• V čem a proč běhá náš tester a redaktor Vítek Kněžínek?

      11:48
    Každý máme své oblíbené běžecké boty, tričko nebo kousek elektroniky. Někdy je za volbou dlouhodobé hledání a testování, zatímco jindy se běžec naprosto iracionálně zamiluje na první pohled. Dnes se podíváme na to, v čem běhá člen redakce Vítek Kněžínek.

    V čem a proč běhá náš tester a redaktor Vítek Kněžínek? | foto: Vít Kněžínek, Rungo.cz

    V rámci testování běžeckého vybavení pro Rungo mi prochází rukama velké množství nejrůznějšího vybavení. Kromě testovaných věcí mám ale v běžecké skříni i několik úlovků, které se do recenzí nikdy nedostaly, a přesto je používám každý den. Na následujících řádcích se podíváme na to, bez čeho si běh v zimních měsících nedokážu představit.

    Čepice, čelenky a rukavice

    Mám to štěstí, že patřím mezi horkokrevné jedince a více než prochladnutí mi vadí přehřívání. Z toho důvodu u mě při běhu čepici nikdy neuvidíte a na čelenku přijde řada pouze v teplotách hluboko pod bodem mrazu. Raději než klasické čelenky mám pak multifunkční šátky ve tvaru tunelu, které se dají využít několika různými způsoby. Těchto šátků je na trhu neuvěřitelné množství a ze všech nejrůznějších variant, které se mi doma nashromáždily, mám nejraději ten od Icebreakru z ovčí vlny merino.

    Na Kitzsteinhornu byla taková zima, že došlo i na čelenku

    Kromě toho, že merino velmi příjemně hřeje i v mrazivých dnech, mám rád tenhle šátek především kvůli tomu, že je na rozdíl od ostatních variant o něco užší, takže velmi dobře slouží i jako přiléhavý nákrčník. Zapomenout nesmím ani na oblíbenou modrou barvu.

    Podobný příběh jako u čepic pokračuje i v případě rukavic. I ty oblékám až v případě tuhých mrazů a dávám přednost lehkému provedení s membránou, jakou mají například Mythos 2.0 Windstopper gloves od značky Gore. Kromě rozumně lehkého zateplení na nich oceňuji vysoce reflexní provedení, fleecem krytý hřbet ruky a dotykovou vrstvu na palci a ukazováčku.

    Čelovky a brýle

    Práce je hodně a času málo, takže se snažím volný čas optimalizovat, jak to jenom jde. Z toho důvodu absolvuji většinu běžeckých tréninků cestou do práce nebo z práce. A protože se z práce dostanu až po šesté hodině, nezbývá, než přepnout do nočního režimu a oprášit čelovku, na kterou se celé léto prášilo.

    Čelovek mám doma několik, ale nejraději používám dvě z nich. Tou první je postarší Fenix HP30, který se řadí mezi poměrně robustní a těžké čelovky s velmi vysokým výkonem. Ne, že bych na brněnských cyklostezkách akutně potřeboval výkon 500 lumenů. Obvykle naopak běhávám se zapnutým slabším režimem a vyšší výkon přichází na řadu pouze v případě husté mlhy nad svrateckým údolím. Nejvíc mě však na HP30 baví „burst“ mód o výkonu 900 lumenů, který se aktivuje spínacím tlačítkem (svítí, pouze dokud na tlačítku držíte prst). Tuto funkci totiž využívám místo zvonku, krátkým probliknutím rychle a efektivně upozorním na svou přítomnost chodce, běžce i pejskaře, kteří se pohybují ve stejném směru. V případě protisměrného setkání probliknutí samozřejmě není potřeba, takže sítnice brněnských nočních chodců mohou zůstat v klidu.

    TEST: Čelovka, která se při běhu ani nehne? To je Silva Trail Runner

    Pokud zrovna neběžím s Fenixem, přichází na řadu čelovka Silva Runner 3X, která sice svými parametry nijak zásadně nevyčnívá z řady, ale značka mi díky své konstrukci přirostla k srdci a na hlavě ji nosím ze všech čelovek nejraději.

    Kromě častějších večerních tréninků občas přijde řada i na dopolední běh, obvykle mezi desátou a jedenáctou dopolední. V tu dobu bývá slunce při jasných dnech nepříjemně ostré a bez slunečních brýlí vybíhám, jen když je zrovna nemám po ruce. Z celé řady značek jsem si nejvíce zvykl na fotochromatické adidasky Zonyk Aero Pro, které jsou sice pekelně drahé, ale musím říct, že ze všech brýlí, které jsem kdy měl možnost vyzkoušet, jsou suverénně nejlepší.

