak snižuje riziko nepříjemných otlaků.
Podrážka
Zde se žádný rozdíl od výběru boty na ultra a na jakékoliv jiné účely nekoná. Budete-li vybírat nový model, vždy záleží na tom, v jakém terénu ho budete používat nejvíce. Pokud se bavíme o ultra trailu, pak by to měly být krosové boty s některým z dostupných typů podrážek. Do českých podmínek se ve většině případů hodí spíše boty univerzální, protože se nikdy nevyhnete většímu podílu silnic a zpevněných cest. Jestli se ale chystáte na některou z vysokohorských akcí nebo na závod, který je známý rozblácenou tratí, pak je důležité obout boty s pořádným vzorkem, který nebude podkluzovat a připravovat vás tak o cennou energii.
Za hezkého počasí je na místních závodech dokonce velmi často možné zvolit silniční boty. Jako konkrétní případ může posloužit Brněnský Masakr. Jakmile prší, pak je více než šedesát kilometrů dlouhá trasa plná bláta, a chce to boty s pořádným vzorkem. Za hezkého počasí jsou ale cesty krásně rovné a tvrdé a navíc se velká část trasy běží po zpevněných cestách, takže se dá v pohodě absolvovat i v silničkách.
Předtím, než se odvážíte vzít na některý trail silniční botu, je ale dobré znát trasu závodu, nebo si ji alespoň pořádně prostudovat, abyste pak nebyli nepříjemně překvapení.
Vhodná ponožka
Nedílnou součástí dobře vybrané boty je i dobře zvolená ponožka. Zapomeňte na bavlnu a další materiály, které neodvádí pot. Optimální jsou ponožky z funkčního vlákna, které rychle schnou a veškerou přebytečnou vlhkost rychle odvedou pryč od pokožky.
Společně s dobře padnoucím svrškem zabrání takové ponožky nejen problémům spojeným s pocením, ale bát se pak nemusíte ani deště, brodů a mokrých bot obecně. Nejednou jsem zažil, že se běžci na závodech zouvali například kvůli brodu přes řeku. Při správném výběru přitom není vůbec žádný problém běžet v mokrých botách i několik desítek kilometrů. Obzvlášť v letních měsících vám stejně ponožky i boty velmi rychle uschnou, takže po několika minutách už ani nebudete vědět, že jste stáli ve vodě.
Vítek Kněžínek Vítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert. |
