• Můj tlustý řecký výběh aneb po stopách prvního maratonu

    Pokud jsem zrovna na cestách, ale můj trenér a váha trvají na zachování tréninku, nacházím potěšení v poznávacích výbězích. Můj běh okolím Athén vzdal hold bájnému běžci Feidippidovi. Na jeho počest jsem si užila trať prvního maratonu tak, jak by si to hrdina byl býval přál, kdyby nemusel tolik pospíchat.

    Start! Feidippidés vybíhal z bojiště na břehu moře, současný maratonec začíná svůj boj s kilometry u stadionu v Marathonu. | foto: Barbora Topinková, Rungo.cz

    0. kilometr  Když se v roce 490 před naším letopočtem u řeckých břehů už poněkolikáté vylodili Peršané, aby od domácích v bitvě u Marathonu heroicky dostali na budku, byl Feidippidés vyslán do Athén s radostnou zprávou o vítězství domácích demokratů shluklých do bojové falangy nad přesilou tyrana z východu. Zmořen útrapami bitvy a cestou dlouhou 180 stadií vykonanou v parném srpnu, zemřel po krátkém shrnutí vývoje událostí vyčerpáním a dehydratací. To jsem ve svém případě nehodlala dopustit, proto jsem si v místě startu před Marathonským stadionem vypila na počest řeckého vítězství jeden vychlazený Mythos.

    Fotogalerie

    4. kilometr  Cesta klasické trati vede běžce následujícího modrou čáru nakreslenou na silnici až ke starému olympijskému stadionu v Athénách. První kilometry začínají optimistickou rovinkou, při které běžci pietně oběhnou tumulus s pohřbenými těly 192 padlých řeckých bojovníků. Protože vstupenky prodává chlapík, který svým černookým osvaleným vzhledem nápadně připomíná reinkarnaci jednoho z padlých hrdinů, doporučuji si ji koupit a oběhnout hrobku vnitřkem kouzelné zahrady s výhledem na hory.  

    8. kilometr  Následována několika toulavými psy, kteří s radostně vyplazeným jazykem doprovázejí moje upocené  počínání, stáčím směr své cesty podél moře na jih. Občerstvovačku si buduju na betonovém plácku u moře a dělím se s přítomnými tvory o ovčí sýr a sezamové tyčky koulourákia. Sladké kataifi zalité medem a retzinu přímo z lahve zablešenci odmítají, proto si je vychutnávám společně s výhledem na modrou mořskou dálku zakončenou ostrůvkem Megalonisos. Přitom se dívám do mapy a napadá mě, proč Feidippidés přes tato úchvatná panoramata neběžel z Marathonu kratší západní cestou?

    Nasedám do doprovodného vozidla a mimo plán trasy to vyrážím omrknout. Rozřešení této záhady je hned za třetí zatáčkou – vyprahlé vápencové kopce ozdobené rozkvetlými vlčími máky a dvanáctiprocentní stoupání způsobují přilepení jazyka na patro a nutnost schladit vyprahlé tělo v jezeře Marathon. Na samostatný trail je tato lokalita skvělá, ovšem běžet tudy do Athén v srpnu může leda ten, co našel zdraví na hnoji. Mezi takové případy se neřadím, takže sjíždíme zpět na rovinu u moře.

    10. kilometr  Moře! Kolem klasických turistických dupáren a hospůdek střední cenové kategorie se po nekonečném betonovém molu pomalu probíjím na jih. Nastražená lákadla mě přivádí k nutnosti spořádat na Feidippidovu počest taramosalátu z jiker nasoleného cípala, smažené grundle, sardinky scháras a džbánek vína. Bez překladového slovníku je výběr jídla v Řecku ruská ruleta, která ovšem končí vždycky lahodně.    

    11. až 39. kilometr  Užívám si to jinak. Vystupuji a nastupuji do doprovodného vozidla, popobíhám a fotím, kilometry nepočítám. Běžet původní maratonskou trať v jiný den než při oficiálním maratonu je holá sebevražda. Krásnou stať o tom napsal Haruki Murakami, který to dal jednoho zářijového dne jako svůj první maraton. Běžel v opačném směru, který je trochu víc z kopce, ale zato o hodně víc proti větru. Za tu cestu napočítal dva přejeté psy, jedenáct přejetých koček, pět pokusů o přejetí řeckým silničním pirátem a několik pokusů o celkový kolaps organismu.

