Také se vám stýská po běžkách? Zkuste trénink na kolečkových lyžích | foto: Vít Kněžínek, Rungo.cz

Také se vám stýská po běžkách? Zkuste trénink na kolečkových lyžích

  • 2
Zima v nedohlednu a vás už při pohledu na běžky svrbí ruce? Pak jste na tom stejně jako my před měsícem. Abstinenční příznaky jsme výborně zahnali jízdou na kolečkových lyžích.

Běhání je nádherný, ale poněkud jednotvárný sport. Musím se přiznat, že pouze běhat bych jednoduše nezvládl. Každodenní tréninková rutina by mě unudila k smrti. Spíše než za běžce se i proto považuji za komplexního sportovce, který rád vymění běžecké boty za silniční nebo horské kolo, koloběžku, sálovky, skialpy nebo běžky. Právě běžky patří v zimě, kdy se nedá jezdit na kole, k neodmyslitelnému zpestření. A nad nabídkou vyzkoušet letní variantu tohoto krásného sportu jsem neváhal ani minutu.

Kolečkové lyže

O kolečkových lyžích vím už nějaký ten pátek a vyzkoušet jsem si to chtěl už dávno. Videa z letních tréninkových kempů českých i zahraničních profi běžkařů slibovala pořádnou porci zábavy zkombinovanou s ještě větší porcí fyzické zátěže. Kombinaci, které neumím odolat.

Za největší problém kolečkových lyží jsem odjakživa považoval nedostatek vhodných lokalit. V Brně se dá několik pěkných míst najít, ale je dobré nespoléhat na mapy a vyrazit na místo, které dobře znáte a o kterém víte, že s ním nebudou žádné problémy. Ty by mohly být způsobené především špatným povrchem nebo příliš velkým sklonem, protože kolečkové lyže, stejně jako ty tradiční, nemají brzdu.

Volba nakonec padla na cyklostezku kolem Svratky v úseku mezi Štýřickým nábřežím a nákupním centrem Olympia. Celá trasa měří v jednom směru solidních sedm kilometrů a jedinou překážku představují dvě překřížení silnice. Za celou dobu se však nesetkáte s žádným prudkým klesáním ani terénní nerovností, kvůli které by bylo nutné zastavovat a sundávat lyže z nohou.

Chce to dobrou techniku

Na běžkách jezdím s velkým nadšením, ale v žádném případě se neřadím mezi špičkové techniky. Mnohem lépe se cítím při bruslení než při klasice, takže jsem i přes zapůjčené lyže KV+ Launch v provedení na klasiku začal opatrně bruslit. Hlavní rozdíl mezi klasickými a skejtovými kolečkovými lyžemi je v tom, že ty na klasiku se při odrazu zaseknou, zatímco u těch skejtových prokluzují kolečka na obě strany. Kromě toho se oba typy lehce liší v délce lyží a ve tvaru koleček. Na klasiku jsem se však při prvním kontaktu rozhodně necítil a bruslení na půjčených lyžích nepředstavovalo žádný problém.

Také se vám stýská po běžkách? Zkuste trénink na kolečkových lyžích
Také se vám stýská po běžkách? Zkuste trénink na kolečkových lyžích

To ovšem neznamená, že první metry nebyly rozpačité. Při prvních odrazech začalo tělo vykonávat automatický pohyb, ale velmi záhy jsem zjistil, že tak snadné to nebude. Stabilita na kolečkových lyžích je o něco nižší než při jízdě na sněhu, ale hlavní problém přičítám hlavě, které se nelíbila představa pádu na tvrdý asfalt. To je ve srovnání s pádem do měkké sněhové peřiny přece jen velký rozdíl. Cyklistickou přilbu jsem si na první vyjížďku přibalil automaticky, ale pro pravidelné ježdění bych rozhodně neváhal a pořídil chrániče na kolena a lokty, které výrazně zvýší pocit bezpečí a sníží riziko nepříjemného úrazu. 

Další část výstroje, která by pro pravidelných trénink na kolečkových lyžích byla potřeba, jsou hole určené na asfalt. Ocelové hroty mých běžkařských hůlek musely s každým odrazem pořádně trpět a na některých místech bylo nutné dát si pořádný pozor, aby hůlka po hladkém asfaltu nesklouzla. Boty a oblečení jsem však použil z vlastních zásob a bez jakýchkoliv známek potíží.

Rychle si zvyknete

To už jsem však stihl natočit prvních několik kilometrů a z velmi zvláštního pocitu se stal pocit velmi příjemný. Tělo si zvyklo na to, jak se do lyží správně položit, aby byly co nejstabilnější, a rozevlátý styl se začal pomaličku zlepšovat. To umožnilo i lehké zvýšení rychlosti, tím pádem i vyšší tréninkový efekt. Na segmentech na Stravě jsem za lyžařskými přeborníky stále na míle vzdálený, ale každá další jízda znamenala viditelný posun.

Vyšší rychlost, přešlapávání do zatáček a dynamičtější odraz, tedy všechno to, co jsem si po pár minutách nedokázal představit, se nečekaně rychle stalo bezproblémovou záležitostí.

Příjemné překvapení

Kolečkové lyže se pro mě tak staly příjemným překvapením a tento sport bych si rozhodně dokázal představit jako součást letního tréninku. Jediný problém vidím stále v nedostatku zajímavých tras. V podzimních měsících zeje brněnská cyklostezka prázdnotou, ale v létě si na ní pohyb na běžkách s dlouhými holemi nedokážu představit.

Rád bych si někdy vyzkoušel jízdu do dlouhého nepřerušovaného kopce. Tento typ tréninku vídám u běžkařů nejčastěji a splňuje všechno to, co bych od tréninku na kolečkových lyžích očekával. Posílení svalů dolních i horních končetin a volitelně vysokou zátěž (podle svižnosti jízdy) od lehkého projetí až po trénink v maximální intenzitě. Při jízdě do kopce, kdy je celková rychlost výrazně nižší, bych se navíc nebál vyzkoušet klasikou víc než pár rozevlátých kroků. A ani riziko pádu není tak vysoké jako při rychlé jízdě na rovině.

Vítek Kněžínek

Vítek Kněžínek

Vítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert.