Závod je i přeborem Prahy mužů, žen, juniorů, juniorek, dorostu a žactva v přespolním běhu pro rok 2014. Program začal již před desátou hodinou, tři hodiny před startem. Organizátorům šlo vše jako po drátkách. V golfové klubovně, která je ideálním zázemím pro převléknutí, osvěžení a především registraci, potkávám jednoho z dnešních favoritů Ondru Fejfara. Přeji mu mnoho štěstí a jdu se trochu rozklusat a okouknout zrádná místa z minulého roku. A s pocitem, že jsem pro svůj výkon udělal maximum, se pomalu šinu na start.
Na startu stojí tým Rungo.cz u sebe. Všichni se ujišťujeme, že dnes běžíme na pohodu. Nevím proč, ale tentokrát si svým ujištěním nejsem tolik jist. Ale to již čas ukazuje 13:00 a slyšíme startovní výstřel. Vše se dává do pohybu a hned do toho začínáme dupat. První metry jsou vždy trochu nervózní a já se snažím držet zvolenou stopu. Na prvním seběhu 200 metrů po startu před sebou vidím kamaráda Petra Bréma a je mi hned jasné, že dnes bude boj ho porazit.
Snažím se udržet chladnout hlavu a prozatím ho nechávám mizet v davu přede mnou. Táhlý kopeček a zase zpět dolů lesem. Oproti minulému roku je zde podklad tvrdý, na bahenní koupaliště z minulého ročníku dají vzpomenout akorát dvě zatáčky. Za lesíkem si pro nás organizátoři přichystali inovaci v podobě krátkého, ale prudkého kopce. Ihned volím chůzi, abych se na zlomu za úporného supění zase rozeběhl.
Druhý kilometr začíná pozvolným klesáním. Snažím se zjistit, jak moc se mi Petr vzdálil, ale nikde ho nevidím. Uvědomuji si, že jestli chci dnes náš souboj vyhrát, musím přidat. Jak už to tak bývá, po klesání musí následovat stoupání. Na tomto okruhu již závěrečné, ale opět mě nutí přejít do chůze.
Praha Motolze seriálu závodů Salomon Trail Running Cup
|
Ač má okruh jen dva kilometry, postrádá rovinky. Čekají nás přitom celkem čtyři kola. Na konci toho druhého jsem již opět zahlédl Petra, což mi dodalo trochu sil. Očima ho sleduji a každým krokem ukrajuji z jeho náskoku. Zhruba v půlce třetího kola jsem již převzal v našem minisouboji vedení a s tím, že ho chvíli potáhnu, jsem se dostal před něho. Křiknu po něm, ať se za mě pověsí. Odpovědí mi bylo, že dnes rozběhl závod „na hrabce“ - pro neznalé Rungo.cz hantecu to je označení pro přepálený start, kterým se nechvalně proslavil kamarád téhož jména.
Nechávám tedy Petra za zády a řítím se vstříc závěrečnému okruhu. Ve čtvrtém kole se již jen těším do cíle. Sil už není moc, ale na závěrečný finiš v podobě výběhu posledního kopce jsem ještě nějaké vyštrachal. Snaha o sprint je nakonec korunována ještě jedním skalpem závodníka přede mnou. Cílovou pásku protínám v čase 37:18. Petr 15 vteřin po mně. I přes osobní rekord na této trati jsme za celkovým vítězem zaostali o 12 minut.
Na závěr běžecké sezóny vás tento závod opravdu prověří. Letos si sem našlo cestu 281 běžců a podle úsměvů na konci si troufám tvrdit, že závod se opravdu vydařil. Salomon Trail Running Cup pro letošek končí a všechny ceny byli již rozdány. Ale v příštím roce se jistě opět můžeme těšit na porci terénních kilometrů s golfovým dezertem na konec.
PS: Ondra Fejfar skončil nakonec na skvělém třetím místě.
