Zima pro většinu běžců představuje nejméně oblíbené období v celém roce. Mráz, plískanice, mokré boty, balancování na zamrzlých stezkách - to je jen krátký výčet kratochvílí, které musí člověk vytrpět při výbězích v zimních měsících. Pomineme-li martyria spojená se zimním běháním, nejvíce mi vadilo, že běh v zimě často ztrácí své největší kouzlo, jímž je volnost a nespoutanost. Terény vhodné pro trénink jsou v tomto ročním období často omezeny pouze na vyhrnuté komunikace, na kterých jsme nezřídka nuceni svádět boj nejenom s časem, ale i s motorovými vozidly.
Komplexní využití všech svalových skupin při stoupání s lyžemi i bez nich připraví vaše tělo na náročné horské běhy
Po náročném stoupání si skialpinista užije sjezd volným terénem
Radek Groh při závodě Bokmi západných Tatier
Běžecký trenér radí:Při pohybu na skialpinistických lyžích sportovec zapojuje komplexně svaly celého těla, takže posílí nejen nohy, ale i ruce, záda a trup. Navíc nedochází k jednostrannému zatěžování určitých svalových partií ani k tvrdým dopadům, takže si jinak silně namáhané klouby konečně mohou odpočinout. Jako hlavní veličinu pro měření skialpinistického tréninku využíváme nikoliv zdolané kilometry, ale nastoupané výškové metry. Při pohybu na skialpinistických lyžích je nutné aktivně pracovat s terénem, což znamená přizpůsobit techniku chůze aktuálnímu sklonu svahu. Jinak řečeno „nervat“ se kolmo do prudkého kopce, ale plynule svah traverzovat tam a zpět (tzv. cikcak). Tato technika nám uspoří spousty sil. Můžeme se dostat i do situace, kdy je sklon svahu natolik prudký, že nám lyže neposkytují potřebnou oporu. V takové situaci lyže sundáme a zafixujeme na batoh a dál pokračujeme v botách nebo mačkách za aktivní práce rukou, dokud se sklon svahu nezmírní natolik, že si můžeme opět připnout lyže. |
Faktem však zůstává, že pokud chceme naše běžecké výkony v nadcházejícím roce zase o kousek posunout, zimní příprava je pro nás klíčová. Právě v zimních měsících je nutné se zaměřit na rozvoj vytrvalosti a síly tak, abychom v závodním období měli na čem stavět při tréninku rychlosti a dynamiky.
Běžec má v zimním období řadu možností, jak zapracovat na své kondici. Skialpinismus je přitom ten pravý tréninkový prostředek, který vám nejen pomůže posunout vaši výkonnost daleko před soupeře, ale zároveň vám poskytne celou řadu nezapomenutelných zážitků.
Skialpinismus pro začátečníky
Historie skialpinismu se začala odvíjet před mnoha sty lety, kdy severští lovci přišli na to, že když na skluznici svých lyží připevní tulení kůže, umožní jim to rychlý pohyb v zasněženém horském terénu. Od této chvíle prodělal skialpinismus překotný vývoj, a to nejen v tom, že pro váš pohyb po zasněžených vrcholcích nemusí zahynout ani jediný tuleň. Současný skialpinismus je sport určený všem milovníkům pohybu v zimních horách, kteří už nechtějí trávit čas na přeplněných sjezdovkách a běžeckých tratích, ale chtějí zažít dobrodružství a absolutní svobodu pohybu. A zároveň si pořadně zatrénovat.
Hlavní výhodou, která ze skialpinismu činí ideální tréninkový prostředek pro veškeré běžce, je skutečnost, že ovládnutí skialpinistických lyží nepředstavuje pro člověka zvládajícího základní techniku sjezdového nebo běžeckého lyžování žádný problém. Systém stoupání za pomocí „tuleních pásů“ umožňuje skialpinistovi zdolat i značně prudký svah a současně tak odpadá nutnost komplikované aplikace stoupacích vosků známých z běžeckého lyžování. Po dosažení vrcholu skialpinista stoupací pásy strhne, vázání přepne do sjezdového módu, a může si užívat nezapomenutelný sjezd volným terénem.
Nevýhodou je relativně vysoká pořizovací cena vybavení. Kromě helmy a brýlí nepoužije skialpinista nic ze sjezdového ani běžkařského vybavení. Potřebuje nejen lyže se speciálním vázáním doplněné tuleními pásy, které se na ně nasazují při stoupání, ale také odlehčené boty a hůlky s nastavitelnou délkou, která je jiná pro stoupání a jiná pro sjezd. Pro pohyb ve volném horském terénu je také nutné mít lavinový vyhledávač, sondu a lopatu. Pokud ale od vstupní investice odečtete stále se zvyšující ceny permanentek a přičtete pocit svobody pohybu v zimních horách bez omezení hranicemi sjezdovek a frontami u vleků, vyjde vám, že skialpinismus je ten pravý návrat ke kořenům lyžování. A že jinak už se na sněhu pohybovat nechcete.
Jak si užít skialpy v ČecháchKdyž člověk řekne skialpinismus, mnoho lidi si představí zdolávaní a následné sjiždění extrémních žlabů nějakého z alpských velikánů. Ale i v České republice existuje celá řada zajímavých skialpinistických tras, zejména v Krkonoších. Na území Krkonošského národního parku bylo ustanoveno celkem 8 tras speciálně vybraných pro skialpinisty. Trasy návštěvníky provedou nejatraktivnějšími partiemi Krkonoš a zároveň poslouží jako ideální terén pro přípravu do vyšších hor. Jejich popis najdete zde. Při svých trénincích i výletech kalkulujte s lavinovým nebezpečním - aktuální stav najdete na stránkách Horské služby. A pro další inspiraci a detailní informace zkuste web Tulení pásy. |
Obliba skialpinismu v posledních letech stoupá paralelně s nárůstem obliby horských běhů, což svědčí o vzájemném propojení obou sportů. Není náhodou, že i Killian Jornet začínal jako skialpinista a i v současnosti patří k absolutní světové špičce v tomto sportu. Takže pokud je vaše termínovka pro rok 2015 plná náročných horskych běhů, je pro vás skialpinismus ideální treninkový doplněk, který vás dostane formy.
Tréninkový plán běžce/skialpinisty:Příklad tréninkového plánu s využití skialpinismu pro rozvoj vytrvalosti a síly podle Radka Groha: pondělí: skialp
úterý: skialp
středa: běh
čtvrtek: volno
sobota: skialp/běh
II. fáze
neděle: skialp
Pokud trávíte prázdniny na horách a máte možnost věnovat se i vlastnímu tréninku, zkuste aspoň část tohoto tréninkového plánu. Výrazně vás posune vpřed a výš! |
Autor článku je reprezentantem ČR ve skialpinismu a člen HS Krkonoše.
