• Trénujete ráno, nebo večer? I to ovlivňují vaše biorytmy a chronotyp

    Dali jste si do nového roku předsevzetí, že začnete ráno pravidelně běhat? Usnadněte si to. Přečtěte si, jak váš život ovlivňují biologické hodiny a proč působí na výkonnost to, jaký jsme chronotyp.

    Jste skřivan nebo sova? Trénujte podle svého „nastavení“ | foto: Profimedia.cz

    Zatímco se někteří z nás ráno probouzí plni elánu a připraveni k tréninku, jiní se cítí, jako by je přejel parní válec, a vidina ranního výběhu je přímo děsí. Proč jsou pro někoho rána doslova utrpením a pro jiného představují naopak nejproduktivnější část dne? Příčinou jsou naše biologické hodiny. Ty by měly být ideálně nastaveny tak, že večer bude naše tělo vyžadovat spánek, zatímco ráno se budeme probouzet odpočatí bez toho, aniž by nás musel probouzet budík.

    Doktorka Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd však vysvětluje, že takto nefungují biologické hodiny u každého. „Pokud náš regulační mechanismus narušíme, například ponocováním nebo prací na směny, biorytmy nemohou plnit svou úlohu. To znamená, že se neprobudíme sami od sebe, ale k tomu abychom ráno vstali, potřebujeme budík. Ten nás sice probudí, ale naše biologické hodiny budou ukazovat stále subjektivní noc. Proto ráno vstáváme s pocitem únavy a ospalosti,“ vysvětluje.

    Za problémy mohou led žárovky, ale i spánek přes den

    Biorytmy svého těla může narušit používání umělého světla s vysokým podílem modrého spektra, které vydávají LED žárovky. Kvůli tomu, že se světlu vystavujeme až do noci, mateme naše vnitřní hodiny, které si myslí, že je stále den. Tento nesoulad našich biorytmů s reálnou denní dobou má pak na svědomí obtíže s ranním vstávání. Podobnému zmatku je naše tělo vystaveno, pokud cestujeme mezi různými časovými pásmy, a onen chaos je  také důvodem, proč na mnohé z nás působí nepříznivě přechod z letního času na zimní.

    Správnou funkci biologických hodin narušuje i spánek během dne. „Spánek přes den není vhodný, s výjimkou krátkého zdřímnutí kolem poledne. Způsobuje totiž snížení kvality nočního spánku. Tím se lidé dostanou do začarovaného kruhu, v noci nemohou spát a osvětlují se umělým světlem. Následně mají kvůli narušení biologických hodin ještě větší potřebu spát ve dne a kvalita nočního spánku se opět snižuje,“ říká doktorka Sumová.

    Načasujte trénink podle svého chronotypu

    Naše biologické hodiny do značné míry ovlivňuje také chronotyp. Každý už někdy slyšel o tom, že existují dva typy lidí - ranní skřivani a noční sovy. Nejde přitom o žádnou nadsázku. 

    Jak se dá určit chronotyp?

    Přesné určení chronotypu provádějí pracovníci ve Fyziologickém ústavu Akademie věd České republiky, kteří tak mohou přispět k sestavení vašeho optimálního tréninkového plánu. Zběžně si ho můžete určit také prostřednictvím dotazníku Národního ústavu duševního zdraví zde.

    Odborně se tomuto individuálnímu načasování říká chronotypy. U ranních typů vrcholí tělesná i psychická výkonnost v dopoledních hodinách, u večerních odpoledne. 

    „Doba tréninku by měla odpovídat chronotypu každého z nás a tedy době, kdy se cítíme fyzicky nejvýkonnější. Pokud je sportovec ranní typ, jemuž nedělá problém vstávání a fyzická aktivita brzy ráno, neměl by intenzivně sportovat později večer,“ doporučuje doktorka Sumová. Fyzická aktivita v době, kdy na nás doléhá únava, totiž samozřejmě může zásadním způsobem ovlivnit výkon.

    I když by se mohlo zdát, že ranní ptáčata to mají v dnešní době o dost jednodušší, nemusí to být vždy úplně pravda. Ranním chronotypům sice nedělá problém vstávat do práce a být výkonní už od brzkých hodin, na rozdíl od nočních sov však často nemají dost energie na odpolední trénink. 

    Důležité je tak naučit se pracovat s tím, co nám bylo dáno do vínku, a hledat optimální cestu, díky níž budeme schopni rozložit svou energii co nejefektivněji.



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.