Tip na dovolenou: čistá příroda Slovinských hor vás uchvátí

Slovinsko je nádherná země, kde jsme našli nádhernou čistou přírodu, majestátné hory, krásná města, monumentální jeskyně a dokonce i moře. To všechno jsme viděli během týdenní dovolené, která nás vyšla velice levně. Vyrazte také.
Triglavská jezera

Triglavská jezera | foto: Filip Marvan, Rungo.cz

O Slovinsku jsme slyšeli mnoho chvály a pestrost, kterou nabízí, nás velice lákala. Sbalili jsme tedy auto a vyrazili na cestu. Vlastně to ani není daleko, z Prahy jsme byli na hranicích zhruba za šest hodin.

Bled

Naše putování jsme začali u městečka Bled. Romantické místo u jezera, uprostřed něhož se na ostrůvku vyjímá malebný kostelík. Neuvěřitelně fotogenické místo, které nám doporučovala spousta přátel. Právě pro svou atraktivitu tu však byla spousta dalších turistů. Chvíli jsme čekali v kolonách a měli problém najít místo i na placeném parkovišti. Davy lidí chodily sem a tam, přesto jsme si neodpustili procházku kolem celého jezera, ze které na nás dýchla příjemná atmosféra dovolené. Protáhli jsme nohy po cestě autem.

Druhý den jsme si přivstali a vyrazili na nedalekou soutěsku Vintgar. Udělali jsme dobře, že jsme vyrazili brzy. Na parkovišti byla jen dvě auta a dobrodružné lávky nad rozbouřenou říčkou mezi skalami jsme si tak mohli užít naprosto nerušeně.

Na závěr trasy nás čekal mohutný vodopád. Cestou zpět už byl znát příval turistů, který se hrnul z autobusů na parkovišti. S lokalitou Bledu jsme se nakonec rozloučili z nedaleké vyhlídky na jednom z místních kopců, kde jsme měli město i celé údolí jako na dlani.

Bohinjské jezero

Něž jsme dorazili k druhému, o poznání většímu jezeru, navštívili jsme soutěsku Mostnica. Nebyla už tak divoká a monumentální jako Vintgar, ale byla to příjemná procházka a chlad, který ze soutěsky šel, byl v nastávajícím vedru velmi osvěžující. Pak už jsme ale zakotvili na pláži Bohinjského jezera a užívali si koupání. Místní kempy byly přeplněné k prasknutí, kolem jezera ale byla spousta místa pro každého.

Bohinjské jezero
Bohinjské jezero

Triglavská jezera

Třetí den naší nabité dovolené nás čekal nejkrásnější a zároveň nejnáročnější výlet. Triglavská jezera! Ráno nás probudilo do mlhy převalující se nad jezerem, ve které jsme za svitu prvních paprsků slunce posnídali a vyrazili na cestu. Čekalo nás náročné stoupání s celkovým převýšením 1 600 metrů a 35 kilometrů. Tady jsme našli opravdovou krásu Slovinska.

Nádherná příroda plná květů horských rostlin obklopující jezera nám doslova brala dech. Připadal jsem si jako v ráji, a kdybych mohl, prosedím tam klidně celé léto. Horské scenérie definitivně vyhnaly z hlavy všechny starosti a já věděl, že už teď ta dovolená stála za to.

Triglavská jezera

Cestou jsme zhlédli také nedaleký vodopád Savica s placeným vstupem. Byl fajn, byla z něho cítit síla vody, jako turistické atrakci mu ale trochu chyběla atmosféra, kterou jsme až o pár dní později nalezli u jiného (menšího) vodopádu na druhé straně hor.

Další den jsme si dopřáli odpočinek na pláži a odpoledne vyrazili směrem k hlavnímu městu.

Škofja Loka

Na cestě do hlavního města jsme zastavili v menším městečku Škofja Loka s malinkým, ale o to malebnějším centrem města s úzkými uličkami, pohádkovým nádechem a vynikající zmrzlinou. Na projití stačila krátká zastávka, za hodinku už jsme vyráželi dál.

Škofja Loka

Ljublana

Na hlavní město Slovinska jsem se těšil opravdu hodně. Co jsme se o něm dočetli, slibovalo velký zážitek. A potvrdilo se. Předměstí a místní park byly sice k nerozeznání od jiných rušných velkoměst, jakmile jsme ale dorazili do malého centra, všechno se změnilo.

