Lidské oko je složitý optický mechanismus, který nám promítá vše kolem nás do mozku. Bereme ho s naprostou samozřejmostí a někdy se k němu chováme možná až macešsky. Je to i tím, že přes veškerou svoji křehkost je oko poměrně dost odolné a schopné si pomoci samo. Při dynamickém sportu, jakým je běh, ale dostává zabrat, aniž si to možná uvědomujeme.
Ostré sluneční paprsky, vítr, suchý vzduch nebo naopak mráz či umělé klima v posilovně mohou vyvolat nepříjemný suchý pocit, ale i vleklý zánět. Běh venku ale může přinést i další nepříjemnosti. „Jedná se o rizika spojená s pobytem v přírodě, čili úrazy v podobě vniknutí cizího tělíska do oka, ať už je to hmyz, částečky prachu, větvičky ze stromů. Větší riziko pak znamenají pylové alergie, které se často projevují v podobě řezání v očích, zarudnutí, otoku a silného slzení,“ vysvětluje Eva Jerhotová, lékařka oční kliniky DuoVize. Doporučuje oči chránit brýlemi, a to za všech okolností.
Více mohou být ohroženi milovníci běhu v lese, kde může mít trocha neopatrnosti a švihnutí větvičky fatální následky, ve městě jsou zase častým problémem částečky prachu. „Klasické dioptrické brýle nejsou vhodné, neposkytují dostatečný výhled do stran a nechrání oči tak dobře jako brýle sportovní. V případě oční vady je lepší volit kombinaci kontaktních čoček a sportovních brýlí,“ doporučuje Jerhotová.
Oči běhají s námi. Jak je chránit?
Laserová korekce zraku - jedno z řešení pro sportovce s dioptriemi Vadí vám při běhání brýle a s čočkami vám vysychají oči, takže raději běháte bez korekce? I to může působit nepříjemnosti. „Pokud člověk neběhá s patřičnou korekcí, tedy s dioptrickými brýlemi nebo s čočkami, může docházet k rozvoji astenopických potížích čili bolesti hlavy, únavy očí a rozmlžování. Běhání pak nenavodí dobrou náladu, ale naopak třeba migrénu,“ vysvětluje Jerhotová. Podle ní jsou vhodnější kontaktní čočky než brýle. Ale i ty mohou mít svá úskalí. „Čočka může z oka při běhu vypadnout, můžete ji vyjmout při otírání potu, některým očím nemusí dělat dobře mikroklima, když například běháte v posilovně na pásu,“ popisuje a dodává: „Ideálním řešením jsou samozřejmě laserové operace. Lidé se nejčastěji bojí toho, že nebudou moci po operaci očí několik měsíců běhat do přírody, aby se vyhnuli pylům a dalším alergenům. Přitom to není vůbec nutné. Při refrakčních operacích očí na naší klinice používáme femtosekundový laser, pomocí něhož provádíme zákrok zvaný NeoSMILE 3D. Laser velice delikátním a jemným způsobem nařízne rohovku zhruba v délce tří milimetrů a následně pomocí 3D technologie oddělí lentikulu neboli část rohovky uvnitř oka, kterou je potřeba vyjmout, aby měl pacient ostré vidění. Tu chirurg jemným naříznutím vyjme. Nepoužíváme tudíž žádné skalpely ani mikrochirurgické šití. Díky tomu se pacient prakticky hned druhý den vrací do normálního života a už za týden se může například koupat. To bylo u starých metod nemyslitelné,“ shrnuje lékařka. Dobrou zprávou pro všechny hypochondry je, že tyto operace probíhají pouze v lokální anestezii pomocí kapek - nemusíte se tedy bát žádného píchání injekcí do oka.  MUDr. Eva Jerhotová |
Kvalitní sportovní brýle těsně přiléhají k oku a chrání ho ze všech stran před většinou cizích mechanických částeček, ale i před slunečním zářením. To bychom neměli podceňovat ani na konci léta nebo na podzim, a to především na horách nebo v případě, že hodláme trávit venku dlouhou dobu. „Oko je při běhu ohroženo samozřejmě především v souvislosti s expozicí na slunci, tedy škodlivým UV B záření. Proto jsou jako prevence vhodné speciální sportovní brýle. Chrání oči i ze strany a samozřejmě bývají vybaveny spolehlivým ochranným UV faktorem,“ říká Jerhotová.
