Běžci vzkazují pejskařům: vychovejte si své miláčky a zkraťte vodítka

Na jedné straně pěšiny muž a na druhé pes. Že je mezi nimi sotva viditelná šňůra, poznáte, až když jedete dlaněmi po zemi. Pes však může navíc incident vyhodnotit jako ohrožení a zaútočit. Na neohleduplné chování ze strany pejskařů si stěžuje mnoho cyklistů, běžců i pěších turistů.

Běžkyně | foto: Marie Sehnálková, Rungo.cz

V diskuzních fórech je „pes“ (případně i „to“, co vylučuje a páníček neuklidí) nikdy nekončící téma. Před delším časem jsme zde řešili vaše smolné zážitky obecně. Dnes se podělíme o názory běžců na nevychovanost pejsků a jejich neohleduplné páníčky, ale zeptáme se také vedoucího psovodů Městské police Brno Jiřího Bravence na to, jak se psovi bránit.

Exkluzivní vánoční nabídka

Hledáte tréninkovou inspiraci? Nebo snad dárek pro vašeho blízkého běžce? Do 18. 12. nabízíme vánoční zvýhodněný balíček běžeckých závodů s voucherem na zboží Craft v hodnotě 1000 korun. Více se dozvíte ZDE.

Páníčci, kteří bezmezně důvěřují svému psovi

Hanka H.: Léty jsem zjistila, ze slovní spojení „on je hodnej, nebojte, on nic nedělá“ je jenom šifra, která ve skutečnosti znamená „on vůbec neposlouchá, nemá cenu zkoušet ho přivolat, stejně nepřijde, tak budeme doufat, ze nikomu nic neudělá.

Míša R.: On mě stejně neposlechne - to je normálně na tečku. Já mám taky dva psy, a když mě stejně neposlechnou, tak je mám prostě na vodítku a basta... Aspoň tam, kde jsou lidi, psi, děti, kočky a auta, a kde je riziko, že je bude zajímat něco jiného než já.

Ivana P.: Vychovaný pes bez vodítka nevadí. Moje fenka mi na povel běží u nohy a nevšímá si ani lidí, ani cizích psů. Jednou se mi však stalo, že ji napadla cizí fena a prokousla jí ucho. Páníček se z lesa vynořil až pár minut po feně. Je to v lidech. Před pořízením psa by měl být povinný nějaký zvláštní kurz... něco jako řidičák na psa.

Stanislava D.: Já se bojím, vždycky zastavím a čekám, kde je páneček. Jednou na mě volal pán, když ke mně běžel jeho vlčák: Nebojte, on vás jenom poskáče...

Marta N. M.: Spousta pejskařů vůbec nerespektuje, že někdo jiný může mít strach, nebo že je mu to nepříjemné. Když budu mít zbroják, taky nebudu chodit a mířit na lidi a smát se, že se bojí, když já mám přeci zbraň zajištěnou. Respekt a ohled jeden k druhému je třeba.

Jaký byl váš smolný běžecký zážitek?

Podělte se o váš příběh. Své zážitky můžete psát do diskuze pod článkem nebo na Facebook.

Když šlo skutečně do tuhého...

Luboš N. N.: Copak psi na volno, ale psi na vodítku, to je něco. A ještě když člověk frčí na lajnách po cyklostezce, kde jsou všude malůvky s přeškrtnutým čoklem - a ten vodítkem přehradí cestu, to je velká paráda. A když jsem takhle hodil tlamu, sbíral kosti a rovnal si myšlenky, vyslechl jsem ještě páníčkův komentář: „No vidíš ho, debila?“

Vladimír L.: Od prosince 2006, kdy jsem po setkání s volně běhajícím křížencem vlčáka a bůhví čeho ještě musel na chirurgii a dalo to celkem 12 stehů na obou rukou a pravém stehně, běhám s nožem, který jde otevřít jednou rukou. Pokud by došlo k repríze, na chvíli bych mu levou asi půjčil.

Terka L.: Jelikož běhám se psem (canicross), mám na volně pobíhající psy pro jistotu pepřovou pěnu. Při posledním setkání s volně pobíhajícím psem jsem skončila v nemocnici a přišla jsem o psa, takže už neriskuji.