Hlavní město Slovinska Lublaň
Hlavní město Slovinska Lublaň
Hlavní město Slovinska Lublaň

Malebné uličky, kavárny a romantická místa na břehu řeky nás uchvátily. Na každé druhé stavbě se tu podílel známý architekt Plečnik a byla to opravdu nádhera.

Místní tržiště doslova přetékala nabídkou šťavnatých broskví a nektarinek a kuchaři nám u jednoho ze stánků připravili k obědu svou specialitu — burek (koláč z těsta podobného listovému, plněný masem, sýrem nebo třeba špenátem).

Škocjanske Jame

Ubytování

Během celé dovolené jsme přespávali v autě nebo v kempu. Věděli jsme, že spaní v autě je v Triglavském národním parku přísně zakázáno. Proto jsme vždy na přespání vyráželi za jeho hranice. V ideálním případě se můžete zkusit domluvit s majitelem některého pozemku a přespat u něho.

Naše cesta dále pokračovala na jih. Než jsme ale dorazili k moři, měli jsme krátkou zastávku u působivého hradu Predjama postaveného ve skále a v úžasných Škocjanských jeskyních.

Škocjanské jeskyně jsou součástí UNESCO, a když jsme vstoupili dovnitř na dvouhodinovou prohlídku, rázem jsem si připadal, jako bych se ocitl v Morii z Pána prstenů. Ty jeskyně jsou obrovské!

Bohužel se v nich nesmělo fotit, proto vám úžasný zážitek nemohu nabídnout. Byl to pro mě však další z vrcholů celé dovolené, návštěva opravdu stála za to.

Moře

Naše první zastávka u moře byla v městečku Piran. Pobřežní městečko plné restaurací, kaváren a komplikované spleti úzkých uliček, ve kterých jsem zabloudil pokaždé, když jsem do nich vstoupil. Byl to neobvyklý zážitek, chyběla snad jen trocha atmosféry starých měst.

Piran

V místní restauraci jsme ochutnali menu z grilovaných ryb a vyrazili na pláž. Písek nebo oblázky se tu hledají těžko, a tak se nám nejvíce líbilo pod útesem místního přírodního parku, kam se potají chodí koupat místní. Byl tu klid, jen pár lidí a příjemné moře o teplotě 28 stupňů.

Zpátky do hor

Jeden den u moře nám však stačil, a tak jsme se pomalu otočili na cestu zpět a vyrazili opět na sever. Naše výprava se pomalu chýlila ke konci.

Triglavský národní park
Vodopád Kozjak

Cestou zpět jsme projížděli nádhernými vinicemi, které tu mají velkou tradici. A jelikož je Slovinsko docela malé, byli jsme zanedlouho na úpatí hor. Projeli jsme působivé údolí Soči, kterým prochází trasa známého treku. Prohlédli jsme si Napoleonův most, válečné opevnění a asi nejpůsobivější vodopád Kozijak. Není sice největší nebo nejmohutnější, ale atmosféra, která na nás dýchala z průzračné vody padající do jezírka ve skalním výklenku, byla doslova magická.

Rafting na divoké vodě

Čas na další výlet do hor už jsme ten den neměli, proto jsme zbývající hodiny využili na sjíždění divoké vody. Navlékli jsme neopren, vesty a helmy a spolu s dalšími lidmi vyrazili sjíždět Soču.

Byl to zážitek. Nebylo to nijak extra nebezpečné a i náročné úseky se na raftu dají zvládnout celkem dobře. Naši průvodci byli samá legrace. Kdo chtěl, mohl si skočit do vody z šestimetrového kamene nebo sklouznout na improvizované skluzavce vytvořené z raftu opřeného o skálu.

Sjíždění divoké Soči je skvělá atrakce.
Sjíždění divoké Soči je skvělá atrakce.

Osm kilometrů dlouhý úsek nabídl i pár opravdu velkých peřejí a mimochodem, voda v řece byla tak čistá, že se dala pít (a byla dobrá).

