Pokrok nelze zastavit, ale přece jen se najdou oblasti, kde bychom už žádný radikální vývoj neočekávali. Jednou z takových oblastí byl i svět slunečních brýlí. Teď se ovšem situace výrazně změní, protože do hry vstupuje elektronika, která přináší zcela nové možnosti a sluneční brýle posune na vyšší úroveň.
Fotochromatické zornice
Každý rok vznikají stále lepší a lepší brýle zrcadlové, polarizované nebo fotochromatické a právě poslední z vyjmenovaných kategorií nás bude zajímat, protože se díky schopnosti adaptovat se na různou intenzitu světla nejvíce hodí pro použití v náročných světelných podmínkách typických pro běh v terénu.
Anatomie brýlí Klasické brýle se skládají ze dvou základních částí: obrouček a polykarbonátových zornic. Na takto jednoduché konstrukci se těžko hledá něco k vylepšení, přesto se výrobcům daří sluneční brýle stále vylepšovat. |
Tento mechanismus je velmi užitečný a oblíbený, ale naráží na zásadní nedostatek - je jím dlouhá odezva potřebná k zatmavení nebo zesvětlení zornic. Nyní se však zdá, že jsme se dočkali technologie, která posune fotochromatické brýle zase o kus dál a zkrátí dobu odezvy na pouhou desetinu vteřiny.
V letošním roce byly totiž na trh uvedeny brýle, které si na pomoc berou elektrický proud a díky němu dokážou okamžitě reagovat na změny okolního světla. Tuto novinku má na svědomí německá značka Uvex specializující se na brýle a ochranné pomůcky pro letní i zimní sporty.
Uvex Variotronic
Uvex Variotronic, jak se nový model jmenuje, využívá technologii tekutých krystalů (LCD), které jsou v tenké vrstvě umístěné mezi dvěma čirými polykarbonátovými skly. Princip spočívá v tom, že pokud senzor na vnější straně brýlí zachytí změnu v intenzitě okolního světla, vyšle do LCD panelu malý výboj a krystaly se přesunou tak, aby propouštěly menší množství světla. Jinými slovy, brýle během mrknutí oka ztmavnou.
Hranice, kdy se mají brýle ztmavovat nebo zesvětlovat, je předem nastavena, ale pokud vám nebude zcela vyhovovat, máte možnost ji velmi jednoduše poupravit. Stačí se dostat na místo s požadovanou intenzitou světla, která má zatmavení vyvolávat, a podle návodu brýle nastavit.
Drobnou nevýhodou mohou být okrajové stavy, protože brýle nezvládají plný rozsah od nulové po maximální propustnost. V nejsvětlejším stavu projde skrze zorník 64 procent světla a v nejtmavším pak pouhých 12 procent. Na přímém slunci tak pravděpodobně problém mít nebudete, ale pro běh ve večerních hodinách budou brýle možná až příliš tmavé.
Automatické i manuální ovládání
Komu by automatická změna nevyhovovala, má možnost přepnout na manuální režim a měnit si tmavost brýlí, kdykoliv se mu zachce, pomocí ovládacího panelu na boční straně brýlí.
 Polarizační, nebo fotochromatické? Poradíme s výběrem slunečních brýlí. Přečtěte si zde. |
Vzhledem k přítomnosti baterie je bohužel nezbytné brýle čas od času nabít. Udávaná výdrž je 50 hodin, brýle se nabíjejí obyčejným micro USB kabelem. To přímo vybízí k představám o tom, kam by se tato technologie mohla posunout, třeba se v příštích letech dočkáme možnosti nastavit si brýle podle svých preferencí pomocí desktopové aplikace, podobně jako to dokážou čelovky Petzl s reaktivním svícením.
Nízká hmotnost
Možná se děsíte, kolik mohou vážit brýle, které v sobě mají LCD panel, elektronický senzor a baterii pro jeho napájení, ale hmotnost 42 gramů vůbec není špatná a hravě strčí do kapsy celou řadu klasických modelů od konkurenčních značek.
Podle prvních recenzí sedí brýle na hlavě velmi dobře, disponují množstvím nastavitelných prvků (gumové nosníky a patky) a celkově sklízí veskrze pozitivní hodnocení. Jedinou, ovšem předem očekávanou, nevýhodou je cena, která se vyšplhala na 8 500 korun. Nutno podotknout, že za tuto cenu si můžete bez problémů koupit i „klasické“ brýle od prémiových cyklistických značek, jako je Oakley, Rudy Project nebo Salice.
Vítek Kněžínek Vítkovi leží v botníku něco přes třicet párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které v letošním roce pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. Chcete-li se Vítka zeptat na jakékoliv téma související s běháním a aktivním způsobem života obecně, navštivte naši poradnu. |