I dobré zkušenosti jsou. Je jich ale poskrovnu

Lu C.: Musím říct, že prozatím jsem se setkala jen s rozumnými páníčky a vychovanými psíky, co na zavolání přiběhnou a věrně sedí u nohy... Takové vždy míjím s díky. Více se však bojím toho, kdy na mne vyběhne stádo divokých prasat. Těch je v lese mnohem více.

Závod v Praze se blíží, kapacita je omezená

Krátký a intenzivní zážitek přináší zarostlé navážky v Milíčovském lese. Na závod je možnost přihlásit se a získat tričko do 25. února, ale kapacita je omezená a každoročně je závod vyprodán předem. Neváhejte a přijďte přivítat jaro v teniskách. Přihlaste se zde.

Jak se bránit při napadení psem, radí vedoucí psovodů Městské policie Brno Jiří Bravenec

Jak pes vlastně přemýšlí? Co může být spouštěcí impulz k útoku?

Každý pes je jiný, ale jedno mají společné, útočí, když se cítí ohroženi nebo se brání. Některý může být zvyklý na běžce, ale většina psů bere za přirozenou jen chůzi, na kterou jsou ze svého okolí zvyklí. Běh je pro ně důvod vás honit prostě jen proto, že běžíte, nebo je důvodem k ostražitosti. Nedej bože, když o vás neví, je někde začuchanej a vy za ním najednou dupete. Vyleká se neočekávaného pohybu. Pokud takového psa vidíte, je dobré přejít do chůze a dát o sobě vědět například odkašláním si. Pes si vás všimne, pán zkrátí vodítko a vše je v pohodě. I zamotání se do vodítka nataženého přes cestu může pes brát jako ohrožení.

Pes o mně ví a reaguje. Lze „číst“ v jeho chování, co si myslí?

Vrtí-li ohonem ze strany na stranu, poznal ve vás člověka a lze to považovat za vstřícné chování. Jakmile ale celý strne, zvedne a napřímí ocas, vrčí, štěká, zahledí se na vás, položí uši dozadu, přátelské úmysly to nevěstí. Je v očekávání, co bude, zda mu něco nehrozí, zda není narušený jeho prostor - a podle toho zareaguje.

Je strnulý a situace nevypadá dobře, co dál?

Rozhodně nepokračujte v běhu. Přejděte do plynulé chůze. Nečekejte, že se k němu otočíte zády a bude to v pohodě. Pokud má u sebe pána, můžete  zastavit a čekat, až si psa zpracuje. Je-li pán v nedohlednu, můžete na psa promluvit a uklidnit ho, nebo zkusit povely, které by mohl od svého pána znát jako „kde máš pána, fuj je to, běž, mazej“, a pak pokračovat v chůzi kolem něj, nikoliv do něj, a minout psa s tím, že jej budete kontrolovat, co dělá, ale nebudete na něj vysloveně zírat. Nedělejte žádné nečekané pohyby. To je však řeč o tom, když se stále jen testujete. Pokud se pes rozhodne zaútočit, pak už je jedno, jestli jste chodec, běžec, nebo co uděláte.

S pejskem jsme si tedy nerozuměli a rozhodl se zaútočit. Co teď?

Pes půjde pravděpodobně po něčem, co se hýbe a je v dosahu, po nohách. Zkuste mu nabídnout něco, co máte s sebou, mikinu nebo brašničku, prostě mu to zkuste narvat do tlamy a volejte o pomoc, nečekejte, že ho to odradí bojovat dál. Proti psům se prodává speciální pepřový sprej. Ten je ideální, ze zkušenosti vím, že od útoku opravdu odradí. Pes začne kýchat a slzet. Strážníci u nás používají proti psům klasický pepřák certifikovaný na lidi. Funguje to a nevím o tom, že by to psovi ublížilo.

Nemáte-li s sebou nic, jen holé ruce, bojujte, jako byste se bránili silnějšímu člověku, zkuste útočit na citlivá místa - oči, genitálie. Vzít nohy na ramena totiž není řešením, psovi neutečete.