Ona

Rozmarné počasí. Počasí se v přírodě a zejména na horách mění každou chvíli. | foto: Jakub Larysz, Rungo.cz

Trailový běh: pozor na divočáky a sledujte počasí

  • 5
V třetím díle o trailovém běhání odhalíme začátečníkům a do této chvíle čistokrevně městským turistům taje plánování běžeckých, ale i chodeckých výletů. Je třeba si dát pozor na znalost trasy, nenechat se překvapit selháním moderních přístrojů, sledovat počasí a být připraveni na nenadálé události.

Krásným vynálezem na orientaci ve volném terénu byla kdysi buzola, dnešní, digitální doba ji ale bohužel odsunula poněkud do ústraní. Mapy máme na webu a s implementovanými nástroji je plánování trasy přece hračka.

Osobně plánuji své výběhy na webu Mapy.cz, jeho tvůrci zapracovali na nové verzi a konečně se tak uživateli dostává i export naplánované trasy do souborů KML nebo GPX, které pak může importovat do své GPS navigace, mobilu či běžeckého počítače. Samozřejmě, že můžou existovat další varianty, jak si trasu plánovat, třebaže sezení nad mapou se sklenkou dobrého vína má své kouzlo. Plánování na mapovém serveru má výhodu v tom, že nemusíte kupovat mapu oblasti, kde se aktuálně nacházíte, a pokud si Mapy.cz stáhnete do telefonu, můžete mít po ruce turistickou mapu celé České republiky.

Doprava na místo trasy

Způsob dopravy na místo, odkud vybíháte, ovlivňuje dvě zásadní věci: jestli si můžete výběh zvolit jako přeběh z bodu A do bodu B nebo nějaký okruh – a jestli si cestou můžete dát chmelový iontový nápoj či jiné tekuté anestetikum.

Nechte se inspirovat prověřenou trasou:

  • ověřené trasy můžete najít na našem webu
  • nové trasy vám každý měsíc odhalí i naše  soutěž

ať jste kdekoliv, v Endomondu vždy najdete nějakou běžeckou trasu poblíž

Běžíte-li z A do B, je značnou výhodou, že se nemusíte vracet do místa, odkud vybíháte – a trať tak můžete protáhnout, případně zkrátit anebo si vychutnat hřebenovou túru. Nevýhodou je doba strávená v dopravním prostředku. Pokud jedete svým vozem, určitě si můžete dovolit přespat nebo jet někam dále. Pokud jste milovník piva a začínající běžec, může se kombinace vlastní dopravy, náročnosti tratě a hospůdkou proměnit v cestu plnou dilemat a odříkání.

Určitě mějte při výběru běžecké trasy na mysli dostupnost dopravního spojení, případně možnost parkování vašeho vozu. Možné další řešení nabízí spolujízda. Nechat se někým odvézt na místo začátku trasy a jinde zase vyzvednout je dobré řešení, které se dá případně kombinovat s hromadnou dopravou. Také mějte na paměti, že se síla signálu v našich pohořích může měnit. Pokud seběhnete do odlehlého údolí bez signálu, kamaráda můžete volat leda ze špičky vzrostlého smrku.

Čteme (z) mapy

Dopravu máme tedy zajištěnu, mrkneme se na konkrétní trať, kterou bychom chtěli zkusit proběhnout. Najedeme si tedy na web s mapami, zobrazíme si turistickou mapu a můžeme začít plánovat. Těm, kteří ještě nikdy v životě neviděli mapu, doporučuji kouknout na legendu, kde jsou vyobrazeny a popsány použité značky. Tak můžete předejít nepříjemným chvílím, kdy například přeběhnete z turistické značky na hranici přírodní rezervace a velice se divíte, kdeže zmizel ten krásný chodníček… vždyť rozdíl mezi plnou zelenou a přerušovanou zelenou čárou nemůže být tak veliký.

Mírný výškový profil: Výškový profil průběhem města. Pozor na změnu terénu!

Ostřejší výškový profil: Výběh na kopec určitě nebude zdaleka tak rychlý jako výběh ve městě. Do kopce počítejte se zdržením a v sebězích mějte zvýšenou pozornost.

