Průduškové astma je stav nedostatku dechu v důsledku zúžení dolních dýchacích cest, průdušek a průdušnice. Při přehnané zánětlivé reakci průdušek na přítomnost dráždivých látek, alergenyů, jako jsou pyly, prach nebo chemické látky ve smogu, dochází k otoku vnitřní stěny (sliznice) průdušek, v nichž se nahromadí větší množství hlenu.
U sportovců - astmatiků známe námahové nebo ponámahové astma (EIA - exercise induced asthma). Je způsobeno velkým proudem vzduchu při námaze, který vysušuje sliznici průdušek, a větším množstvím alergenů, které se do dýchacích cest dostanou. U vytrvalostně trénovaných sportovců, běžců a triatlonistů, navíc způsobuje silný vliv parasympatiku (části řídícího autonomního nervového systému) v době tělesného klidu po námaze kontrakci hladkého svalstva ve stěnách průdušek a jejich zúžení. Situaci zhoršuje dehydratace při větším pocení. Proto je u astmatiků – sportovců doplňování tekutin nápoji dvojnásob důležité.
Cílem soustavné léčby astmatika je potížím s dýcháním předcházet a užívat si běhání nebo jiných podobných požitků bez omezení. Prakticky všichni astmatici pravidelně dlouhodobě užívají léky na potlačení alergické reakce průdušek. Mám dobře vyzkoušeno, že stojí za to takto astma držet na uzdě. Díky tomu drtivá většina astmatiků zvládá i vytrvalostní běhy v přírodě, kde se to alergeny ve vzduchu jen hemží.
Záchvaty nechodí hned po sobě. Můžete toho využít
Jako astmatik se nejlépe cítím při běhu venku ve vlhčím chladnějším vzduchu (0-20°C). Nejraději běhám v lehkém deštíku, to je vzduch od alergenů a prachu vyčištěn. Výborný vzduch je v lese, zvláště jehličnatém, a u moře. Špatné je to ve městě, kde je prach, smog a větší sucho a v létě i vedro.
Z těchto důvodů se více astmatiků věnuje zimním a vodním sportům – běhům na lyžích, plavání a třeba windsurfingu. U bazénových plavců může být však někdy problém s příliš chlorovanou vodou, i ta totiž může dráždit sliznice. Je lepší, když se dezinfekce bazénové vody řeší kombinací více způsobů, například s ionizací, aby v ní bylo chlorových látek méně. Krytý plavecký bazén by měl být dobře větraný.
Atleti - astmatici si musejí důsledně doléčovat nachlazení, infekční onemocnění dýchacích cest, protože v opačném případě se velmi rozjede problém s astmatem snadno. Značně se vyplatí nic neuspěchat. S tréninkem nebo závodem by se mělo začínat alespoň týden po skončení léčby infekce.
Tělo nedokáže mít dva astmatické záchvaty hned po sobě. Jednu až dvě hodiny po záchvatu probíhá takzvaná refrakterní fáze, kdy nevzniká další záchvat. Atlet tak má možnost "vyčerpat" astmatický mechanizmus intenzivní rozcvičkou, rozběháním nebo rozplaváním (asi po dobu patnácti minut na intenzitě 40-60 procent maxima) a při důležitém startu pak mít pokoj.
Pro dospělé sportující astmatiky může být zajímavou možností rozumně využitý protizánětlivý účinek rybího oleje a vitamínů C a A. Kofein má na průdušky mírně rozšiřující účinek.
K léčbě astmatu se běžně užívají dva typy léků, které potlačují alergický zánět průdušek, hormonální léky (steroidy) a látky s opačným účinkem, než je účinek parasympatiku (sympatomimetika). Obě skupiny jsou na seznamu dopingových látek. Sportovec, který se chce zúčastnit soutěže s dopingovou kontrolou, musí organizátorovi soutěže předem písemně ohlásit, že je astmatikem, a dodat lékařské potvrzení o astmatu a jeho léčbě. Velkou praktickou pomocí jsou návody a dokumenty na webové stránce Českého antidopingového výboru. Zde je k nalezení i Antidopingový kodex s aktualizovanými seznamy dopingových látek a metod, který vydává Světová antidopingová agentura (WADA).
Více o sportování s astmatem najdete například zde.
Prof. MUDr. Jan Novotný, CSc.
Autor působí na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity.
Celý život běhá, dříve sprinty, posledních 30 let vytrvalostní závody. Posledních 20 let olympijské a sprint triatlony. Účastní se Brněnského běžeckého poháru a Letního běžeckého poháru v témže městě.
