Marie Sehnálková

Marie Sehnálková | foto: Rungo.cz

K vysněné postavě jsem si došla přes přešlapy ve stravování. Zkuste to bez nich

  • 4
Zdravá výživa je v dnešní době téma číslo jedna. Snad každý někdy slyšel o superpotravinách, bio výrobcích nebo možné škodlivosti lepku. Přehnané zaobírání se stravou však může u některých vygradovat až v psychická onemocnění. Přečtěte si názor redaktorky RUNGO.cz.

Starost o výživu není vlastně tak docela nový trend. Vždyť už císařovna Sissi věřila v pozitivní účinky střídmé stravy a pravidelného pohybu. Její honba za štíhlou postavou však nakonec vyústila až v psychické onemocnění, které by dnešní odborníci označili jako anorexie. 

Od oněch dob sice uplynulo už více než sto let, avšak přesto mnozí dělají úplně stejné chyby, jichž se dopouštěli i naši předci. Moderní doba dala navíc vzniknout i úplně novým typům onemocnění, jako je například ortorexie neboli patologická posedlost zdravou výživou.

Hladovění není cesta stejně jako bezhlavé přejídání

Že dnešní pokroková doba paradoxně podporuje výživové nesmysly, potvrzuje i lékařka Miroslava Navrátilová z Poradny pro poruchy metabolismu a výživy Fakultní nemocnice v Brně. „Dnes se zdravou výživou zabývají úplně všichni. Stačí zapátrat na internetu a hned objevíme spoustu zaručených rad, jak zhubnout a být zdraví. Někdo tvrdí, že bychom neměli jíst tuky, jiný je proti cukrům a další říká, že škodí maso. To ale ve výsledku znamená, že bychom neměli jíst vůbec nic. Já to nazývám stravovací terorismus,“ říká Navrátilová.

Měli bychom tedy rezignovat na veškerá výživová doporučení a dopřát svým chuťovým buňkám, na cokoliv si jen vzpomenou? Takovýto přístup ke stravování sice zřejmě nevygraduje v anorexii či ortorexii, avšak to ještě neznamená, že nemůže mít na naše zdraví negativní dopad. Obezita, cukrovka či kardiovaskulární choroby, to vše může mít za následek bezhlavé stravování.

Zvolte zlatou střední cestu

Osobně jsem dříve patřila mezi ty, kteří zdravý životní styl neřešili vůbec. Tabulka čokolády namísto obědu u mě nebyla žádná výjimka. Nadváha a nespokojenost sama se sebou mě nakonec přiměly zásadně upravit svůj jídelníček. Postupem času jsem se však pořád více a více stávala otrokem svého nového způsobu života. Má postava sice připomínala tu, kterou jsem si kdysi vysnila, avšak za cenu až nesmyslného omezování. Pamatuju si, že jsem se tehdy vyhýbala dokonce i odpolední kávě, aby se nadbytečné kalorie negativně neodrazily na mé postavě.

Až zdravotní problémy spojené s nedostatečnou stravou mi otevřely oči a donutily mě začít budovat zdravý vztah k jídlu. Pochopila jsem, že bezhlavé přejídání se není zdravé stejně jako bezvýhradné plnění výživových plánů. 

Nyní se snažím dodržovat obecná doporučení jako jíst hodně zeleniny nebo se vyhýbat sladkostem a fast foodům. Na druhou stranu netrpím výčitkami, když se něco stoprocentně nepovede. Naučila jsem se zkrátka dělat kompromisy, které jsou při stravování nezbytné. Na váze už jsem nestála několik let. Ukazatelem štěstí pro mě totiž přestala být ručička směřující k vytouženému číslu, daleko důležitější je pro mě teď to, jak se cítím.

Radit někomu, ať striktně dodržuje zdravý jídelníček, je cesta do pekla stejně jako tvrdit, že na jídelníčku vůbec nezáleží. Každý by se měl snažit najít průsečík mezi střídmou stravou a tím, co mu chutná. Jen díky tomu je možné vybudovat zdravý vztah k jídlu, který vám nevydrží jen pár měsíců, ale celý život. 

Na rozdíl od našich předků máme to štěstí, že nemusíme řešit nedostatek potravin a pitné vody. Všichni tak dnes mají možnost výběru. Pokud sami nedokážete najít tuto zlatou střední cestu, je zcela v pořádku požádat o radu odborníka. Investujte však své peníze, čas a snahu s rozumem. Zázračné koktejly a jídelníčky, kvůli kterým musíte trpět hlady, nejsou rozhodně dlouhodobým řešením.