UV filtr mají i brýle s čirými skly – chránit zrak a zároveň dobře vidět tedy můžeme, i když je trochu pod mrakem. Nositelé kontaktních čoček budou možná oponovat: čočky mají přece také filtr. Ale, ale chrání jen malou část oka, které bychom měli vnímat jako celek včetně očních víček a citlivé kůže okolo. „UV záření může způsobit popálení tenké kůže v okolí oka, ale také zánět rohovky či spojivek. To se projevuje bolestí v očích, slezením, světloplachostí až neschopností otevřít oči. V případě těchto obtíží je nutná návštěva oftalmologa a následná léčba,“ vysvětluje Andrea Jeneková z Očního centra Praha a doporučuje: „Při ochraně před UV zářením je důležité, aby byl UV filtr v brýlích stoprocentní, aby byl zrak chráněn před UV A i UV B zářením. Doporučený je UV 400.“
Ještě větší důraz na ochranu očí bychom měli klást u moře, kam se mnoho z nás chystá právě na sklonku léta a na podzim, a také na horách, kde je sluneční záření vždy intenzivnější. Po skončení léta už máme podvědomý pocit, že není třeba oči tolik chránit. Ochranné brýle ale doma určitě nezapomínejte. „Při pobytu u moře se doporučuje zatmavení brýlí 50 až 60 procent. Úplně tmavá skla nejsou vhodná. Způsobují, že se zorničky ještě více rozšíří a do oka proniká ještě více UV záření. Pokud si nejste jisti kvalitou svých brýlí, je lepší nechat si změřit UV filtr ve specializované optice,“ doporučuje Janeková.
Nástrahy pro oko a běh i jako prevence
Slunce ale není jediným nepřítelem běžcových očí. Nemusí být ani takové horko a po pár minutách intenzivního běhu už cítíme kapky potu na čele a pak často i v očích. Možná nám ani nedochází, že jde o „odpadní látku“, která přirozenému prostředí našich očí nemusí vůbec dělat dobře.
„Určitě je vhodné stékání potu do očí zabránit, dráždí oči sám o sobě, za druhé funguje jako nosič případné mastnoty z krémů a samozřejmě i mechanických nečistot. Může tak způsobovat dráždění až ekzematózní změny víček,“ varuje Jerhotová. Pokud se tedy více potíte a nemáte zrovna „brežněvovské“ obočí, které by pot zadrželo, není od věci si pořídit sportovní čelenku, šátek nebo kšiltovku, která zároveň chrání oči i před přímým slunečním zářením.
Ani v zimním období, kdy slunce tolik nesvítí a dotěrné mušky nelétají, ale nemáme zdaleka vyhráno. „Mráz a vítr zvyšují odpařování ochranného slzného filmu z povrchu oka a v extrémních případech mohou způsobit narušení povrchu oka – rohovky. Nehledě na nepříjemné subjektivní potíže, jako je pálení, řezání, také zvyšují sklon k vzniku zánětu spojivek i rohovky, protože nefunguje dezinfekční funkce slz, které necirkulují,“ uzavírá Jerhotová.
I v zimě proto doporučuje nosit čiré brýle, které nápor chladu a větru zmírní. Vhodné jsou především na delší výběhy v mrazivých teplotách. Především běžcům s kontaktními čočkami pak může trénink znepříjemňovat i „umělý“ vzduch v klimatizovaných prostorech. Klimatizace sice udržuje příjemnou teplotu, ale zároveň vysušuje vzduch a může zhoršovat nepříjemný „syndrom suchého oka“ a oslabit jeho přirozenou obranyschopnost, stejně jako velmi suché, horké počasí. Platí to především pro nositele kontaktních čoček s vysokým podílem vody. Pomohou speciální zvlhčovací kapky, takzvané umělé slzy. Pokud nepříjemný pocit přetrvává, je lepší čočky vyjmout a nasadit brýle, případně trénink raději ukončit.
Běhání jako takové pro oči ale nezdravé není. Zároveň neexistuje oční vada či onemocnění, kterou by běhání zhoršovalo, nebo která by znamenala konec sportování (i když se nám představa neustále natřásané oční bulvy může při troše zamyšlení zdát jako pravý opak správné péče o oko). Lékařské výzkumy naznačují, že právě pravidelný dynamický pohyb působí jako prevence dvou z nejčastějších civilizačních očních komplikací – šedého zákalu oční čočky a makulární degenerace, při níž dochází k postižení takzvané žluté skvrny (centrální části oční sítnice) a která je nejčastější příčinou věkem podmíněné ztráty zraku.