    TEST: sportovní brýle adidas Zonyk Aero Pro s fotochromatickými zorníky Vario

    Důvodem je fakt, že když máte tyhle brýle na očích, vůbec o nich nevíte. Lehkou konstrukci doplňuje zorník, který svým zatmavením osciluje mezi kategorií dvě a čtyři, a za zmínku stojí i lehce namodralý tón, který zvyšuje kontrast i při horší viditelnosti.

    Vnější vrstvy

    K zimnímu běhání neodmyslitelně patří vnější ochranné vrstvy, které se starají o to, abyste nepromokli nebo nezmrzli v prudkém větru. Protože je mým problémem spíše přehřívání než promrzání, snažím se volit takové materiály, které disponují co nejvyšší prodyšností. Zároveň je většina mých tréninků ve vyšší intenzitě, proto většinu zimy odběhám ve vestě, aniž bych potřeboval sáhnout po bundě s dlouhým rukávem.

    Z vest mi nejvíce přirostla k srdci Mezzalama od Dynafitu, která je vyrobena z revolučního materiálu Polartec Alpha. Ten zároveň hřeje a propouští vlhkost, takže zajišťuje ideální mikroklima pro běh v širokém teplotním rozpětí. Jedinou nevýhodou vesty je lehce kratší střih, ale to není nic zásadního. Tahle vesta je už rok mým nejoblíbenějším kouskem oblečení do chladnějších dní.

    Zateplovací materiál Polartec Alpha

    Pokud se počasí zkazí tak, že už pouhá vesta nedostačuje, pak je čas vytáhnout bundu Tilak Vega z 2.5L membrány Windstopper. Tahle bunda disponuje prodyšností RET < < 1,90 m2.Pa.W-1, což je ten nejlepší parametr, který můžete z membránového oblečení dostat. Prodyšnost je vskutku vynikající a propracovaný je i celkový střih bundy. Vegu mám rád i pro její nízkou hmotnost a dobrou sbalitelnost.

    Bunda Tilak Vega

    Spodní vrstvy

    Spodních vrstev už jsem za poslední roky vyzkoušel opravdu velké množství a stále se obloukem vracím ke všeobecně oblíbené značce Craft. Obzvlášť její řady Active Extreme a Active Intensity mi fungují velmi dobře a dokáže se jim vyrovnat jen málokteré prádlo. Na konci letošního léta se mi ale dostalo do ruky švýcarské funkční prádlo X-Bionic, které začíná pozicí Craftu lehce otřásat. Ne, že bych na Craft zcela zanevřel, ale schopnost X-Bionicu udržovat stálé mikroklima v obrovském rozsahu teplot je skutečně obdivuhodná. Jediná nevýhoda této švýcarské značky je přemrštěná cena a mně nezbývá, než doufat, že mi tenhle kousek oblečení vydrží sloužit opravdu dlouho.

    TEST: Velký přehled funkčního spodního prádla - Craft

    Mezi spodní vrstvy zařadím i elasťáky. Zde jsem dlouhou dobu ze setrvačnosti používal kalhoty od Gore, než jsem se přes adidas, The North Face a Craft dostal až ke Skins. Kompresní oblečení obecně používám spíše pro regeneraci než trénink, ale legíny A400 sedí tak příjemně, že jinou variantu oblékám spíše výjimečně. Velmi mi vyhovuje zakončení nohavic bez zipů, které mají tendenci se na mých krátkých nohách rozepínat. Jediné, co bych mohl Skins vytknout, je absence větší kapsičky na zip (přítomna je pouze miniaturní otevřená kapsa schovaná v pasu kalhot, která se hodí pro uschování menšího svazku klíčů).

    TEST: Kompresní elasťáky Skins

    Batoh

    Batoh je část vybavení, na kterou kladu velmi vysoké nároky. V začátcích svého běhání jsem si sice vystačil s pětilitrovým batohem Husky za pětistovku. I s ním se dalo uběhnout sólových 66 kilometrů napříč Jeseníky. Dnes už bych si ale tenhle batoh na záda nedal. Důvodem je nízký komfort způsobený poskakováním batohu po zádech a související poškozování oblečení. 

    Dlouhou dobu u mě první příčky okupovaly s-labové batohy od Salomonu a model Sense Ultra Set i nadále používám pro závodní účely. Je totiž extrémně lehoučký a na zádech sedí i při zaplnění skromného úložného prostoru jako druhá kůže. 

    TEST:  Nový batoh Sense Ultra Set od Salomonu je perfektní společník nejen do hor

    Své místo na výslunní si ale v letošním roce vydobyl i Nathan Vaporkrar o objemu čtyři litry. Tahle americká legendární značka u nás sice není příliš rozšířená, ale její nejvyšší řada batohů fakt stojí za to. Při každodenním běhání do práce a z práce - tedy při trénincích, kde tento batoh využívám nejčastěji - oceňuji obrovské množství reflexních prvků a až nečekaně objemný úložný prostor, kam se vždy vejde vše nezbytné. Velkou výhodou je i použitý materiál, který je už na první pohled výrazně robustnější než u Salomonu, což slibuje velmi solidní životnost i při pravidelném tréninkovém využití.

