• Únavová zlomenina: co je příčinou, jak se léčí a jak jí předcházet

    Může vám nečekaně vystavit běžeckou stopku a ani nemrknete. Přečtěte si, co znamená diagnóza únavová zlomenina pro váš trénink.

    Únavová zlomenina se sice může objevit v kosti holení, lýtkové, stehenní nebo páteři, ale nejčastějším místem jejího vzniku jsou nártní a zánártní kůstky chodidla | foto: Profimedia.cz

    Spokojeně si běžíte po své oblíbené trase a najednou vás bodne v chodidle. Nebo běžíte, prudce dopadnete po seskoku z překážky a bodne vás v chodidle. Nebo si sbíháte prudký kopec a – světe div se – bodne vás v chodidle. Nebo ani nevíte, jak a kdy to vlastně začalo, ale uvědomíte si nepříjemnou bodavou bolest v chodidle.

    Únavová zlomenina se sice může objevit v kosti holení, lýtkové, stehenní nebo páteři, ale nejčastějším místem jejího vzniku jsou nártní a zánártní kůstky chodidla. Proto se budeme zabývat právě jím.

    Kost je, stejně jako například sval, tkání, která se přizpůsobuje a mění v závislosti na zátěži. Pokud je ale zátěž dlouhodobě nepřiměřená (nebo je přiměřená, ale vyskytují se predispoziční faktory, nebo se jedná o zátěž nárazově prudce navýšenou), tvoří se v kosti mikrotrhliny. Kost nestačí regulovat odbourávání a tvorbu nových buněk, oba procesy probíhají prakticky naráz, což v konečném důsledku vede k poškození kosti. Dá se říct, že únavová zlomenina je reakcí těla na nepřiměřenou zátěž.

    Lokalizace problému

    2. - 3. nártní kůstka

    2. - 3. nártní kůstka

    Nejčastěji naštípnutí nebo zlomenina zasahuje nártní (a zánártní) kosti v chodidle, jedná se o druhou nebo třetí nártní kost (je to místo, kde je odpružení klenby nejvyšší, nebo by aspoň mělo být). Svízelné je, že potíže, jimiž se zlomenina většinou projevuje (bolest a otok nártu), nemusejí být bezprostředně vázány na zátěž, a proto v mnoha případech ztěžují diagnostiku. Dokonce jsou i případy, kdy se bolest objevuje jen při zmáčknutí postiženého místa.

    Kdo se má mít na pozoru?

    Nyní si rozebereme rizikové faktory. Zpozornět by měli zejména ti běžci, kteří se poznají hned v několika bodech (mimo bod jedna, samozřejmě).

    Výskyt únavové zlomeniny předurčuje:

    • výběr sportu – na prvním místě v rizikovosti je atletika (a běh do lehké atletiky patří), atletům šlapou na paty basketbalisté, volejbalisté, hokejisté, tenisté a tak dále
    • rychlý přechod z pasivního do aktivního stylu života (aneb i neuvážené zvednutí se z gauče a urputná motivace ke změně životního stylu má svá rizika)
    • ženy v klimakteriu
    • genetické predispozice ve tvaru klenby (nejčastěji je to vysoký nárt nebo plochonoží)
    • bolesti chodidla, které se v minulosti vyskytly (takzvané metatarzalgie); souvisí s bodem výše
    • onemocnění kostí – osteoporóza

    Jako jeden z rizikových faktorů se uvádí také běh v minimalistické obuvi po nevhodném terénu (asfalt, beton), což je rizikové zejména v kombinaci s výše jmenovanými rizikovými faktory. Než po mně milovníci tohoto obutí hodí první tenisku, rychle uvádím, že proti tomuto trendu jakožto fyzioterapeut nic nemám, je-li používán uvážlivě.

    Zdolejte hrad v Pardubicích - po svých

    Běžecký závod v Pardubicích? Ano! Už 30. září, registrovat se lze pouze on-line, tak topojďte zkusit.

    Příznaky

    Byly již zmíněny výše, nejčastěji je to bolest, která má narůstající tendenci, zpočátku bolí jen po zátěži, později i při zátěži a v klidu. Přítomen bývá lehký otok. Často je velice nepříjemné zmáčknutí citlivého místa, někdy i s vystřelováním bolestí do prstů.

    Pozor: Důležité je si uvědomit, že pokud vás lékař ihned po začátku obtíží pošle na rentgen, nemusí se tam zlomenina zobrazit a vy (falešně uklidněni) si můžete dalším tréninkem kost nadále poškozovat. Změna na RTG je totiž patrná až po dvou až třech týdnech od poškození!

    Léčba

    Léčbou je klidový režim, ať to chcete slyšet, nebo ne. Neexistují žádné výmluvy. Pokud máte prokazatelně únavovou zlomeninu, to nejlepší, co pro sebe můžete udělat, je to, že přestanete běhat. Okamžitě. Absolutně. Žádné popobíhání a zkoušení, „jestli by to už nešlo“.

    Pamatujte na proces hojení, který trvá nejméně tři týdny, to ovšem pouze v absolutně klidovém režimu, pokud nebudete chodit. Jinak doba léčby přijde na čtyři až pět týdnů. U lehčích případů stačí lehká komprese pružným obinadlem, pokud je stav výraznější, je třeba chůze o berlích a někdy i sádrová fixace (u nezodpovědných sportovců je to léčba s nadsázkou řečeno skoro povinná).

    Jiným sportům se však vyhýbat nemusíte, po asi dvou týdnech od zranění zkuste plavání (samozřejmě pouze v případě, kdy nemáte sádrovou fixaci) – preferovaným stylem jsou prsa (zde pracuje víc kotník než nárt). Nebo je načase oprášit kolo nebo rotoped (nastavte si však jen velice mírný odpor, ať po zlomenině nedupete, a tlak do pedálu provádějte spíše patou). K urychlení léčby lze od počátku nasadit enzymoterapii (phlogenzym nebo wobenzym), na rehabilitaci můžete využít indikace laseru, magnetoterapie nebo distanční elektroléčby (prosím, ne vše naráz). Poslední dvě jmenované procedury lze absolvovat i se sádrou. Názory na doporučovanou rázovou vlnu jsou nejednoznačné, v tomto případě se raději poraďte s odborníkem.

    Prevence

    Aby ke vzniku této kalamitní situace nedošlo, důsledně dbejte na správnost tréninku, vyvarujte se přetrénování nebo nárazově navýšené zátěže, běhejte po rozmanitém terénu a pokud možno v kvalitní obuvi. Trénujte svaly chodidla a palce, tipy naleznete v našich textech zde a zde. Pokud bude teplo, choďte venku bosi a zdravě se stravujte. Opravdu velkou službu vám poskytne dostatek proteinů, vápníku, vitamínu D (zejména v zimním období).

    Autoři: ,


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?




    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.