• TEST: Lepší trénink a konec plýtvání energie přinese wattmetr STRYD

    Malé zařízení si připevníte na botu a získáte díky němu spoustu zajímavých metrik o svém běhání. Informace dokáže podávat v reálném čase, pomůže vám tak s přípravou tréninku nebo optimálním rozvržením sil při závodě. Otestovali jsme novou verzi wattmetru STRYD.

    Wattmetr Stryd Summit | foto: Ondřej BubníkRungo.cz

    V prvním článku o wattmetru STRYD, kdy jsem testoval model Pioneer, jsme slíbili pokračování zaměřené na nový model Summit. Mezitím se objevila i recenze na vložky do bot DigitSole. Máme tedy možnost částečně porovnat možnosti, které nám nabízejí různé přístupy k problematice měření výkonu běžců.

    O tom, proč je řízení tréninků na základě wattů výhodnější a účinnější než metody založené na tempu nebo tepové frekvenci, jsme si řekli minule. Dnes se proto trochu více zaměřím na aplikace, ve kterých jsou data uživateli zprostředkována, a na jednotlivé metriky, které STRYD nabízí.

    Fotogalerie

    STRYD model Summit na rozdíl od svého předchůdce nepracuje s pohyby těla, ale umísťuje se přímo na botu a vyhodnocuje dráhu a zrychlení chodidla. Výrobce uvádí, že takto získaná data jsou ještě přesnější než u prvního modelu. I tento nový princip má však svá omezení. Například to vypadá, že se na výstupu ze Summitu nijak neprojeví práce horní části těla. Kilometr absolvovaný stylem „ruce v kapsách“ jsem na grafu s watty vůbec nerozeznal. Přitom dochází k výrazným rotacím trupu, které tak nejsou zohledněny. U předchozího modelu mě tento test nenapadl, tak nevím, zda neefektivní pohyby trupu a rukou uměl rozeznat Pioneer.

    Vlastní modul je velmi malý a na botě není vůbec cítit. Upevňuje se do třmenu, který je pod tkaničkami. Manipulace je snadná a čip na botě spolehlivě drží. Na těle modulu není žádný konektor, není tedy potřeba bát se proběhnout nějakou tou kaluží. Se mnou už Summit zažil pořádný mráz, tropické horko, sníh i vodu nebo písečné duny.

    STRYD Summit

    Běžecký wattmetr

    • hmotnost: 10 g
    • konektivita: ANT+ a Bluetooth Smart
    • kompatibilita: Android, iOS, Garmin, Suunto, Polar a další
    • výdrž: cca 20 h
    • cena: 6 440 korun

    klady:
    - okamžitá informace o podávaném výkonu (na hodinkách)
    - perfektní prevence proti přepálení začátku závodu
    - jasná zpětná vazba v kopcích hned od prvních metrů

    zápory:

    - ne zcela dobře vysvětlené metriky a jejich hodnoty
    - při přenosu dat z telefonu kumulativní hodnota tempa

    Kvůli zmíněné konstrukci musí být i nabíjení bezdrátové. Musím se přiznat, že to mě trochu potrápilo. Nemůže za to STRYD, ale můj oblíbený princip „Teprve selže-li všechno, přečtu si návod“. Prvních asi dvanáct dní mi telefon ukazoval, že kapacita baterie postupně klesá, i když jsem modul nechal přes noc nabíjet. Když už se baterie dostala pod dvacet procent a po položení na nabíjecí stanici se čip opět nerozsvítil, šel jsem najít manuál. Pak už bylo všechno jasné. Nabíječka na stůl patří obráceně, než jsem ji měl položenou.

    Získaná data se mohou stejně jako u Pioneeru přenášet do hodinek Garmin a Suunto nebo prostřednictvím telefonu. Běžet s telefonem v ruce ale není příliš pohodlné ani praktické. Při spárování STRYDu s telefonem tak běžec prakticky přichází o možnost přesně řídit svůj trénink nebo tempo při závodě na základě informace o právě podávaném výkonu. V takovém případě wattmetr slouží pouze pro následnou analýzu a z mého pohledu ztrácí jednu z nejužitečnějších vlastností.

    Webová aplikace prochází neustále vývojem a postupně do ní autoři zapracovávají připomínky a náměty uživatelů. Během mého testování došlo i ke kompletní změně designu uživatelského rozhraní a stylu zobrazování získaných dat.

    STRYD Pioneer

    Běžecký wattmetr Stryd Pioneer

    Nenechte si ujít test modelu STRYD Pioneer.

