Rok 2014 je u Mizuna rokem velkých změn. Kvalita dosavadních modelů dosáhla takové úrovně, že jakákoliv další úprava už byla spíše kosmetická nebo nevedla požadovaným směrem. A tak přišel čas na zásah nejradikálnější – ukončit produkci starých, zavedených modelů a z jejich popela vytvořit boty úplně nové, které převezmou jen to nejlepší ze svých předchůdců a přimíchají novou krev.
Přerod se netýká jen závodních modelů, ba právě naopak. U Mizuna nezůstal kámen na kameni. Už na podzim jsme měli tu čest s tempovkami Wave Sayonara, jimiž celý proces začal. Další v řadě jsou Wave Paradox z kategorie tlumivých bot a na podzim se můžeme těšit na zbrusu nové krosovky. Jedinou stálicí, která brázdí silnice po celém světě už víc než sedmnáct let, jsou objemovky Wave Rider a jejich pronační alter ego Inspire.
Těžký život novorozence
Vraťme se ale zpátky k Wave Hitogami. Na jednu stranu to nemají vůbec lehké, protože spousta skalních fanoušků Mushy i Ronina (původních závodek, které byly vytlačeny) se budou držet svých oblíbenců zuby nehty. Na stranu druhou je tu něco nového, co láká k vyzkoušení. Mě lákaly moc. Už od chvíle, kdy jsem se o nich dozvěděl, jsem byl zvědavý, jak si povedou ve srovnání s posledními Roniny.
Dědictví aneb... staré dobré Mizuno
Porovnávání ale není vůbec jednoduché. Hitogami jsou pocitově úplně jiná a nová bota a přece se v nich člověk cítí tak nějak povědomě a ví, že má na nohách Mizuna. A to je moc dobře, protože Mizuno je jednou z posledních záchran pro nás s širokými chodidly a vysokým nártem. Právě na takovou nohu totiž padnou jako ulité.
Střih zůstává klasicky volnější se spoustou místa v přední části. Pryč je perforovaná síťovina, na kterou jsme byli zvyklí a skrze kterou zářila barva ponožek. Nová bezešvá tkanina použitá na svršek boty je za cenu vyšší váhy výrazně pevnější a drží chodidlo po celé délce. Zároveň je bota dostatečně prodyšná, aby se noha při ostřejším tempu nepotila. Jazyk je tak akorát široký a měkký, netlačí přes něj ani pevnější úvaz tkaniček.
Bílá, bílá, bílá
Bílá všude, kam se člověk podívá. U Mizuna s ní letos nešetřili. Jako svou hlavní barvu ji má prakticky každý model. U Hitogami je doprovázena červenými liniemi, odkazujícími na japonskou kulturu (tenhle návrat ke kořenům se mi moc líbí) a žlutou barvou mezipodešve. Obavy z čištění jsou ale zbytečné. Díky pevnější konstrukci svršku lze botu pomocí kartáčku a mýdla přivést znovu a znovu k původnímu jasu i po návštěvě rozbahněných úseků.
Až potud nejsou změny nijak zásadní. Ty nejzajímavější věci se začnou dít kolem tlumení. Hlavní motivací tak masivních změn je u Mizuna vývoj nové tlumicí pěny s odvážným názvem U4ic (čteno euphoric). Euforické pocity při běhu bych i nadále připisoval spíše endorfinu než použitému tlumení, ale proč ne.
Faktem je, že u4ic je velmi měkká a pohodlná směs, která poskytuje i v tenké vrstvě a při nižší váze výrazně větší míru komfortu, než na co jsme byli u Mizuna zvyklí. Díky tomu si tyto nové závodky oblíbí nejen běžci s vypracovaným dopadem přes střed chodidla, jimž na tlumení až tolik nezáleží, ale i pataři, kteří jsou naopak na tlumení plně odkázáni. Hitogami tak poskytne dostatek komfortu pro závodní účely a bez problémů doprovodí i těžší běžce do cíle libovolného silničního závodu od pětky do maratonu bez ohledu na jejich styl.
Důležité je, že s rostoucím pohodlím bota neztratila nic z dynamiky závodních bot a rychlý běh je v nich krásně přirozený a plynulý.
Konstrukce boty odpovídá trendu posledních let v podobě snižování závodních modelů, ale nežene se do extrému. Čtrnáctimilimetrový materiál pod špičkou a třiadvacetimilimetrový pod patou dnes řadí Hitogami spolu s váhou 220 gramů (ve velikosti UK8) spíše k robustnějším závodkám. Pro porovnání, nejlehčí ekvivalentní modely na našem trhu se pohybují okolo 160 gramů.
Vzorek, který drží a vydrží
Jediné zklamání, které mi Hitogami připravily, je absence tolik oblíbených špuntíků na podešvi boty. Mám s nimi vynikající zkušenosti u závodek a tempovek nejrůznějších značek díky vynikající přilnavosti na prakticky každém povrchu suchou silnicí počínaje, mokrými kočičími hlavami konče.
Nutno ale podotknout, že jemný vzorek z hodně měkké gumy je v reálu protipólem vysoké životnosti. U Hitogami jsem však zatím navzdory "obyčejné konstrukci" nezaznamenal žádné podklouznutí ať už na silnici, tak v lehčím terénu. Takže to je, zdá se, vcelku výhodná výměna.
Kam a pro koho
Jak už jsme zmínil, Hitogami je možné vzít na libovolný závod až do maratonu na tvrdém povrchu, ale nezaleknou se ani lehčího a suchého krosu. Nejvíc vyjdou vstříc běžcům s širším tvarem chodidla a těm, kteří upřednostňují komfort před maximálním odlehčením a kontaktem s povrchem.
Druhý pohledZatímco pánská verze má japonsky dravé barvy, dámská verze je vybarvena mírněji. Na podkladu čistě bílé figurují jen prvky jemně modré a žluté barvy. Jak na mě působí opticky, takovým způsobem je vnímám i fyzicky. Už když je třímám v ruce, poznávám, že jde o lehkou závodní botu, kterou nasazuji ihned na nohu, příjemně ji obepíná a poskytuje pocit pohodlí. Nemám nestandardně vysoký nárt či širokou nohu, i tak je mi střih Mizuna vždy velmi příjemný. Ačkoliv vnímám nové bělásky jako prodyšnou, lehkou, rychlou botu, překvapuje mě komfortní tlumení jak ve střední části boty, tak pod patou. Z tohoto důvodu budu Hitogami nejraději využívat na delší tempové tréninky nebo dlouhé silniční závody. Další mé řádky o novince Mizuno by byly jen plýtvání vaším časem, který zatím můžete proběhat, neboť Vítek popsal Hitogami prostě dokonale. Co platí pro jeho mužskou nohu, platí také pro tu mou ženskou. Magdaléna Ondrášová |
