RUNGO.CZ chrt: Petr Brém
Cílový čas: 40:00
Tak jsem si to zase jednou pěkně zakřiknul. Jen jsem se posledně zmínil, že je fajn, jak se mi vyhýbají zranění a choroby, a hned jsem ulehl se smrtelnou chorobou. Ta rýmička byla fakt strašná a navíc se mě držela víc než čtrnáct dní. Když mi bylo nejhůř, ještě ke všemu jsem v tréninkovém rozpise našel, že si mám střihnout zkušební desítku pod 45 minut. Byl to jeden z obzvláště teplých dní začínajícího léta a já se na trénink vydal v jednu hodinu odpoledne. Horko, rýma, kašel, silnice plná aut, špatně zvolená kopcovitá trasa.
Prostě a jednoduše: všechno bylo špatně. Navíc jsem přepálil začátek a po prvních třech kilometrech mi začalo docházet, že to asi nepůjde. Říkám si, že je to jenom v hlavě, a běžím dál. Na sedmém kilometru, když už asi dva kilometry běžím pořád jen do kopce, hlava vyhrává. Zastavuju a jsem na sebe děsně naštvanej. Nakonec je z toho čas patnáct vteřin přes čtyřicet pět minut a celkem dvě zastávky na posledních třech kilometrech. Ale byla to jenom moje chyba. Vůbec jsem ten den neměl běžet. A když už, tak jen nějaký lehký výklus.
Když jsem se z toho po pár dnech zmátořil a pár tréninků bylo v pohodě, hodil jsem ten jeden nepovedený za hlavu, ale nezapomněl jsem na něj. Dokonce jsem si našel fajn atletický stadion a rychlostní tréninky chodím běhat na místní tartanový ovál. Je to pro mě změna, příjemná změna. Kroužit na ovále víc než deset kilometrů je ale očistec, delší tréninky pořád absolvuji raději někde v přírodě nebo na silnici. Přeci jen, We Run Prague bude po asfaltu a kočičích hlavách, takže i na tenhle povrch je potřeba si zvykat.
Poslední týden přípravy mi lehce nabouraly pracovní povinnosti. Náročné a dlouhé dny na pracovišti a třídenní pracovní cesta v Karlových Varech na Mezinárodním filmovém festivalu tréninku moc nepřály. Ve Varech jsem neběhal vůbec, ale alespoň jsem toho hodně nachodil. Někdy se vám prostě stane, že trénink do svého pracovního diáře nedokážete nacpat. Zkuste vždycky popřemýšlet, kdy si budete vynechaný trénink moci vynahradit. Všechno je lepší, než trénink vynechat úplně... tedy pokud zrovna nemáte rýmičku.
Očima trenéraS Petrovou přípravou jsem spokojen. Čas tréninkové desítky sice překročil oněch 45 minut, ale když do toho promítnu nemoc a dvě zastávky v druhé polovině, dává to tušit, že za lepších podmínek by čas 45:00 neměl šanci odolat. S Petrem trávím při tréninku nejvíce času. Kluk je to rychlý, jen občas potřebuje, abych na něj křiknul, dokáže ze sebe poté dostat ještě něco navíc. Petře makej, máš na to! |
Tréninkový plán na další čtyři týdny |
RUNGO.CZ hobík: Marek Odstrčilík
Cílový čas: 45:00
Zranění bylo delší, než jsem si představoval. Tři týdny jsem stál a dával dohromady natažený zadní stehenní sval. A když už jsem byl v pořádku, návrat k tréninkovému plánu se moc nedařil. Spousta práce kolem Rungo.cz a vlastně i hledání radosti běhu samotného mě nutilo víc přemýšlet než běhat. Takže jsem odjel s Majdou do slovinských hor srovnat si hlavu.
