Po několika (asi tak sedmi) měsících přesto stojím před nafukovacím obloukem startu na dobříšské Vlašce a podupávám jako nervózní kůň před startem dostihu a pořád tomu nemůžu uvěřit. Je nádherný horký dubnový den, sluníčko pálí, a všude kolem jsou lidé v zářivém běžeckém oblečení. Já sama mám elasťáky, triko a dokonce kompresky. Já a kompresky? Opravdu běžím závod? Ještě k tomu na 8,4 km lesem?
Atmosféra blížícího se startu závodu je úžasná, mezi rozcvičujícími se běžci (to budou nějací amatéři, určitě) pobíhají děti v běžeckých dresech, maminky s kočárky a psi. Ve vzduchu úplně drnčí očekávání.Jsem poměrně nevysoká a na startu se tak ztrácím mezi vysokými gazeláky a ztepilými gazelkami, kterým v očích hrají jiskry soustředění a očekávání.
Start! Dav se pohnul dopředu. Kamarádka, se kterou bych měla běžet, se mi během pár vteřin ztrácí vepředu. Sto metrů je za námi a běžecký had se konečně doplazil do lesa. Běžci mi mizí v dáli a cesta se uvolňuje. Tempo je na mě vysoké, takhle bych brzo odpadla, proto trochu zpomaluji. Horko, horko, horko. Navíc se začíná ozývat lehké nachlazení, s kterým bojuji už tři dny.
U cesty nás pozorují dvě dámy, obě se opírají o berle, v očích jim ale září dychtivost - běžely by, chtěly by závodit, přidat se, ale berle je příliš poutají k zemi.
Proud závodníků se rozpadá na jednotlivce. Vypadá to, že uzavírám závodní pole. Někde v polovině prvního kola mě předbíhá i maminka s kočárkem. Běží lehce, jako víla, zato já za ní dupu jako slůňátko. Mám pocit, že toho mám plné kecky, na konci prvního kola už před sebou ani nikoho nevidím. Pak se konečně objeví brána. Mám strašnou chuť to zabalit, jedno kolo jsem dala, to stačí! Prostě zastavím.
Asi padesát metrů před bránou mě předbíhá vítěz závodu, on zvládl svá dvě kola za jedno moje. Velmi potěšující. V té chvíli si mě ale všimla jedna elegantní dáma stojící u cíle a začala tleskat. Celý dav, který se dosud díval za závodníky běžícími přede mnou, se otočil a přidal se k ní. Tak, a je to v háji, teď to vzdát nemůžu. Nasadím úsměv, mávám a běžím dál.
Líbil se ti článek?Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí. Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme. |
Hned za rohem, kde mě nikdo nevidí, ale zpomalím tempo a nadávám si, že jsem své trápení neukončila. No ale když už běžím dál, tak to musím dokončit. Prostě musím! U kontroly se jen tak pro jistotu, aby řeč nestála, ptám, zda jsem opravdu poslední. K mému obrovskému překvapení mi slečna odpoví, že za mnou ještě někdo běží.
Cože? Okamžitě se ohlížím, ale nikoho nevidím. Toto zjištění mi ale dodá sílu a chuť dál bojovat. Musím se snažit, aby mě ještě na poslední chvilku někdo nepředběhl. Důkaz, že opravdu zaostávám za zbytkem pole, mi ale podala jedna ještěrka. Krásná, spokojená, zelenozlatá se vyhřívala na cestě, když jsem se k ní přiblížila, mrskla sebou a byla pryč. Tudy už dlouho nikdo neběžel.
Konečně cíl. Kamarádka, už vydýchaná, se kousek vrátila a dělala mi ve finiši vodiče. Nasadím tedy pekelné tempo a doběhnu v něm do cíle. Hurá! Bylo to skvělé. Zatímco dobíhají poslední závodníci (Existují!), beru si ze stolu ionťák a tatranku.
A pak mi to dojde. Doběhla jsem, jsem BRDMAN! Za chvíli mě vyzvedli moji tři kluci a syn říká: „Mami, tak já příště poběžím taky jo?“
Závodníci, třeste se, příště na vás budeme dva!
Napiš svůj článek i TYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů. Marek NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!! |
