Sportovat by neměl člověk z donucení, souhlasíte? | foto: Rungo.cz

Sport bychom měli dělat z lásky, říká redaktorka RUNGO.CZ

  • 6
Zná to asi každý z nás, donutit se vyběhnout chce někdy pořádnou dávku sebezapření. Měli bychom však vůbec trénovat ve dnech, kdy nám zkrátka není do běhu? Přečtěte si, co si o tom myslí redaktorka RUNGO.CZ Marie Sehnálková.

S běháním jsem začala zhruba před pěti lety. V té době jsem byla posedlá hubnutím a světe div se, šlo to tehdy i bez cvičení. Kvůli radikální úpravě jídelníčku kila mizela doslova jako mávnutím kouzelného proutku, aniž bych se musela obtěžovat se cvičením. 

V té době jsem patřila mezi gaučové pecivály, takže mi to naprosto vyhovovalo. Odmala jsem totiž sport nesnášela, a i když se rodiče snažili vést mě k pohybu, nikdy se nepodařilo najít aktivitu, která by mě naplňovala a bavila.

Krušné začátky

Tento životní styl se však velmi záhy projevil i na mém zdraví. Kvůli nevhodnému jídelníčku mi začaly padat vlasy, zhoršila se pleť a byla jsem naprosto bez energie. Neměla jsem sice vážnější zdravotní problémy, ale díky těmto poslům jsem si uvědomila, že co není, může být. Upravila jsem proto jídelníček a rozhodla se začít i se sportem. Běhání se zdálo jako ideální volba. Finanční náklady byly minimální (i když po nějakém čase přišlo rychlé vystřízlivění) a navíc jsem nebyla svázaná denní dobou jako ve fitness centru.

Zprvu jsem vybíhala zásadně po setmění. Co kdyby mě totiž zpocenou, s jazykem na vestě a v nevzhledných teplácích viděl někdo známý? Teď se tomu musím smát. Na druhou stranu vím, že takových, jako jsem bývala já, je obzvláště mezi začátečníky spousta. Avšak věřte, že obavy, co řekne vaše okolí na to, že běháte, jsou zcela zbytečné. Polovině je to totiž úplně jedno. Druhá část vás naopak bude obdivovat za silnou vůli a snahu udělat něco sám pro sebe. Proto neřešte své okolí a zkrátka dělejte to, co chcete vy sami.

Od dob, kdy jsem běhala s kapucí na hlavě a zásadně po setmění, už uplynulo několik let. Dávno nechodím běhat jenom za tmy a už vůbec neřeším, jestli mě při tréninku někdo vidí. Běhání se totiž stalo naprosto přirozenou součástí, která ke mně neodmyslitelně patří. Mnoho běžců mi dá však zajisté za pravdu, že od lásky k běhu je jen krůček k tomu, abychom ze své oblíbené aktivity udělali tu, která nám přináší jen mrzutost a výčitky.

Všeho moc škodí

Běhání jsem totiž postupem času propadla natolik, že mě přestávalo zajímat, jaké je venku počasí, jaký je můj zdravotní stav nebo jestli mám ke sportu vůbec chuť. Brala jsem trénink jako svou povinnost, kterou musím splnit, ať se děje, co se děje. Radost z pohybu se pomalu začala vytrácet a nahradil ji pouze jeden cíl, odškrtnout si svůj denní výběh. Pokud mi naplánovaný trénink z jakéhokoliv důvodu nevyšel, neměla jsem daleko k výčitkám.

Postupem času mi začalo docházet, že hnát se tímto zběsilým tempem dál zkrátka nejde. Proto jsem se snažila zvolnit a nedělat si těžkou hlavu z toho, když běh zrovna nevyšel. Díky tomuto novému přístupu jsem se opět začala těšit na každý trénink a neměla pocit svázanosti. Sport totiž není věc, kterou bychom měli dělat z donucení, ale z lásky. Pokud se denně budeme přemlouvat k něčemu, co vlastně nechceme, jen stěží u aktivity vydržíme.

Praha, Říčany a Brno

Myslete už na řádnou letní tréninkovou motivaci. Přihlaste se na závod!

Spíše než stravou, nastartujete spalování tuků aerobní aktivitou jako během

Je to vaše volba

Aby pro nás pohyb nebyl jen povinností, je důležité, aby nám dával víc než do něj vkládáme. Radost z pohybu proto musí být silnější než všechno to přemáhání. V minulosti při mých trénincích však radost dost často chyběla a naopak přemáhání bylo tak velké, že stačilo málo a svůj milovaný běh jsem si navždy zprotivila. Nedělejte proto stejnou chybu. 

Je naprosto normální, že se nám občas do běhání příliš nechce, jsme unavení a raději bychom zůstali zalezlí doma v posteli. Pokud cítíte, že to dnes nepůjde, nic nelámejte přes koleno. Běhání je sport, který se nemusí řídit podle otvíracích hodin, denní doby ani počasí. Záleží tak jen na vás, kdy vyrazíte vstříc dalším kilometrům. Pokud tak s averzí přemýšlíte, jestli si letos na dovolenou přibalit i běžecké boty, nechte je s klidem doma. Uvidíte, že pár dnů odloučení vám jen prospěje a o to víc se budete těšit na nové společné zážitky.

Přeji krásné slunečné dny všem sportovcům, kteří milují pohyb, i když si občas potřebují zkrátka jen lehnout a užívat si pohodu někde u vody.