Proč mě běhání baví? Mám z něj ještě radost, když se honím za lepším a lepším časem navzdory svým zdravotním omezením? Je to to, co jsem opravdu chtěl? Myslím, že ne. Dril mě občas baví, ale došel jsem k závěru, že chci vlastně zpomalit. Rád bych se zastavil a vrátil se do doby, kdy jsem běhal a chodil daleko, koukal kolem sebe, fotil a vnímal tu krásu, což při tréninku, ve kterém chci dát deset kilometrů pod 45 minut, moc nejde.
To neznamená, že na We Run Prague nebudu. Rozhodně poběžím, ale spíš půjdu s někým, komu můžu být oporou. Takže jestli je tu někdo, pro koho to bude první desítka a chce ji prostě dát, ať se mi ozve. Bude mi ctí ho doprovodit.
Očima trenéraMně jako trenérovi nezbývá nic jiného než Markovo rozhodnutí respektovat. Pro toho, kdo se připravoval podle Markova plánu, máme ale samozřejmě pokračování. |
Tréninkový plán na další čtyři týdny |
RUNGO.CZ běžec: Bára Topinková
Cílový čas: užít si závod (55:00)
V rámci kompenzačních cvičení po běžeckém tréninku jsem vyrazila před třemi týdny chytat frisbee do Stromovky, což jsem brala jako asportovní záležitost podobající se spíše pikniku s doprovodnou možností spalování přijatých kalorií. Realita tohoto sportu, spočívající v honění letícího talíře na travnaté pláni plné děr, pro mě skončila v jedné z nich, skácela jsem se do ní s výrazným rupnutím v kotníku a bolestivým kvílením. Po ochlazení končetiny dvěma pivy jsem odjela na pohotovost do Motola, kde se vždy cítím zcela zdráva. Vyfasovala jsem RTG snímek, zábal neidentifikovatelnou žlutou mastí a novou kamarádku z čekárny, která byla také zcela zdráva, leč všichni lidé v jejím okolí měli zdravotní potíž v podobě rozdvojení osobnosti.
Přes ujištění lékaře ošetřujícího vedle ležící pozůstatek hospodské bitky, že se kotník za dva týdny spraví, kulhám již měsíc s prstíky nateklými do podoby koktejlových párečků. Pokusy o rozběhnutí se skončily usykaným nezdarem po dvou kilometrech. Slíbila jsem noze opětovnou návštěvu ortopeda, po níž přes noc okamžitě splaskla. Bohužel, po mém rozhodnutí, že zdravá k lékaři nepůjdu, se buřtíky obnovily do původní podoby.
Svého záměru na 55 minut se tedy nevzdávám, jen vím, že mě ten běh skoro z voleje bude zatraceně bolet. Ale poběžím, i kdybych si měla natáhnout rukavice a běžet to v režimu 4x4. Současně sháním jako vodiče do závodu lékaře. Jen pomyšlení na přítomnost někoho s medicínským vzděláním totiž přinutí můj kotník splasknout do původního stavu. Kdybyste o někom věděli, dejte mi vědět.
Očima trenéraBáry je mi líto. Příprava šla jako po drátkách a teď musíme stát. Nyní je na prvním místě nic neuspěchat. Nedoléčený kotník by mohl mít v budoucnu fatální následky. Cílem Báry pro WRP je užít si závod. Tréninkový plán ukazuje, jak by Bára ideálně pokračovala, kdyby nebylo zranění. My s Bárou budeme postupovat individuálně čistě podle toho, co dovolí její kotník. |
Tréninkový plán na další čtyři týdny |
Chcete se seznámit s našimi svěřenci osobně? Nebo je podpořit v jejich tréninku? Všichni pravidelně navštěvují RUNGO.CZ výběhy. Přidejte se!
Nikola HavlíkSportem žije od dětství, je šestinásobným mistrem České republiky v plavání na 200 metrů prsa, šest let byl členem české plavecké reprezentace. Po ukončení plavecké kariéry se stal vášnivým běžcem. Své zkušenosti z vrcholového sportu se snaží předávat dalším.  |