Mapy.cz mají velice intuitivní ovládání, je jednoduché se v nich zorientovat a plánovat. V režimu Body a měření si jednoduchým klikáním do mapy můžete naplánovat trasu ručně, v režimu Plánování můžete využít jednoduchého přichycení trasy k turistické značce. Obě varianty trasování vám zobrazí výškový profil tratě, který dává informaci o náročnosti trasy. Druhý zmíněný režim má však jednu menší výhodu, ukazuje i čas, za který se přibližně trasa dá ujít, bohužel není zohledněno převýšení či jiné náročnosti tratě. Nicméně je to alespoň nějaké vodítko pro odhad, jak dlouho vám může plánovaná trasa trvat.

Naplánovanou trasu si pak můžete z map exportovat a následně nahrát do GPS zařízení, které vás na trati povede. Ovšem technika bývá někdy zrádná a třeba se vám zařízení se záznamem trasy vybije. Proto je lepší si trasu co nejvíce zapamatovat a případně doporučuji si na kousek papíru napsat itinerář cesty. Jak na to?

Itinerář výběhu

Pokud si naplánujete výběh pomocí režimu Plánování, pak si můžete rozkliknout popis trasy a vypsat názvy rozcestí, vzdálenost, po níž na ono rozcestí dorazíte, a směr, případně barvu turistické značky, po které se vydat dále.

V případě ručního měření si budete muset záchytné body vypsat přímo z mapy a doplnit si i další informace. Díky itineráři se máte podle čeho orientovat. Pokud doběhnete na místo, které nemáte v seznamu, pak jste… v lese. V případě že se ztratíte, zachovejte klidnou hlavu. Uvědomte si, jak dlouho můžete běžet špatnou trasou a kdy jste naposled viděli správnou značku. Pak se vraťte na poslední správný záchytný bod a pokračujte dále už ve správném směru.

Zabloudění může dodat výběhu nádech dobrodružství a může vám také ukázat i krásná zákoutí, která byste normálně nespatřili.

Itinerář trasy: Přepište si, nebo vytiskněte itinerář trasy. Máte tak zálohu vybité navigace a orientační body při bloudění.

Předpověď počasí

V plánování určitě nepodceňujte ani předpověď počasí. Tu si zjišťujte z více zdrojů, různé předpovědi mohou používat odlišné výpočetní modely chování prostředí. Pokud se předpovědi neshodují, volte raději horší možnou variantu, ať jste připraveni a ne překvapeni.

Podle předpovědi počasí si zvolíte vhodné oblečení a případně množství tekutin. Dá se odhadnout, že za extrémně teplého dne a přívalových dešťů poběžíte mnohem pomaleji, než při polojasné obloze a příjemných 14 stupních Celsia.

I když máte dobrou předpověď, nezůstávejte slepí k vývoji počasí i v terénu. I když je krásný letní den, mohou se vytvořit silné bouřkové mraky, které dokáží spustit pořádnou melu. Kromě přívalových dešťů a hromobitím může být bouřka provázena silným větrem, který vás může ohrožovat zejména v lese, v podobě padajících větví, zlámaných nebo dokonce vyvrácených stromů.

Bezpečnost v krizových situacích

Když dojde k náhlé změně počasí nebo ke zvýšenému riziku je nutné si uvědomit, jak veliké nebezpečí hrozí a jak jej eliminovat.

Rozhodování v takové situaci vám může ulehčit pár následujících bodů:

Intenzita, rozlehlost, doba trvání: nejdříve si musíme uvědomit, v jakém průseru se nacházíme. Situaci můžeme odhadnout zodpovězením tří otázek: Jak intenzivní jev nás obklopuje? Jakou má tento jev rozlohu? Jak dlouho by jev mohl trvat?

První příklad: Běžím po hřebeni a vidím velmi rychle se přibližující velký temný mrak, který se táhne přes celý obzor. Zároveň slyším hřmění a vidím záblesky.

V takovém momentě situaci hodnotím jako velmi vážnou, intenzivní, což ode mě vyžaduje rychlé jednání. Mrak je obrovský a zakrývá celou oblohu, rozlehlost je veliká, tudíž se nejedná o žádný lokální jev a měl bych se dostat co nejdříve do bezpečí, dokud je čas. Protože odpovědi na první dvě otázky byly silně negativní, nemá moc cenu se zabývat trvanlivostí jevu. V nejhorším případě stačí pár minut a už bych se nemusel o ničem dalším rozhodovat.

