• Výměnné podrážky, tištěné tlumení a další vychytávky bot z budoucnosti

    Běžecký průmysl prochází neuvěřitelně rychlým vývojem a bleskurychle přejímá nejnovější trendy u materiálů i technologií. Popusťme uzdu fantazii a pojďme si představit, jak by mohly vypadat nejvychytanější běžecké boty z roku 2030.

    Výměnné podrážky, tištěné tlumení a další vychytávky bot z budoucnosti | foto: AdidasRungo.cz

    Každá bota je tvořena ze tří samostatných částí. Gumové podešve, která obstarává kontakt s povrchem, pěnové mezipodešve neboli tlumící vrstvy a zapomínat nesmíme ani na textilní svršek. Každá z těchto částí pak nabízí odlišné možnosti, jak posunout běžecké boty, jak je známe, zase o kousek dál.

    Snadno a rychle vyměnitelná podrážka

    První na řadu přichází podešev, která se nejčastěji vyrábí z různě tvrdých gumových směsí. Některé značky si vývoj zajišťují samy, jiné dávají přednost externím dodavatelům jako je Vibram, Continental nebo Michelin. Na první pohled by se mohlo zdát, že v oblasti podešví už není příliš velký prostor pro jakýkoliv vývoj a gumové podrážky běžeckých bot jsou zároveň částí, která se za poslední dekádu změnila jen nepatrně.

    Letošní uvedení nových bot s grafenovou podešví, které má na svědomí britský Inov-8, však ukazuje, že i obyčejná gumová podrážka se může vyvíjet. Přimíchávání grafenu zajišťuje násobně vyšší odolnost při vyšší pružnosti a přilnavosti k povrchu. To se ale bavíme o současnosti. Kam tedy mohou podešve ještě pokročit? 

    Používání nových a nových materiálů zní lákavě, ale ve výsledku se tím zajistí pouze větší či menší zlepšení dosavadních funkčních vlastností, tedy nic převratného. Zajímavý směr však ukázal Vibram se svým projektem Sole Factor. Více o tomto počinu se můžete dočíst v našem starším článku, ve stručnosti se jedná o to, že ve Vibramu jsou schopni z určitých bot odstranit starou podešev a nahradit ji novou směsí s jinými funkčními vlastnostmi. U pohorek a turistických bot je to běžná praxe, ale v běžeckém segmentu to byla až donedávna science fiction.

    Vytvořit botu se snadno vyměnitelnou podešví a dodávat samostatně různé podrážky, které by vám za pár korun vyměnil každý šikovný obuvník, by přitom mohlo být velice zajímavé a lákavé. Z jedněch bot, které vám tvarově i funkčně vyhovují, byste tak mohli rázem mít silniční objemovku i krosovku s agresivním záběrem do bahna. Ještě lepší by bylo, kdyby byla výměna snadno proveditelná i v domácích podmínkách, aniž byste znehodnotili původní podešev. Jenže na technologii, která by takový proces umožňovala, si budeme muset ještě počkat.

    Na míru vytištěná tlumící vrstva

    Tlumící vrstvy jsou na tom v současnosti zcela opačně než podešve. V roce 2012 totiž přišel adidas s TPU pěnou, kterou nazval Boost, a co následovalo, se dá bez nadsázky nazvat zemětřesením v oblasti tlumení. Dnes už nenajdete značku, která by TPU pěny nezařadila do své produktové linie, a nově se operuje s pojmy, jako je pružnost a energetická návratnost.

    Využívání TPU pěny bylo logickým krokem, protože potenciál klasické EVA pěny už byl prakticky zcela vyčerpán. Bylo tak nutné přijít s novým materiálem, který by tlumení dodal nový impuls. A adidasu se to povedlo na výbornou.

    Od uvedení Boostu ale uplynulo už šest let a TPU se začíná dostávat tam, kde nedávno byla EVA. Zpracování této nové pěny už nenabízí příliš nových možností, proto je potřeba posunout se zase o krok dále. Podle projektů celé řady značek není pochyb o tom, že tento posun bude směřovat k využití 3D tisku se všemi jeho technologickými výhodami oproti klasickému lisování, nebo vstřikování pěny do předem připravené formy.

    3D tištěná mezipodešev může být vyrobena na míru pro konkrétního běžce. Zohlednit se dá technika běhu, hmotnost, tvar chodidla nebo případný zdravotní problém, jako je rozdílná délka končetin.

    Boty tlumené vytištěnou mezipodešví jsou navíc lehčí a snadno se dá pracovat i s požadavky na celkovou míru tlumení nebo specifickou hodnotu dropu. V současnosti už se dá setkat s několika málo botami, které byly touto technologií vytvořeny, ale do běžeckých obchodů se tato možnost pravděpodobně dostane až během následujících let.

    Nastavitelný chytrý svršek plný senzorů

    Třetí a poslední částí běžecké boty je svršek. I ten si prošel výraznou proměnou od používání klasické šité konstrukce s pevnými výztuhami až k současným velmi oblíbeným pleteninám, které jsou vyztužené pouze změnou struktury tkaní na bocích.

    Nové běžecké boty s pleteným nebo strukturovaným svrškem sedí na noze doslova jako druhá kůže, dají se nosit i naboso a při správném použití má pletenina výrazně vyšší životnost než tradiční pevná tkanina.

    Co byste ale řekni na svršek, který by využíval vodivá grafenová vlákna pro sbírání dat o fungování chodidla, přehřívání, technice běhu a dalších metrikách? Díky grafenu by navíc takový svršek nemusel obsahovat žádné speciálně přidané spoje, čímž by se měla dramaticky snížit poruchovost takového zařízení. Dokážu si představit i napájení skrze integrovaný solární panel, takže byste si nemuseli dělat starosti s bateriemi a jejich dobíjením.

    Kromě vytvoření pomyslné chytré boty by mohly být svršky budoucnosti mnohem lépe tvarovatelné s možností finálních úprav svršku přímo v prodejně. Řeč je především o rozšíření nebo zúžení střední a přední části boty, případně o zajištění vyšší stabilizace chodidla přidáním pevnějším prvků kolem kotníku a paty.

    Svršky na míru začal v letošní sezóně připravovat jako první Salomon a uvidíme, jaká další značka se na této vlně sveze, a přidá možnost tvarování do své nabídky.

    Vítek Kněžínek

    Vítek Kněžínek

    Vítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert.



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?




    mobilní verze
    © 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.