    Tato část maratonské trati vede po hlavní silnici, a pokud si ji chcete zaběhnout sólo, připravte se na dopravní zácpu, smog, vedro a nulovou toleranci řidičů vůči běžci v uzoučkém odstavném chodníčku. Do 17. kilometru čekejte stoupání, na křižovatce v Rafině poté krátké klesání a zase stoupání až k nejtěžšímu 20. kilometru. V oblasti Pikerni na 25. kilometru vás čeká vlnění následované kopcem do městečka Pallini. Pak  následuje další těžká část z Gerakas na křižovatku Stavros (31. kilometr). Poté vás bude čekat klesání na náměstí Agia Paraskevi a běh mírně se svažující dlouhatánskou ulicí Mesogeion vedoucí čtvrtěmi Chalandri a Cholargos. 

    40. kilometr Park Svobody, kam chodí po ránu běhat většina Athéňanů, obkružuje kopec, na němž se skví Akropolis. Feidippidés by určitě vyběhl až na větrný vrchol, aby se pomodlil v chrámu bohyně Athény a také v chrámu bohyně vítězství Niké. Já tak činím a odměnou je mi úchvatná vyhlídka na celé Athény. Kolébka demokracie a město, ve kterém jsem si na první nádech připadala jako doma. Možná proto, že valná většina místních taxíků a policejních aut jsou fabie. Ale především proto, že v místní domácké atmosféře se ještě pořád jí a žije na ulicích a krámky s kořením a pečivem, psi a spokojení lidé se zde míchají s přehršlí památek vykukujících zpoza každého rohu. Opovažte se si tady sednout nebo odložit batoh na jakýkoliv kus kamene – velice pravděpodobně na něm z druhé strany bude cedulka s letopočtem 1 500 BC.

    42,195. kilometru Cíl! Stadion Panathinaikon, též zvaný Kallimarmaro (v překladu „mramorem vykrásněný“), je jedním z nejstarších na světě. V klasických dobách byl ještě s dřevěnými lavicemi využíván jako prostor při Panathénských hrách zasvěcených bohyni Athéně s kapacitou 50 tisíc míst. V roce 1896 byl zpřístupněn pro první novodobé olympijské hry a v roce 1968 tady při světovém poháru v basketbalu tým AEK Athény BC slavně porazil BC Slavia Praha před zraky 60 tisíc diváků. Dnes je využíván jen příležitostně, například jako cíl Athénského maratonu. Zbyl-li ve vás ještě kousek síly, neváhejte se vyklusat v přilehlých zahradách, jsou známé jako jedna z oblíbených místních běžeckých stezek.       

    45. kilometr Být Feidippidem, rozhodně bych šla přinesené dobré zprávy zapít do nejbližší taverny. On by pravděpodobně doběhl do Agory, starého správního a obchodního centra ležícího vedle čtvrti Monastiráki. Kdysi by běžel okolo Hadriánovy knihovny a meteorologické pozorovatelny zvané Věž větrů. Já dnes proběhnu jako jeho následovnice zajímavým bleším trhem a vyberu si jednu z malebných taveren, aby mě pohostili vínem a jehněčím. A nakonec si na vítězství a zdraví všech Řeků vypiju skleničku ouza. Vzhledem k tomu, že se tu lihoviny často prodávají ve sklenici o objemu dvou decilitrů, je na dlouhý příjemný večer plný zajímavých diskuzí zaděláno.

    Athény jsou totiž kolébkou demokracie, diskuze, vyprávění příběhů i pohodového životního stylu založeného na užití si okamžiku. A možná také vytrvalostního běhu. Feidippidés podle Plútarcha přinesl radostnou novinu z Marathonu do Athén po vítězné bitvě nad Peršany. Jak už to u historických událostí bývá, existuje i jiná verze, některé prameny tvrdí, že běžel pro vojenskou pomoc z Athén do Sparty. Těch 240 kilometrů běhaných každé září a zvaných Spartathlon, to už je jiný příběh.



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Můj tlustý řecký výběh aneb po stopách prvního maratonu

    P98a39v88e28l
    H35o92r29c39i32c77k45a
    Jen technická k:"Být Feidippidem, rozhodně bych šla přinesené dobré zprávy zapít do nejbližší taverny. On by...
    P37a53v30e73l
    P31o51k53o86r63n16ý
    Foto Hm, aspoň si to zkusit na kole, by také mohla být nádhera...
    J57a20r83o71s78l33a32v
    D52o63š34e24k
    Koho tyhle nudný žvásty o ničem proboha zajímaj? 
    H92e50l79e22n88a
    H17e60j55d83u36k41o21v37á
    Foto a víte, že dost lidiček oddaným běhu ? pochopil jste vůbec smysl tohoto blogu ? asi nejspíš ne, takže je marné házet...

    V diskusi je 6 příspěvků, poslední příspěvek 30. 7. 2014, 10:51

    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.