Druhý příklad: Probíhám mezi poli s kukuřicí a narazím na bachyni s malými selátky. Masožravec by si asi představil něco se šípkovou anebo se zelím. A právě tak si běžce představí bachyně – jako něco, co by ji a malé chtělo sežrat.

V této situaci může být intenzita vysoká, rozloha jevu naopak nízká. Nebezpečí mi hrozí v bezprostřední blízkosti a doba výskytu zvěře může být relativně krátká. V tuto chvíli můžu buď počkat v rozumné vzdálenosti, a jakmile se prasátka vzdálí, pokračovat plánovanou cestou dále, nebo se mi nabízí možnost běžet oklikou a napojit se na plánovanou trasu jinde.

Útěk, nebo vyčkávání: Pokud podmínky vyžadují úprk do bezpečí, měli bychom volit pokud možno cestu shodnou s tou, kterou jsme plánovali a třeba i nahlásili někomu známému. Takto zvolená trasa ústupu minimalizuje plochu pro případné přivolání pomoci a vaši lokalizaci v případě nouze.

Pokud volíme vyčkávání na lepší podmínky pro další postup na trati, měli bychom si vybrat takový úkryt, kde nás nebude nic ohrožovat. Nebudeme se schovávat v lese při vichřici, pod stromem uprostřed louky při bouřce nebo v korytě potoka, když hrozí přívalové deště. Asi nejzrádnější jsou úkryty před bouřkou, kdy hrozí zasažením bleskem.

Co dělat při bouřce

Při hledání úkrytu před bouří musíte mít na paměti, že:

  • musíte být níže než ostatní reliéfy prostředí, ve kterém se nacházíte
  • nesmíte být v kontaktu s objekty převyšujícími vaši výšku, vyšší objekt může být zasažen bleskem, který pak přeskočí na vás
  • se musíte snažit být co nejvíce izolováni od země. Máte-li batůžek, položte ho na zem a dřepněte si na něj
  • schováváte-li se pod skalním převisem, nestůjte pod hranou převisu ani se nedotýkejte skalní stěny, nejlépe je dřepnout si do prostoru mezi těmito místy, čímž zamezíte případnému přeskočení blesku ze stěny nebo hrany převisu skály

V případě, že se podmínky zhoršily, jste zranění a už není jiné možnosti než zavolat o pomoc, můžete využít aplikaci Horská služba pro chytré mobilní telefony. Tu jsem zmiňoval v minulém díle trialového seriálu. Aplikací můžete nouzovou SMS zprávou zaslat vaši polohu pomocí GPS souřadnic a usnadnit tak zachráncům hledání. Pokud nemáte chytrý telefon, pak si do telefonu uložte univerzální telefonní číslo na Horskou službu: +4201210. Po telefonu se pak pokuste co nejpřesněji popsat místo, kde se nacházíte, a řiďte se pokyny záchranářů. Pro takové případy vynuceného čekáni byste měli mít v batohu i alu-fólii, která vám zlepší tepelný komfort po dobu čekání.

Pamatujte, čím více informací budete o dané oblasti a předpovědi počasí mít, tím lépe se dokážete připravit a minimalizovat nebezpečí.

Jak se materiálně vybavit na výběh, si přečtěte zde.

Délka a profil výběhu

Jak si zvolit délku trasy a její profil? Pokud víte, že sotva uběhnete deset kilometrů po rovině, určitě nedoporučuji pokusy uběhnout deset kilometrů v kopcovitém terénu. Zaprvé si tělo řekne, že tuto aktivitu nezvládne, zadruhé hrozí přetažení časového limitu, který si na výběh stanovíte. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že pokud jsem běhal po rovině tempo 6 min/km, pak jsem do kopce dokázal rychlochůzí udržet 10 min/km při zhruba stejné tepové frekvenci.

Důležité při výběru délky a náročnosti trati je odhad, na co máme a na co ne. Zpravidla si výběhy plánujeme s dostatečnou rezervou sil, pro případ zabloudění nebo vzniku nějaké výjimečné situace, jako je třeba změna počasí.

Přeji vám při plánování svých prvních výběhů co nejvíce zdaru, běhejte s otevřenýma očima a užívejte si krásy, která se vám nabízí. Případné dotazy zodpovím v diskuzi pod článkem.