Pavel Paloncý  je fotograf a překladatel, je známý ultraběžec, orienťák, biker,...

Pavel Paloncý je fotograf a překladatel, je známý ultraběžec, orienťák, biker, účastní se závodů v adventure race, multisportu a různým přírodních vícebojích. | foto: archiv Pavla Paloncýho

Běh vám nic neodpustí, říká Pavel Paloncý

  • 0
Člověk by měl mít jasno, proč chce vyběhnout, neměl by běhat proto, že to dělají všichni. A začít s během je třeba postupně a mít na nohou boty, které sedí, říká všestranná česká běžecká mašina Pavel Paloncý.

Jednoduše říct, co je vlastně Pavel Paloncý zač, je prakticky nemožné, podívat se můžete v článku zde. Kromě toho, že je fotograf a překladatel, je známý ultraběžec, orienťák, biker, účastník závodů v adventure race, multisportu a různým přírodních vícebojích.

Co by měl člověk udělat, než poprvé vyběhne?

Měl by mít jasno, proč vlastně vybíhá, proč vlastně chce vyběhnout. Měl by vyběhnout, buď pokud se na něco připravuje, nebo ho to prostě jen baví. 

Běhat jen proto, že to dělají všichni nebo kluci z práce, je k ničemu. Ať už je jeho motivace jakákoliv, měl by v ní mít jasno. A také by měl být člověk vhodně oblečen, ale to platí i do práce.

Jak začít s během, na co si dát pozor?

Tady trochu navážu na předchozí otázku. Pokud chce člověk jen nabrat fyzičku, zpevnit se, vypadat lépe nebo zhubnout, ať raději neběhá. Ne že by mu běh škodil, ale začít během je začít tím nejtěžším. Běh vám nic neodpustí, na rozdíl od kola, kde se můžete svézt. Běh je náročný pohyb. 

Pokud chce člověk skutečně běhat, paráda. Jak začít? Postupně a jednoduše. Vyhradit si na to čas, lehce se obléci a vyběhnout. Obléci se spíše méně než více. Zkusit to nepřepálit. I když si na běh vyhradíte čas a doběhnete dříve, zkuste to nezabalit a celý čas strávit venku pohybem. Během, chůzí, čímkoliv.

Pavel Paloncý

věk: 33

bydliště: Šumperk, Jeseníky jsou moje domovské hřiště

oddíl: Klub vytrvalostních sportů Šumperk (Klub orientačního běhu), Fenix Multisport (adventure racing)

běhám od: nepaměti

úspěchy: běhám od dětství, běhám hodně a pořád mě to hrozně baví. Věnuji se i dalším sportům. Naběhám tisíce kilometrů každý rok prakticky bez zranění. Tohle považuji za svůj největší úspěch.

Z výsledků: 3 x 1. místo Spine Race (Anglie - 2018, 2015, 2014), 1. místo MS v Expedition OCR (Kanada – 2018, 2. místo MS ve 24h Spartan race (Island – 2017), 11. místo MS v adventure racingu (Brazílie – 2015), 2. místo Andorra Ultratrail, trasa Euphoria,

230km/25000m+ (Andorra – 2017)

osobní rekordy: chabé

cíle: dál objevovat kouty naší planety a krásy přírody. Nikdy jsem pořádně nebyl v Himálajích, na Aljašce ani v Litvínově.

proč běhám: moc mě to baví. Je to pro mě i způsob jak objevovat a poznávat svět. V rámci závodů, ať už běžeckých, nebo adventure racingu, se dostanu do krásných míst, super prostředí, kam bych se jinak neměl šanci podívat. Taky se kolem těchto závodů motá parta správných lidí, se kterými často vymyslíme další taškařice.

Podle čeho si vybíráte boty?

V podstatě podle tří faktorů. Zaprvé podle toho, na jaký povrch jsou určeny, zda na kamení, bahno, silnice atd. Za druhé, jak mi sedí – mám hodně širokou nohu. A pak za třetí podle míry tlumení. Malé tlumení je pro agresivní krátké tréninky do dvou hodin a velké tlumení na ultra. Zatímco se snažím, aby mi všechny boty seděly, u povrchu a tlumení jsou u mne zastoupeny prakticky všechny boty, jen v různém poměru. A protože nejsem jen běžec, tak se to u mě v botníku hemží vším možným – běžecké boty, cyklotretry silniční i horské, fivefingery, sandály…

Poraďte, co je dobré jíst a co naopak ne?

Jídlo je velmi individuální. Pokud se budeme bavit o tom, co jíst před závodem či tréninkem, není dobré jíst těžké věci, zeleninu. Před závodem především neexperimentovat a jíst, co mám vyzkoušené. S jídlem naopak experimentujte v tréninku. Obecně na závody do hodiny není třeba jíst nic. Když si nejste jisti, zda jíst, nebo ne, raději nejíst. Na ultra je to jiné. Tam hodně spoléhám na edgar, to je potravinový doplněk – směs sacharidů, sušené ovoce, sušené maso, ořechy.

Jsou závody vhodné i pro rekreační běžce? Na co si během prvního závodu dát pozor, na co nezapomenout?

Určitě. Jsou příjemným zpestřením a setkáním s ostatními. Klasická chyba je, že se člověk nechá unést tempem rychlejších závodníků a dojde mu. To se stává i zkušenějším běžcům, že se nechají unést atmosférou závodu a přepálí začátek.

Jak nejlépe odbourat únavu?

Základ je po závodě správně doplnit energii – hned nějaké sacharidy, třeba ovoce. Později bílkoviny – maso, vejce, luštěniny. Základ je správně se najíst. Ale opět, to platí pro delší závody. Po závodu na pět kilometrů není třeba kromě tekutin nic doplňovat. Můžete odbourat únavu, že prostě budete pasivně odpočívat. Lepší a rychlejší je regenerovat aktivně – vyklusat se, dát si saunu. Nejlepší regenerace jako taková je spánek.

Pavel Paloncý je fotograf a překladatel, je známý ultraběžec, orienťák, biker,...

Ideální sport, který doplní běžecký trénink?

Pokud nám jde o všestranný rozvoj, tak v podstatě jakýkoliv jiný než vytrvalostní sport. Nebavíme se tu o sprintu, ale obecně o vytrvalostním běhu. Jakýkoliv sport, kde se člověk „vyblbne“ a dokáže se u toho nezranit. Pokud jako doplněk k běžeckému tréninku, tak se mi ideální jeví běžecké lyžování. Skvělý sport na zimu, kdy se hůře běhá. Zapojuje se při něm celé tělo, nenamáhají se klouby a ještě bývá člověk v horách na čerstvém vzduchu. V případě inverze bývá odměna dvojnásobná.

Pavel Paloncý je fotograf a překladatel, je známý ultraběžec, orienťák, biker,...

Rada na závěr?

Občas se zastavit a zamyslet se, nejen se honit za kilometry a časy. Zeptat se, jestli běhám správně, jak by běh, pohyb jako takový měl vypadat. Tím se dá jednak výrazně zrychlit, především to může prospět zdravotně a předejít mnoha problémům. Řekl bych, že investice do běžeckého stylu a správného provedení běhu je daleko lepší než do bot či dalšího oblečení. Je sice velmi mnoho různých běžeckých trenérů a instruktorů, jen velmi málo z nich však tomu pohybu skutečně rozumí.