Naše dávné předky nutilo k pohybu „násilí přírody“, tedy nutnost přežít. Díky tomu se do naší genetické výbavy objektivně dostala potřeba pohybu, ale i napětí a boje. V současné době s přírodou již tolik bojovat nemusíme. V době internetu, kdy jsme schopní si objednat všechno zboží až do domu, včetně potravin, se přirozený pohyb snižuje, z čehož má radost hlavně náš diář, protože toho dokážeme více stihnout, ale ne už tak naše tělo. Pohybem nejenom prospíváme tělu, zlepšuje se naše fyzická kondice, zpevňují se svaly, klouby se lépe ohýbají, kosti sílí, celková postava se formuje a tuk se začíná přeměňovat ve svaly, ale i své mysli, protože po aktivním pohybu lépe spíme, naše nálada je stabilnější, míra denního stresu je nižší.
Neměli bychom zapomínat i na potřebu boje nebo soutěže a s tím spojené napětí. K této aktivitě nás většinou ženou dvě motivace. Tou první je touha přemoci soupeře a být lepší, možná nejlepší ze všech. Prostě být vítěz nad někým. Druhou hnací silou je ctižádost překonat sám sebe, posunout své schopnosti, dovednosti dále, být lepší než minule. Jste soupeři sami sebe. Aby člověk vyhrál nad ostatními nebo nad sebou, musí se soustředit, trénovat, vyvinout značné úsilí a hlavně vydržet. Bojujete-li se soupeřem, výsledek nezáleží jen na vašich schopnostech, píli, úsilí či zlepšení, ale hodně na vašem soupeři, na tom, jaké má on schopnosti, jak se dokázal na daný boj připravit. Vyberete-li si však za soupeře sami sebe a začnete-li se porovnávat se sebou, ocitáte se v situaci, za kterou přebíráte plnou zodpovědnost.
Chcete zformovat postavu během nebo zhubnout?Připojte se k naší výzvě a zvládněte to pomocí Rungo.cz! (Více o tom zde.)  |
Sám za sebe
Jak se dostat k tomu, že si za soupeře vyberete jen sami sebe? Jestli jste se dříve utkávali se soupeři, tak si jistě pamatujete nejistotu před závodem, kdy jste přemýšleli, kdo na závod přijede a v jaké budou protivníci kondici. Možná jste se po prohře snažili zdůvodnit svůj neúspěch tím, že soupeři buď byli mnohem starší a měli zkušenosti, nebo zase mladší a lépe regenerovali, neměli děti, nebo zas se zlepšili až po dětech, byli na tom či tom soustředění, měli lepší startovní pozici, lepší regenerační prostředky... Prostě jste hledali chybu ne v sobě, ale v okolních podmínkách, své místo kontroly jste směřovali mimo sebe. Rozhodnete-li se, že přestanete soupeřit s ostatními, budete muset přijmout fakt, že jste najednou sám strůjcem svého štěstí a nemůžete nikoho obvinit ze svých případných neúspěchů.
A co získáte? Nyní budete pod svými výsledky podepsaný pouze vy sám. A hlavně odpadnou dvě podstatné věci: přestanete se porovnávat s druhými a zvolíte si svůj vlastní cíl a svojí vlastní cestu, jak k němu dojít. Při stanovování cíle je vždy lepší zvolit si více postupných cílů, které budete plnit krok za krokem. Jejich dosažením si dáváte pro sebe určité ocenění a ujištění, že vámi zvolená cesta byla správná.
Vyberete-li si za soupeře jen sebe samého, otevře se vám prostor, kde je skoro vše možné, jen je potřeba si na to najít čas a vydržet. Buďte však při stanovování cílů realisti. Jestli jste doteď neuběhli ani kilometr, volbu maratonu bych nechala na později. Ale chcete-li začít, je nejlepší čas právě teď. Je jedno, jak jste velcí, kolik vážíte, jestli máte hodně nebo málo kilogramů navíc, jaké máte postavení či kolik vyděláváte...
Ženy, ale nejenom ony, se zpočátku mohou stydět před okolím, před svými blízkými. Stydí se za kila navíc, za nedokonalou techniku běhu, za to, že jsou pomalé a druzí je předbíhají, za to, že jejich oblečení neodpovídá poslední módě... Stud by však měl jít stranou, ruku na srdce - kdo z nás je dokonalý? Rozhodnete-li se začít běhat, soustřeďte se na sebe a nevšímejte si pohledů okolí. Ano, v parku na vás leckdo pohlédne, je totiž složité, jít na procházku a nekoukat se po okolí, ale pohledy kolemjdoucích v sobě často nenesou žádný obsah. Nehodnotí. V dnešní době má mnoho z nás dost svých starostí a běžce už bereme jako běžnou součást ulic, parků, lesních cest... Sama pohled běžcům věnuji a většinou si řeknu „ten se ale má“, a potkám-li někoho silnějšího, tak mi hlavou neprojede nic jiného než „klobouk dolů“ – chce a jde si za tím.
Nepřepalte začátek
Svatopluk Čech, český básník a prozaik, řekl: „Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru a malý ten, kdo zná jen malý cíl.“ A začít s během není malý cíl. Určitě máte před sebou určitou metu, na kterou se chcete dostat. Rozkouskujte si svůj cíl na menší kusy a dávkujte si vše postupně. Zpočátku vám může činit obtíže třeba souvislý běh – nevadí, zkuste indiánský, tedy střídání úseků běhu a chůze. Důležité je neztratit víru v sebe a vydržet. Nesnažte se zničit hned při prvním výběhu. Motivace je silná čarodějka, která vám pomůže překonat leckteré nesnáze, ale postupné zatěžování a pravidelnost jsou na místě. I v běžeckém závodě, kde není nouze o soupeře, byste měl být největším soupeřem pro sebe vy sám. Nemáte-li za sebou množství závodů a zkušeností, nenechte se vyhecovat závodní atmosférou a ztrhnout k rychlému tempu. I slavní sportovci jako Lindford Christie, britský sprinter, se snaží nebrat v závodě na vědomí nikoho jiného než sami sebe, jeho oči jsou upřeny do dálky a uvědomuje si, že nemůže čekat, až ostatní udělají chybu. Prostě musí vydat ze sebe v přítomnou chvíli to nejlepší, co umí.
Váháte, zda je to sport pro vás? Určitě je, běh je totiž ideální sport skoro pro každého. Nepotřebujete k němu žádné sportovní náčiní, můžete ho provozovat snad úplně všude a hlavně ihned poté, co vyjdete z domu, a když se nebojíte za tmy v parku, můžete běhat v jakoukoliv hodinu, jen pozor ve tmě na zranění. Jediné, co potřebujete, jsou kvalitní běžecké boty a ideálně funkční triko a kalhoty nebo kraťasy.
A když už jste si vybrali svůj cíl a rozhodli jste se do toho jít, snažte se si cestu k němu užít.
E-shop Rungo.cz |
Dali jste si na Nový rok nějaké běžecké předsevzetí?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 1. ledna 2016. Anketa je uzavřena.