    TEST: Nový batoh Nathan VaporKrar se vyrovná těm nejlepším na trhu

    Sporttester

    Dlouhá léta jsem běhal bez sporttesteru a pro měření svých tréninků jsem používal pouze obyčejné stopky. Technologický pokrok ale postupně dostihl i mě, proto jsem asi před dvěma roky vyměnil tlačítkový telefon za chytřejší variantu a staré dobré Casia za sporttester. Postupem času jsem zkusil nejrůznější varianty od všech známějších značek a každá měla něco do sebe. Svého času jsem obdivoval Ambit 3 sport od Suunta nebo Forerunner 935 od Garminu, ale v dlouhodobém horizontu jsem vždy skončil u Polaru. Nejprve M400 a nyní M430. Ani v jednom případě se nejedná o špičkový sporttester s nabušenými funkcemi, ale svůj účel plní na jedničku a já si nemám na co stěžovat (snad kromě nepřesností v optickém měření srdeční frekvence, ale to nemusí být způsobeno hodinkami). Bylo by hezké mít na ruce nejnovější Garminy 935, které mé M430 válcují po všech stránkách, ale je mi jasné, že drtivou většinu funkcionality nevyužiji a investice více než deset tisíc do hodinek, které chci, ale nepotřebuji, mi tím pádem přijde zbytečná.

    TEST: Nový sporttester Polar M430 nabízí optiku, vibrace i lepší GPS

    Dopustit nedám ani na nezávislý tréninkový deník Strava.com a jeho segmenty, které podporují můj každodenní běžecký i cyklistický trénink.

    Běžecké boty

    To nejlepší na konec. Běžecké boty jsou téma, jemuž dlouhodobě věnuji spoustu času a energie. Následující řádky neberte jako obecné určení, jaké boty jsou ty nejlepší, ale pouze jako mojí osobní preferenci. Důvod je prostý. Můj styl běhu zahrnuje kadenci 200 kroků za minutu a nášlap výrazně přes střední část chodidla. Společně s 65 kilogramy dostáváme kombinaci, která nevyžaduje příliš mnoho tlumení, a to určuje, jaké boty mám nejraději. Místo vyměkčených objemovek obvykle obouvám odlehčené tréninkové až závodní modely, ve kterých se mi běhá nejlépe.

    Poslední dobou mě nejvíce zaujaly Freedom Iso od Saucony, které jsou takřka dokonalé až na nesmyslně vysokou cenu, která, doufám, půjde v následujících sezónách dolů. Kromě toho mě baví i všechny nové modely od Salmingu (především pak Speed 6 a Enroute) nebo nejlehčí model z dílny Hoka One One - Tracer 2. Můj trénink je spíše než na objemu založený na intenzitě a všechny výše zmíněné modely jsou velmi příjemné na asi 10 kilometrů dlouhých bězích v tempech mezi třemi a čtyřmi minutami na kilometr, kde se pohybuji nejčastěji.

    TEST: Novinka Freedom ISO od Saucony je velmi povedená a velmi drahá
    TEST: Salming EnRoute ukazuje, že i pohodlná bota může být rychlá
    TEST: Nová závodka Tracer ukazuje, že i rychlé boty mohou být pohodlné
    TEST: V tempovce Salming Speed 6 budete nepřehlédnutelní a rychlí

    Do terénu se bohužel nedostanu tak často, jak bych rád, ale když už ano, pak obvykle váhám mezi značkami Inov-8 a Hoka One One, které tvoří základ mého trailového botníku. Klíč k tomu, které nakonec zvolit, je jednoduchý. Jde-li o dlouhý trénink nebo závod v náročnějším prostředí, sáhnu raději po pohodlné hoce. Obzvlášť druhá generace Speedgoatu je extrémně vydařená a tahle bota aspiruje na post nejlepší krosovky roku 2017.

    TEST: Hoka One One Speedgoat 2 je buldozer nejen do hor
    TEST: Sen mnoha běžců se splnil. Vrací se legendární krosovka Trailroc. Na fotografii varianta Trailroc 285

    Inov-8 volím za předpokladu, že vyrážím na kratší a svižnější běh do terénu. Boty této ostrovní značky mě baví svou hravostí a dynamikou a na kratším běhu si užívám intenzivní cit pro terén, který tréninku dodává zcela nový rozměr. Mým favoritem mezi Inov-8 je loňská reinkarnace Roclite v podobě verze 290, ale ani nový Trailroc nebo lehčí varianta Trail Talonu nejsou vůbec špatné boty.

    Vítek Kněžínek

    Vítek Kněžínek

    Vítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert.



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?




    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.