Vezmu to od začátku. Se založením skupiny adidas Women´s Challenge na Facebooku jsme se „našly“ s holkama v Plzni, kde vybíháme každý čtvrtek neoficiálně a neděle máme pak oficiální Rungo výběhy, kde se k nám začali přidávat i muži a jiné ženy. Jsou to takové konverzační běhy, kde se rychlost i vzdálenost přizpůsobuje podle dohody.
Začínalo se během na šest kilometrů začátkem února a teď v březnu už pro nikoho není problém uběhnout i dvanáct kilometrů, stále v konverzačním tempu, takže trénink skutečně dělá výsledky.
Když se na webu objevil závod Rungo pětky přes ty 3 tydýty, s holkama jsme neváhaly a hned ten večer se přihlásily. Sobota 15. března se přiblížila na dosah a domlouval se odjezd. Zrovna celý týden krásně svítilo sluníčko, takže jsme se na první společný závod těšily.
Nastalo sobotní ráno a za oknem to vypadalo tak, že snad ani nemělo cenu vylézt z postele a jet závodit. Sraz byl však domluvený, takže nás počasí nedokázalo odradit. Pět holek se vydalo na cestu. Řidička, i přesto, že závod kvůli zdravotním problémům nemohla absolvovat, nám zajistila výborný servis – děkujeme Moni, nenechala nás v tom, dovezla a závod sledovala „jen“ jako divák.
Při příjezdu na místo v autě zaznívaly návrhy typu: „Nebudeme závodit, je hnusně, půjdeme shoppovat....“. Vylezly jsme z auta a místo toho se šly zaregistrovat. Každý závodník obdržel obálku, ne ledajakou. Nemůžu mluvit za muže, ale ženám udělalo velkou radost tričko adidas, které se opravdu povedlo.
Bylo vážně počasí pod obraz, ale nás a i ostatní přítomné závodníky včetně organizátorů to neodradilo. Atmosféra u stanu neměla chybu, všude byla dobrá nálada.
Můj cíl byl závod doběhnout. Podle tréninkového plánu jsem si v pátek dala sedmadvacet kilometrů a lehce mě bolela kyčel, takže šlo opravdu jen o to doběhnout. Po odstartování závodu Markem, šéfredaktorem Rungo.cz, se všichni rozběhli, na můj vkus, dost rychle. Proběhlo mně hlavou, je to „jen“ pět kilometrů, tak zrychli také. Trasa byla výborná, lesní cesta, rovinka, mírně s kopce, což mě trochu znervozňovalo. Na závěru tratě již oprávněně. Po pravé straně stál pán a říkal, už jen kousek a jste v cíli. Ten cíl byl ale až za třema tydýtama, kteří mi vzali celkem dost energie. Někdo vás předběhl do kopce, vy pak někoho s kopce a pak byl už zmiňovaný cíl.
Spousta závodníků v cíli už byla, na krku měli perníkové medaile a diplom v ruce. O kousek dál na nás čekalo spoustu výborných, doma upečených, sladkostí. Neměly chybu.
Atmosféra byla skvělá, zázemí, organizace, prostě vše bez chyby. Ani jsme nevěděli, kdy přestalo pršet.
Všechny holky z Plzně jsme závod doběhly ve výborných časech a těšíme se na další závod Rungo.
