• Tůň v Srdci zachráněna

    Malá tůň schovaná uprostřed lesa. Schovaná ve stínu stromů pomalu mizela pod nánosy sedimentů. Naštěstí se ji podařilo zachránit. Podívejte se na to, jak a kdo v takové tůni žije.

    Po úpravách je tůň plná světla a vyčištěná. | foto: Lesy ČR

    Tato tůň vznikla po odtěžení štěrkopísku. Nachází se v lesním komplexu, který je nedaleko řeky Labe a lokality Libický luh. Lokalita má tedy velký předpoklad pro výskyt širokého spektra obojživelníků, kteří jsou pro tuto oblast a biotop obvyklí.

    Tato tůň byla bohužel až do minulého roku v nevyhovujícím stavu. Byla příliš zastíněná okolními stromy a vrstva sedimentu a listí neumožňovala kvůli své mocnosti rozvoj litorálního pásma. Díky velmi malému průtoku Sokolečské strouhy, která protéká tůní, zde vodní sloupec dosahoval pouze 10 až 40 centrimetrů. Tyto podmínky zapříčinily, že byla tato lokalita velmi chudá na rostliny, které se zde vyskytovaly pouze sporadicky, ale i na živočichy.

    Takhle vypadala tůň ještě před úpravami.
    Takhle vypadala tůň ještě před úpravami.

    Vzhledem k velkému potenciálu lokality, se LS Nymburk rozhodla investovat finanční prostředky z Programu 2020 do revitalizace tůně zvané „V Srdci“. Před zahájením zde proběhl biologický průzkum, který prokázal výskyt čolka horského, čolka obecného, skokana štíhlého, skokana hnědého a ropuchy obecné, jejichž zbytky kdysi četných populací zde přežívají. Dále zde byl zaznamenán výskyt ostřic rodu Carex, stolístek, hvězdoš a pryskyřník lítý a v místě přítoku větší keř vrb.

    Kvůli ochraně živočichů, kteří zde žijí, došlo po vypuštění tůně k přenesení nalezených jedinců dál do Sokolečské strouhy na vhodné místo.

    Dále muselo dojít k pokácení několika stromů na pravém břehu tůně, aby mohlo dojít ke snížení sklonu svahů břehu (od 1:4 do 1:7). Naopak levý břeh tůně zůstal v původním stavu kvůli výskytu ostřic. Veškerý uložený sediment byl z tůně odvezen do blízké terénní deprese.

    Po úpravách je tůň plná světla a vyčištěná.
    Po úpravách je tůň plná světla a vyčištěná.

    U výtokové části byla vybudována hrázka, která má za úkol udržovat hladinu vody v tůni. Pod patou hrázky ve výtoku byly svahy a dno toku zpevněné záhozem z lomového kamene. Průměrná vrstva záhozu je 50 centimetrů. Díky těmto opatřením stoupla hladina vody na minimálně 50 a maximální 150 centimetrů.

    Do tůně byl po ukončení prací uložen kmen dubu červeného, jako možné místo pro rozmnožování a úkryt obojživelníků. Veškeré práce byly dokončeny v březnu roku 2017, tak, aby se stihla tůň zaplnit vodou, která je pro rozmnožování obojživelníků klíčová.

    Článek vznikl ve spolupráci s Lesy ČR

    Autor:


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?




    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.