S lednovým ochlazením přišel na hory i sníh, a tak jsem se rozhodl, že si zaběhám právě zde a právě v tomto čase. Proběhnout se v Krušných horách už plánuji hodně dlouho. Jelikož šumavské kopce mám již v nohách a zážitek je to skvělý, tak jsem celkem zvědavý, jaké budou ty krušnohorské.
I méně známá místa dokáží okouzlit
Nelákají mne však známá místa jako třeba Klínovec, Boží Dar či Moldava, ale navštívím méně známé lokality. Blatno, malá vesnička na úpatí Krušných hor ležící ve výšce 646 metrů nad mořem a asi 10 kilometrů severně od města Chomutova. Odtud je jen kousek na Mezihořský vrch s kótou 916 metrů nad mořem, což je meta, kterou bych rád na svém výběhu zdolal.
Už jen příjezd na malou náves obce Blatno dalo tušit, že tentokráte mě čeká něco výjimečného. Přede mnou se najednou zjevila krajina, kterou všichni známe hlavně z klasické pohádky o Mrazíkovi. Sněžení a teplota – 2°C tu sehrály významnou roli a výsledek? Ano, krásně obalené stromy sněhovou pokrývkou nebo jinovatkou. Člověk si ihned představí, že se ocitnul v opravdové pohádce a oči neví kam se podívat dříve, když té krásy je všude plno. Dneska budu mít dvojí zážitek, pomyslím si a ještě více se těším.
Zimní romance nejen pro zamilované
Svoji trasu jsem naplánoval přes vesničku Meziboří, kde místní sportovci provozují skiareál. Po vyběhnutí z Blatna jsem běžel chvilku po hlavní silnici, kde stromy lemující cestu hrály kouzelnou symfonii na téma „zimní romance“. V okolí areálu, v němž se dokončovaly poslední úpravy přes spuštěním sjezdovky, jsem neodolal a musel zastavit. Tuhle krásu si nemohu nechat jen tak pro sebe. Vyndal jsem mobil a začal si ty nádherné scenérie fotit. Zajímavé navíc bylo, že jsem při běhu nepotkal jediného člověka. Vůbec mi to netrápilo, přesto jsem zalitoval, poněvadž mne nikdo nemohl zvěčnit, abych i já měl památku na nádherný zimní běh.
Asi po 8 kilometrech jsem dosáhl mety 916 metrů nad mořem, tedy Mezihořského vrchu, a zdolal tak převýšení 270 metrů. I když tato část trasy vedla jen do kopce, tak možná díky zastávkám na focení a kocháním se úžasné přírody, jsem necítil vůbec žádnou únavu.
Běh je občas i plný krásných a nezapomenutelných zážitků
Líbil se vám článek?Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí. Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme. |
Na vrcholu kopce jsem si vydechnul asi pětiminutovým odpočinkem a poté vyrazil zpět do místa svého výběhu. Tentokráte jsem zvolil oběhnutí Mezihořského vrchu, abych si vychutnal trať i z druhé strany. Čekalo mne úplně stejné prostředí byť s velkou změnou. Počasí na horách se mění každou hodinu, jak praví všichni horalové na celém světě. Tak i zde najednou začala padat hustá mlha. Co začala? Během pár minut spadla tak, že nebylo vidět více jak na dvacet metrů. Dokonce jsem se začal obávat, zda náhodou nezabloudím a nebudu muset volat o pomoc horskou službu. Tak zlé to ale nebylo. Využil jsem své bohaté zkušenosti ze Šumavy a asi po necelých dvou hodinách doputoval zpět na malou náves obce Blatno. Počasí se začalo již mírně umoudřovat a já mohl v klidu udělat ještě pár snímků, abych si tuto vzácnou vzpomínku schoval na horší chvíle. Však už o tom mluvil i pan Hrušínský ve filmu Vesničko má středisková. Jistě si na tu scénku vzpomínáte.
Abych to shrnul. Trasa mého výběhu měřila necelých 16 kilometrů, překonal jsem převýšení 520 metrů a vše zvládnul za hodinu a padesát minut. Samozřejmě se zastávkami na focení. Tento běh neměl charakter nějakého tréninku, ale byl opravdu výběhem za krásami naší vlasti, vlastně hor.
My běžci se vždy celí třeseme na to, až naši zemi pokryje sněhová peřina, abychom svými běžeckými botami udělali stopy, které sice nezůstanou navždy a brzo zmizí, ale pro ten neopakovatelný zážitek, kdy nám sníh křupe pod nohami. Tohle nevyměníme za nic na světě a každý rok se na první sněhové vločky velmi těšíme. A přesně takový byl i tento můj prožitek.
Mapka celé trasy výběhu - https://mapy.cz/s/pj0x
Napište svůj článek i VYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů. Marek NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!! |
