• Vít Pavlišta o pražském maratonu: Je lepší být lovcem než štvanou zvěří

    V nabité konkurenci doběhl na desátém místě, v rámci mistrovství republiky byl rychlejší jen Jiří Homoláč, a to o pouhých 21 sekund. „Letos snad poprvé jsem na žádný čas necílil. Běžel jsem na umístění a chtěl jsem si zazávodit,“ říká Vítek Pavlišta, který pražský maraton doběhl popáté v kariéře.

    Vít Pavlišta na pražském maratonu, 6. května 2018 | foto: Martin Beníček

    V české běžecké špičce se Vít Pavlišta pohybuje už dlouho, přitom zvládá kombinovat běh na vysoké úrovni se zaměstnáním.

    Jaké plány jste měl před startem letošního pražského maratonu? S jakým cílem, taktikou a předpokládaným tempem jste vybíhal?

    Chtěl jsem začít v rozvážnějším tempu a zároveň se držet v boji o titul. Sám vím, jak je posledních deset kilometrů těžkých a že ani více než minutová ztráta nemusí nic znamenat. Vybíhal jsem v tempu 3:15/km, výsledný čas odpovídá tempu 3:19/km. Výrazněji jsem začal zpomalovat až za 30. kilometrem, když jsem doběhl Jirku Homoláče.

    Jak se pro vás závod vyvíjel?

    Začal jsem opatrněji s odpadlíky za skupinkou s pacemakery belgických závodníků, kteří měli za cíl běžet na výsledný čas 2:14. Belgičané ale od začátku naplánované tempo nedrželi, takže jsme příliš velkou ztrátu nenabrali. Od 15. kilometru už jsem viděl, že ztráta nenarůstá, od 20. se začala výrazněji zmenšovat. To už jsem pokračoval sám a snažil se dotáhnout na Belgičany, v jejichž skupině běžel i první český muž Jirka Homoláč.

    Právě s ním jste bojoval o český titul v rámci mistrovství republiky. Jak váš souboj vypadal?

    Jirku se mi podařilo dotáhnout před 30. kilometru a několik dalších kilometrů jsme pokračovali spolu. Jirka měl v tu chvíli trochu krizi a mezi 30. a 40. kilometrem jsem se od něho na pár desítek metrů dokonce odpoutal. Posbíral jsem odpadlé Belgičany, ale bohužel už nebylo s kým běžet a nakonec jsem dojel na stejnou chybu jako už několikrát při pražském maratonu. Z útoku na místa před sebou jsem přešel do defenzívy vedoucí pozice. Kolem 38. kilometru na mě přišla krize, párkrát jsem se otočil, abych zkontroloval, jak je na tom Jiří, a ten moji slabost vycítil a na 40. kilometru se vrátil do vedení, které už udržel do cíle (výsledky závody najdete zde). V závěru maratonu rozhoduje hlavně psychická odolnost, fyzicky už nemůže nikdo, a pro psychiku je samozřejmě lepší být lovcem než štvanou zvěří.

    Jaká byla atmosféra u trati a jak jste ji vnímal? Je pro vás tenhle závod výjimečný právě i díky svým kulisám?

    V Praze je atmosféra vždycky fantastická a žene mě hodně dopředu. I kvůli ní se na start vždycky postavím, i když si každý rok po závodě říkám, že už maraton nechci nikdy běžet.

    Vít Pavlišta

    nar. 22. března 1985

    Úspěchy:

    • pětinásobný mistr ČR v půlmaratonu (2012, 2013, 2015, 2016, 2017)
    • mistr ČR v maratonu (2015)
    • mistr republiky v běhu do vrchu 
    • 2. místo na MČR v maratonu (2014, 2017, 2018)

    Jak se během závodu občerstvujete a jíte? Jak jste řešil výživu před, během a po závodě?

    Poslední dny před maratonem jsem se snažil jíst převážně na sacharidy bohatá jídla, ale žádnou speciální dietu jsem nedržel. V den závodu jsem vsadil na vyzkoušenou klasiku od Enervitu v podobě PRE Sportu před závodem a energetických koncentrátů během závodu. Kromě nich jsem pil už jen čistou vodu z kelímků a houbiček na občerstvovačkách. Ty mi zároveň sloužily i k osvěžení těla, protože od poloviny závodu už bylo docela slušné vedro.

    Předpokládám, že šlo o jeden z vrcholů sezony. Jaké další máte v plánu? Na kterých závodech vás ještě uvidíme?

    Chci si teď trochu odpočinout od silnice a závodit na dráze a v běhu do vrchu. Do prázdnin se ale ještě určitě objevím na půlmaratonech v Budějovicích a v Olomouci. Přes léto se pak vrhnu zase na nabíhání kilometrů na podzimní část sezóny.

    Kdy a jak často trénujete, když zároveň musíte chodit každý den do práce? Jak náročné to pro vás je?

    Náročné to je, ale baví mě to. To je myslím to nejdůležitější, co mi dává sílu. V nabíhacím období běhám ráno před prací, stačí mi být v práci kolem půl osmé, a pak odpoledne po práci. Letos jsem dostal možnost od svého zaměstnavatele pracovat částečně z domova. Díky tomu můžu svoje pracovní povinnosti lépe proložit tréninkem. Někdy se po odpolední fázi vracím do práce, jindy si k práci sednu ještě doma. Zkrátka mám teď dvě plnohodnotná pracoviště a více volnosti. Pokud mi tyto podmínky vydrží, třeba se mi podaří časem předvést ještě nějaký solidní výsledek.

    V české běžecké špičce se držíte řadu let. Jaký je váš recept?

    Každý rok těžím především ze zimní přípravy, kdy vůbec nezávodím a koncentruji se jen na trénink. Zároveň se mi, jako bývalému lyžaři, v chladnějších teplotách lépe běhá. Odběhané kilometry mě směrem k jarním závodům motivují a často se tak na jaře cítím z celé sezóny nejlépe.

    Autor:


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Vít Pavlišta o pražském maratonu: Je lepší být lovcem než štvanou zvěří

    M73i12l44a77n
    L64i98n84h93a68r21t
    Tak 3:15 na kilometr dávám taky, s prstem v nose...Ale Bohu žel, jenom na kole!:-)
    D91a75v76i66d
    S30ý94k39o12r61a
    Když jsem přečetl ten čas na km s jakým vyběhl na maratónskou trať, tak mi na chvíli vynechalo srdce.

    V diskusi je 5 příspěvků, poslední příspěvek 25. 5. 2018, 13:28



    mobilní verze
    © 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.