Triglav

Cena dovolené

Na dovolenou jsme vyrazili ve dvou. Autem jsme najeli 2 000 kilometrů a za naftu a dálniční známku jsme utratili 3 400 korun. Za jídlo a další výdaje jsme utratili 6 000 korun. Vstup do jeskyní a rafting nás stál dohromady 3 000 korun. Celkem tedy tato týdenní výprava stála 6 200 korun každého z nás.

Než jsme se vydali domů, čekala nás ještě jedna výzva. Nejvyšší hora Slovinska - Triglav. Naplánovali jsme si, že ji zkusíme zdolat nejjednodušší cestou nicméně ve zrychlené variantě za jeden den (většinou se chodí na dva nebo tři dny). A kdybychom to náhodou nezvládli, přespíme na předem vytipované chatě. Vše bylo připraveno, batohy sbaleny a budík nařízený na 5:00.

Z nádherného kempu v Trentě jsme vyrazili podle plánu. Mocný Triglav ale rozhodl, že toto nebude den, kdy ho zdoláme. Dorazily žaludeční problémy a únava. Naše tempo bylo mnohem pomalejší, než jsme k jednodennímu zdolání potřebovali, proto jsme se nakonec rozhodli souboj vzdát.

Na vrchol jsme chtěli moc a na úpatí Triglavu jsme do místního potoka přilili trochu slz. Já byl ale rád, že zodpovědnost zvítězila. Nezbylo než se velkému Triglavu (2 864 metrů nad mořem) uklonit a slíbit si, že jednou se sem vrátíme.

Vršič a pramen Soči

Náročný program a plno zážitků si zkrátka vybralo svou daň a únava nás začala pomalu přemáhat. A tak jsme se vydali konečně na cestu domů.

Výhled ze sedla Vršič
Sedlo Vršič

Cestou jsme ještě navštívili pramen Soči, kde voda vytéká z hluboké přírodní studně ve skále. Byla nádherně průzračná.

S horami a vlastně i celým Slovinskem jsme se rozloučili přejezdem přes sedlo Vršič, kde jsme mezi stádem ovcí ochutnali zdejší polévku jota (něco na způsob naší zelňačky). Byla vynikající. Rozloučili jsme se pohledem na panorama Triglavského parku a vyrazili domů.

Autor:
  • Nejčtenější

Horňáci versus dolňáci. Víme, čemu muži dávají přednost, a je to překvapení

25. dubna 2024

Ženské tělo je pro muže celkově velmi atraktivní a nabízí jejich očím mnoho zajímavých partií....

Muž má recept na dlouhověkost, v jednašedesáti je ve skvělé formě

25. dubna 2024  8:18

Dave Pascoe chce dokázat světu, že i v důchodu můžete vypadat jako za mlada a také se tak cítit....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mladá maminka se proměnila k nepoznání, vsadila na jiný životní styl

24. dubna 2024

Devětadvacetiletá Indya Agosová z Texasu vážila sto sedmnáct kilo, když se rozhodla pro životní...

Život s nemocí ALS. Prvním příznakem bylo mluvení nosem, vzpomíná Josef

25. dubna 2024

Ještě před pár lety pracoval třiapadesátiletý Josef v telekomunikační společnosti jako vedoucí...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pozor na přehnanou hygienu. Kdy sprchování může škodit zdraví?

28. dubna 2024

Asi to zní zvláštně, ale i přehnaná hygiena může škodit zdraví. Časté intenzivní sprchování vám...

Nuda v ložnici? Sedm zaručených tipů, jak oživit vášeň a skoncovat s rutinou

2. května 2024

Sex je v drtivé většině nezbytnou součástí dlouhodobého harmonického soužití. Jenže jak to tak...

Daniel trpí hemofilií. Nemoc mi víc dala, než vzala, říká

2. května 2024

Když jsem se jako miminko otáčel v postýlce a narážel do bočnic, začaly se mi dělat modřiny. Rodiče...

Mužské nápady se cení, ženské jako by neexistovaly. Je za tím „onpakování“

2. května 2024

Když žena začne mluvit před skupinou mužů, je několikrát vyšší pravděpodobnost, že bude přerušena....

Slyšíte víc vulgarit v seriálech? Tvůrčí pohled, jdeme s dobou, tvrdí televize

1. května 2024

Premium Taky to s vámi někdy v obýváku cukne a nevěříte vlastním uším, co jste z televize slyšeli? Přestože...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...