Podle nové studie má na četnost zranění významný vliv technika běhu, především vertikální oscilace (jak moc při běhu poskakujeme do výšky). | foto: Profimedia.cz

Za běžecká zranění může hopsavý styl, zjistili vědci

  • 57
Ani hmotnost, ani typ vybavení. Běžecká zranění souvisejí s úplně jiným faktorem, zjistili harvardští vědci. Může za ně špatný běžecký styl, rizikem je hopsavý běh s velkou vertikální oscilací

Běžecká zranění jsou téma, kterému je v věnována nebývalá pozornost. Není divu, frekvence zranění rekreačních i elitních běžců je velmi vysoká a ani po desítkách let vývoje použitého vybavení se na této statistice nic nezměnilo.

Vliv minimalismu na běžecká zranění

Mnozí běžci kladou vinu za zranění právě modernímu vybavení, které nás postupně odnaučilo používat naše tělo. Běžecké boty s vysokou tlumicí vrstvou byly dokonce jeden čas považovány za příčinu většiny běžeckých potíží a jejich odstraněním se měly vzniklé problémy napravit.

Po několika letech se však ukázalo, že ani takzvané minimalistické boty, které napodobují běh naboso, běžecká zranění neeliminují nijak efektivně. V mnoha případech došlo dokonce k opačnému problému a běžci, kteří až doposud žádné problémy neměli, najednou začali trpět záněty achilovek nebo únavovými zlomeninami.

Z odstupu je zřejmé, že s příchodem minimalistické vlny došlo pouze k přechodu ze zranění nárazových na únavová. Jinými slovy, zatímco v tlumené botě budete mít větší tendenci laborovat s koleny, kyčlemi nebo zády, v minimuskách si musíte dávat pozor na svaly a vazy dolních končetin. Celkové procento běžeckých zranění se však nezměnilo a zůstává tak na stále stejných hodnotách už desítky let.

Co způsobuje běžecká zranění

Vědci z Harvardské univerzity se ve své nejnovější studii rozhodli přistoupit k problematice běžeckých zranění opačně. Rozhodli se sledovat zraněné i nezraněné běžce. Cílem bylo přijít na klíčový faktor, který odlišuje nikdy nezraněné běžce od těch, kteří takové štěstí nemají.

Do celé studie bylo zahrnuto 294 běžců, kteří zvládnou týdně porci alespoň 30 kilometrů a dopadají na paty. Sledování probíhalo dva roky a běžci byli rozděleni do čtyř skupin podle toho, jestli někdy utrpěli vážné, lehké nebo vůbec žádné zranění.

Jaké byly výsledky? Zásadní parametr, ve kterém se zdraví běžci odlišovali od těch zraněných, byla průměrná míra vertikálního zatížení. Přeložíme-li tento termín do češtiny, zjistíme, že větší pravděpodobnost ke zranění budete mít, když budete při běhu „hopsat” a dupat. Plynulejší běh a měkčí dopad s nižší mírou nárazu vás od případných zdravotních potíží ochrání. Váha běžců neměla podle studie na vznik zranění vůbec žádný vliv.

Vzhledem k tomu, že množství běžeckých sporttesterů dnes poskytuje možnost měření vertikální oscilace, si to, jak moc máte při běhu tendenci poskakovat nahoru a dolů, můžete jednoduše ověřit.

V přiloženém videu můžete vidět ukázkový běh čtenáře, z článku vydaného 9. května 2014, ke které trenér Dušan Erbs mimo jiné napsal: „V pořádku je též výška vedení chodidla nad zemí a výška odrazu, běžec neskáče - odraz není příliš do výšky (nedochází k přílišnému zvedání těžiště).“

Vybavení versus technika běhu

Nejlepší ochranou před běžeckým zraněním je tedy správná technika běhu, žádné nejmodernější technologické vychytávky vám nemohou zajistit, že se vám zranění budou vyhýbat.

Na závěr je potřeba doplnit, že s rostoucím počtem naběhaných kilometrů se nároky na běžeckou techniku výrazně zvyšují. Krásným příkladem jsou elitní běžci, kteří sice mají techniku běhu výrazně lepší než většina hobíků, ale kvůli extrémnímu zatížení se ani jim zranění čas od času nevyhne.

Vítek Kněžínek

Vítek Kněžínek

Vítkovi leží v botníku něco přes třicet párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které v letošním roce pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. Chcete-li se Vítka zeptat na jakékoliv téma související s běháním a aktivním způsobem života obecně, navštivte naši poradnu.