• Tréninkové masky: nezbytnost, nebo jen módní výstřelek?

    Ačkoliv nejsou tréninkové masky na trhu sportovních pomůcek žádným nováčkem, stále budí řadu otazníků. Zjistěte, zdali skutečně dokážou pozitivně ovlivnit náš výkon, a zjistěte více i o možných alternativách.

    Tréninkové masky využívá řada sportovců s cílem zlepšit svůj vytrvalostní výkon. | foto: Profimedia.cz

    Nedávno jsem byla proběhnout svou oblíbenou trasu vedoucí podél místního rybníka. Příjemný podvečerní trénink se málem změnil na zběsilý úprk, když jsem přes rameno spatřila osobu s černou maskou přes dolní polovinu obličeje. Ačkoliv jsem o tréninkových maskách již v minulosti slyšela, přesto mě vzezření muže, připomínajícího spíše padoucha na útěku než milovníka běhu, pořádně vystrašilo.

    Výrobců těchto sportovních pomůcek je v současné době na trhu celá řada. Ačkoliv se jejich produkty liší designem, slibují víceméně stejný efekt. Díky regulátorům vzduchu můžete omezit přívod kyslíku, a tím podle popisu výrobců simulovat vysokohorský trénink. Proč však vůbec chtít při běžném tréninku stejné podmínky, které panují ve vyšších nadmořských výškách? Vysokohorský vzduch s nižším parciálním tlakem kyslíku způsobuje hypoxii, tedy nedostatečné množství kyslíku pro tělesný metabolismus. Po několikatýdenním pobytu ve vysokohorském prostředí se však naše tělo na tyto podmínky adaptuje, což následně pozitivně ovlivní náš výkon.

    Tréninková maska: ano, nebo ne?

    Jen si to zkuste představit. Nasadíte masku, otočíte ventilkem a rázem se vzduch v ní změní na ten, který dýcháme ve velkých nadmořských výškách. Ačkoliv by bylo nepochybně báječné, aby vše fungovalo takto jednoduše, nenechte se zmást. Sportovní lékař Jaroslav Sulitka vysvětluje, že fyzická aktivita s touto maskou nám vysokohorský trénink nahradit nedokáže. „Přínos těchto masek na zvýšení výkonnosti, VO2max či zvýšení koncentrace hemoglobinu nebyl prokázán. Výměna plynů v plicích při trénování s maskou probíhá za víceméně standardních parciálních tlaků, pomineme-li podtlak v dýchacích cestách v průběhu nádechu a mírný přetlak při jistě ne stoprocentním propustném výdechovém ventilu,“ vysvětluje.

    I když by se tedy mohlo zdát, že jediné, co tato maska umí, je děsit vaše okolí, není tomu úplně tak. Maska omezuje přívod vzduchu, což má za následek ztížené dýchání. Díky tomu musíme vyvinout daleko větší úsilí, abychom náš běžný trénink udýchali. „Tréninkovou masku vnímám jako dobrý posilovač dýchacích svalů a módní doplněk. Věřím, že u sportovců, kteří se jí nechají týrat, může zvýšit i psychickou odolnost,“ shrnuje možná pozitiva masky Sulitka. Kdo by však očekával výraznější zlepšení své výkonnosti, zřejmě by byl zklamaný.

    Za vysokohorské podmínky si připlatíte

    Pro simulaci vysokohorského prostředí se často využívají i takzvané kyslíkové stany. Stan je propojen hadicí s kompresorem, který do něj dodává vzduch se sníženým obsahem kyslíku. Ve stanech se většinou doporučuje trávit osm hodin denně, a to v ideálně v noci, aby nedocházelo k neustálému přerušování pobytu v něm. Maximálního efektu dosáhnete po zhruba měsíci pravidelného pobývání. Ačkoliv tyto stany dokážou na rozdíl od tréninkové masky skutečně simulovat vysokohorské prostředí, za cenu okolo 200 tisíc korun si stan domů pořídí zřejmě jen málokdo. V dnešní době je sice možný i pronájem těchto zařízení, avšak ani tak nejde zdaleka o levnou záležitost. Obzvlášť pro hobby sportovce by byla tato investice spíše zbytečná.

    Jak tedy efektivně zvýšit výkon? Spíše než na zázračné pomůcky se raději spolehněte sami na sebe. Dopřejte si dostatečné množství spánku, kvalitní stravu a posilujte partie, na které se při běhu nedostane. Právě tyto zdánlivě banální věci mohou váš výkon ovlivnit zcela zásadním způsobem, a to i bez nutnosti speciálních pomůcek a přístrojů.

    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?
    mobilní verze
    © 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.