Stejně tak má každý i jinak nastavený „tréninkový plán“. Někdo vlastně ani neví co to je, prostě jenom běhá, kdy se mu chce, jak dlouho chce, jak rychle chce a úplně mu to vyhovuje. Další má svoje vlastní cíle, má na každý týden naplánované nějaké ty kilometry a snaží se je splnit. A ti poslední, ti mají svého trenéra, řeší každý detail v tréninku, návaznost tréninkových dávek tak, aby pomáhala superkompenzace, aby se dostali s dobou regenerace vždy zpět na nulu, aby jim na sebe správně navazovaly vytrvalostní a intenzivní tréninky, řeší obnovu různých energetických zdrojů a další desítky drobností.
U všech ale bezpochyby platí, že lépe se nám běhá, když je venku krásně, svítí sluníčko a celkově kolem panuje taková ta krásná běžecká pohodička. Ten, kdo běhá pravidelně, nutně dojde do stádia, kdy musí vyběhnout na podzim, nedejbože dokonce v zimě. To už taková pohoda není, na podzim začne být sychravo, den se krátí, takže vybíhat po práci v pět odpoledne, automaticky znamená běhat každý den potmě. Sem tam se přidá nějaká ta lehčí nebo silnější dešťová přeháňka, občas spojená s lehkým uragánem. Od listopadu nám to příroda začne ještě zhoršovat (jako by toho už nebylo dost). Přidá nám k tomu teploty pod bodem mrazu. To se to potom hezky dýchá. Když už ani to nestačí, začne sněžit. Takový čerstvý prašan je super věc, hlavně na lyže. Pro běžce je to také krásné zpestření přípravy, ale čeho moc, toho je příliš. Navíc pravidelně proběhnutá stopa ve sněhu se rychle změní v led a je konec. Na ledu se moc odrazit nedá. Ten kdo běhá pro zábavu, běhá pomalu a docela to jde. Ale ten, kdo má v plánu tempový běh za 4:20/km, tomu už asi do zpěvu nebude. Achilovky trpí, protahování nepomáhá a hlavně nadšení je fuč.
Přiznávám, že podzimní a zimní nabíhání kilometrů není moje oblíbená část tréninkového roku. V nohách toho mám za celý rok hodně, závody už jsou minulostí, ale běhat se musí pořád dál. Neříkám, že se do tréninků musím vyloženě nutit, ale nadšení, kdy se těším, jak nazuji boty a vyběhnu, už se mě moc nedrží. Stačí jedna delší porada v práci a běžím ven až v půl deváté večer, v dešti nebo za sněžení. Kapky se mi zapichují do očí, v botách mám po několika kilometrech poměrně mokro. Na to by se netěšil ani masochista.
Jsou krásné knížky popisující motivaci a stimulaci. Zjednodušeně, stimulace je projev z vnějšku, takže Vás prostě musí někdo nakopnout, a motivace je vnitřní a pro každého jiná, třeba vyhrávat závody, naběhat za rok co nejvíce kilometrů, dát desítku pod 40 minut a podobně. Ale pokaždé, když jsem na závodech, tak mám pocit, že jedním z největších motivátorů je nákup čehokoli nového a užitečného na běhání. Každá žena je přeci nadšená z nového trička, sluší jí daleko více než to staré, a hlavně každý druhý běžec se za ní otáčí (proč by si ho jinak kupovala). Stejně tak nové běžecké boty jsou super motivací, jsou přece nabité všemi moderními technologiemi, takže se čas na kilometr musí zlepšit alespoň o několik málo sekund. V novém termotričku je také super pohoda a těch -10°C není ani cítit.
Protože běhám téměř vždy večer, znamená to pro mě volbu mezi běháním ve městě (jsou tam lampy), nebo v krásném lesoparku Štěpánka (tam jsou také lampy). Oboje se od Nového roku změnilo v čistý boj o přežití, protože sníh a led je všudypřítomný. Na nějaký pořádný běžecký odraz můžu zapomenout a běhání rovinek do kopce každý týden na ledu je vyloženě o zranění.
Líbil se vám článek?Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí. |
Když se do tohoto stavu trefí pan Facebook s krásnou reklamou na INOV-8 Arctic Talon, tak jsem si je přeci nemohl nechat ujít. Navíc byly za akční cenu, takže jsem je musel koupit. Zatím jsou to jedny z nejlépe investovaných peněz do běhání. Ty boty jsou na sníh a led naprosto fantastické. Na podrážce mají tvrdokovové hřeby, takže odraz je jako na suchém asfaltu. Jsou překvapivě lehčí než INOV-8 Trailrock a nepůsobí takovým medvědím dojmem. Běhat technicky přes špičku najednou není vůbec problém ani na sněhu a hlavně: MOTIVACE do běhání je zpátky! A protože motivace funguje jako superkompenzace, tak nejenom, že je zpátky, ale je ještě větší, než byla předtím. Kdo chce běhat v zimě kvalitní tréninky, tak pro něj je tenhle typ bot prostě k nezaplacení.
Dejte vědět co Vás motivuje, co jste si koupili, a hned strhli své osobní rekordy nebo překonali týdenní dávku kilometrů! Já se zatím vyloženě těším, až ty svoje nové krásky zase obuji, vyběhnu na sníh a led a budu si užívat křupání pod nohama...
Napište svůj článek i VYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů. Marek NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!! |
