• Jste závislí na běhu? Tady je důvod, proč nemůžete přestat

    Stále přibývá těch, pro které je i týden bez tréninku nepředstavitelný. Těch, kdo přibalují běžecké boty dokonce i na dovolenou nebo víkend u rodiny. Zjistěte, jak funguje náš mozek a co způsobuje to, že si bez běhu už neumíme představit život.

    Běhání uvolňuje látky, které navozují pocit euforie | foto: Profimedia.cz

    Nezáleží na tom, jakou běžíme rychlostí, jaký je náš styl, jestli patříme mezi začátečníky nebo ty, co už mají v nohách tisíce kilometrům. Závislost na běhu si může vybudovat každý z nás díky chemikáliím, které se v hlavě vyplavují při pohybu a díky nimž se cítíme tak dobře, že tento pocit chceme zažívat znovu a znovu.

    1.Endorfin

    Endorfinu se často říká také hormon štěstí, protože způsobuje dobrou náladu. Kromě toho však působí také proti bolesti a únavě. Právě díky endorfinu naši předci mohli zůstat na živu. Obstarat si potravu bylo totiž dříve nutné i navzdory velké únavě. Endorfin, který produkoval mozek dřívějších obyvatel, je motivoval nepovolit, pronásledovat a následně ulovit zvěř. 

    V dnešní době, kdy už si potraviny nemusíme obstarávat lovem, se hormony štěstí produkují pouze při manuální práci, smíchu nebo cvičení. Právě proto například při závodech, do kterých dáváme všechno, nic necítíme, avšak po doběhnutí nejsme kvůli namoženým svalům téměř schopni pohybu. Pravidelný přísun endorfinů při tréninku může způsobit, že si na ně vybudujeme návyk. Proto při delší běžecké pauze cítíme, že nám sport chybí, a nejraději bychom nazuli tenisky a vyběhli.

    2.Dopamin

    Dopamin je chemická látka spojená s aktivitami, které jsou nezbytné pro naše přežití, jako je například požívání jídla, pití, rozmnožování, ale také pohyb. Tato látka je naším hnacím motorem, protože se vylučuje v momentě, kdy po někom nebo něčem velmi toužíme, ať už se jedná o jídlo nebo vítězství v závodě. V případě, že máme svůj cíl na dosah ruky, začneme dopamin vylučovat předčasně. Pokud se však očekávání nenaplní, jeho produkce se zastaví.

    Díky dopaminu tak dokážeme zrychlit i v momentě, kdy si myslíme, že jsme už na pokraji svých sil. Blížící se odměna v podobě dokončeného závodu nebo osobního rekordu vyplaví dopamin a my jsme schopní v cílové rovince ještě o trochu zrychlit. Endorfin navíc zamezí tomu, aby se navzdory zvyšujícímu se počtu kilometrů v našich nohách dostavila únava a bolest. Zátopkovo „když nemůžeš, tak přidej“ nebylo rozhodně jen prázdnou frází, ale mottem podloženým našimi fyziologickými funkcemi.

    3.Serotonin

    Dopamin a endorfin jsou označovány také jako sobecké chemikálie. Stačí totiž pouze trénovat a jejich produkce se v našem těle nastartuje sama. Jiné je to se serotoninem a oxytocinem, k jejichž tvorbě potřebujeme i někoho jiného.

    Serotoninu se občas říká také chemikálie uznání. Začíná se produkovat v momentě, kdy máme pocit, že nás druzí uznávají, dávají nám najevo svůj respekt a obdiv. Jako společenští tvorové po obdivu totiž velmi toužíme. Jen si vzpomeňte, jak se cítíte po každé, když vás někdo obdivuje za to, že pravidelně nazouváte běžecké boty a vydáváte se na trénink. Serotonin způsobí, že se cítíme dobře, tím posiluje i naše sebevědomí. Proto existuje i celá řada žebříčků, hodnocení a v neposlední řadě také medailové ceremoniály. Lidé zkrátka potřebují ocenit, ať už ve sportu nebo například ve  zpěvu.

    4.Oxytocin

    Oxytocinu se říká také chemikálie důvěry a lásky, protože se začíná vylučovat v momentě, kdy nám někdo dá najevo svou důvěru. Jeho tvorbu můžeme podpořit také tělesným kontaktem. Jen si vzpomeňte, jak vám při závodě vlilo novou krev do žil, když jste si mohli při běhu plácnout s okolními fanoušky. Právě to způsobil oxytocin, který se začal produkovat díky dotyku. O této významné funkci oxytocinu ví také sportovní kouči týmů. Ti proto nabádají hráče k tomu, aby si spolu plácli i v momentě, kdy se jim příliš nedaří. Díky tomu posilují důvěru v týmu a dávají si najevo, že přestože se jim momentálně nedaří, společně vše zvládnou a dovedou k vítězství.

    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?
    mobilní verze
    © 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.