    V PowerCenter jsou samozřejmě dostupné základní údaje, jako je průměrné tempo, odběhnutá vzdálenost a čas. Ani kadence a tepová frekvence nejsou pro uživatele sportovních hodinek novinkou. Protože je aplikace vytvořena pro wattmetr, logicky poskytuje i průměrný a maximální výkon. Na závěr výčtu jsem si nechal specifické metriky. Jsou to vertikální oscilace, RSS, Form Power, Leg Spring Stiffness a Ground Time. Než se pokusím charakterizovat tyto pro většinu běžců asi nové hodnoty, musím ještě zmínit jednu zvláštnost. Při zobrazení dat získaných on-line přes telefon je tempo zobrazeno jako průměrná hodnota z dat získaných od začátku běhu do daného okamžiku. To je zcela nepoužitelný údaj. Přitom data zaznamenaná do paměti modulu a přenesená dodatečně vykreslí graf, kde je v daném okamžiku aktuální tempo.

    Zpět k metrikám, které si zaslouží podrobnější vysvětlení. Pro přehlednost je uvádím v následující tabulce.

    Co znamenají jednotlivé údaje

    Vertikální oscilace: Tady se vysvětlení zdá jednoduché. Měl by to být údaj, jak moc poskakujeme nahoru a dolů. Jenže zatím jsem nepřišel na to, zda hodnota ukazuje vertikální oscilaci chodidla s čipem, tedy jak vysoko běžec zvedá nohy, nebo oscilaci těžiště. Jinak řečeno, jestli běžec, který skutečně skáče jako klokan, bude mít stejnou hodnotu jako běžec, který jen hodně zvedá nohy a tělo se mu pohybuje téměř po přímce. Do značné míry ovlivňuje hodnotu Form Power.

    RSS: Running Stress Score je shrnutí intenzity tréninku do jediného čísla. O zátěži vypovídá lépe než čas, průměrné tempo nebo odběhnutá vzdálenost. Pro výpočet používá STRYD vzorec RSS = 100 x training duration x (Power/CP)^K, kde CP je tzv. critical power označovaný také jako laktátový práh a koeficient K zohledňuje fakt, že různé úrovně intenzity tréninku mají různé fyziologické dopady.

    Form Power: Říká, kolik energie není využito pro pohyb vpřed. Čím je vyšší, tím víc plýtváme silami. Lépe je pracovat s poměrem mezi Form Power a Power. Špičkoví běžci mají tuto hodnotu kolem 20 procent, velmi dobrá hodnota je do 30 procent.

    Leg Spring Stiffness: Naše nohy fungují jako nedokonalé pružiny. Při dopadu umí absorbovat část energie a využít ji v dalším odrazu. Tedy platí, že čím vyšší číslo, tím lépe.

    Ground Time: Doba, po kterou je chodidlo v kontaktu se zemí.

    Přesná data bez správné interpretace jsou stále jen soubor nic neříkajících čísel. Abych byl schopen alespoň částečně watty řídit své tréninky, došel jsem si na sportovní vyšetření. Získal jsem tak hodnotu tepové frekvence a příslušný výkon pro anaerobní práh.

    Chytré vložky DigitSole

    Chytré vložky do bot DigitSole Run Profiler

    Zajímavé běžecké metriky přinášejí také chytré běžecké vložky.

    Protože ale nejsem trenér, o principech, jak sestavit správný trénink, vím jen málo. Služeb trenéra zatím nevyužívám, takže se pro mě wattmetr nestal nástrojem, který mé výkony raketově vystřelil k rekordním hodnotám. Možná by mi pomohl lepší návod s popisem, jak pracovat se získanými údaji. Především by pomohlo uživateli sdělit, co je výborná/dobrá hodnota, dodat tipy, jak ji zlepšit apod.

    Jako cílové skupiny pro wattmetr tedy vidím především:

    - Sportovce, kteří v republikových/krajských závodech bojují o umístění na bedně.

    - Atletické oddíly. Tady by trenéři mohli intenzivní tréninky nastavit svěřencům na míru a následně by wattmetr umožnil jejich přesné dodržení.

    - Běžce, kteří se účastní horských běhů a výzev. V kopcích může znalost přesné hodnoty aktuálně podávaného výkonu a znalost svých limitů znamenat i pro hobíky zcela zásadní posun ve výsledkové listině.

    - Fandy do nových technologií a technické šťouraly fascinované čísly, statistikami, výkony.

    Autor:


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    TEST: Lepší trénink a konec plýtvání energie přinese wattmetr STRYD

    I82v71a37n91k90a
    P43o70s64p33í19š94i31l12o34v17á
    Mě by teda zajímaly spíše ty boty :) Ví někdo, prosím o co jde?
    I79v15a18n57k69a
    P16o61s55p62í27š45i64l38o40v95á
    Aha, tak Google je zobrazuje dokonce na prvním místě...
    J35a97r88o71s66l46a60v
    K81ř37e12č70e80k
    Jak mohl být Zátopek bez těchto zázraků tak dobrý, to nechápu.
    J82o64s78e19f
    N68o11v20a85k
    Otázkou spíš je, o kolil by byl lepší, kdyby mohl něco takovýho používat.

    V diskusi je 5 příspěvků, poslední příspěvek 17. 4. 2017, 8:22



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.