Bílé Karpaty 21.5.2016
Ale tentokrát se to stalo. Po domluvě přijíždím na místo určeného srazu, a světe, div se, tentokrát na minutu přesně, čím jsem lehce šokovala Karla Stögera i Vladarun Rungo, prý se lepším!
Naloženo, vyrážíme. Cesta v poklidu, dorazila i zpráva od Zbynka Tkadlčíka, že se potkáme ve stejný čas v kempu. Lehce jsme znervoznili obsluhu v kempu - chtěli jsme se ubytovat a fakt jsme měli velký hlad. Věštecká slova servírky - slečno to fakt nesníte, se naplnily jen částečně - obr bramborák jsem zvládla, smažené brambory jsem nechala druhé části naší skupiny :-)
Pořešili jsme trasu, jak krátkou, tak dlouhou - při zjištění, kolik kluci nastoupají na Lopeník, jsem byla ráda, že mám pud sebezáchovy. Pojezeno, zaplaceno a uloženo na odpočinek. Sice usínám lehce nejista, zda mi Karel nepřistane na hlavě - ten rošt nade mnou má trochu dolámané latě, nicméně rána jsem se dožila bez nehody.
Fotogalerie |
Kolem šesté ráno začíná šrumec a můj žaludek se začíná bouřit, nicméně snídani zvládnu. Výbava, oblékání, úklid, registrace. Po zjištění, že nemají ani moji oblíbenou 13 či 77, volím náhodnou volbu číslo 97. Holt, kdo pozdě chodí... No, nenechám se tím rozhodit a jdu se nastartovat lehkou procházkou po silnici, což ale není úplně nejlepší nápad - pražící sluníčko a pochyby: zvládnu to vůbec? Nicméně, kdo nic nezkusí, nic nezažije. Jdu na start. Poslední selfie s kolegy a start? Ten mě pobavil, až rozběhnutí zadního konvoje rozběhlo první řadu - neslyšeli jsme výstřel.
Klusám do kopečka a vyhlížím Vlada - naštěstí neutekl. Martin Šerák, toho jsem jen zahlédla, vzápětí mě předběhne Zbyněk - kde je Martin? Jen jsem si odskočil a je v tahu! Určitě se najdou kluci, nemám strach.
Indiánem dáváme první stoupání - hlavně si nepřepálit začátek. A pak už mažeme, co to jde a sily stačí. Krasné výhledy, počasí super, jeden cukr a jsme u sjezdovky. Hůlky - nepřekonatelný pomocník. Po cestě navedeme zbloudilého běžce, přece nepůjde jinam, to by mi svědomí neodpustilo.
A jupí, první občerstvení.
Trošku mě rozladilo ze jsem tam nenašla sůl - moje chyba, mela jsem se zeptat, prý tam byla. Super lidi, podpora neskutečná a po zapozování fotografovi jdeme dále. Některá stoupání, trochu chůze, ale většinou čistý běh, což mé sebevědomí šneka lehce povzbudilo - že by to nemuselo špatně dopadnout?!?
A už vidíme v dálce vysílač Velké Javoriny, no ještě kousek, dobře kus, a jsme tam. Doběhneme k poslednímu stoupání před Javorinou, jako frajerka hůlky vytahuju až v půlce. Vlado od poloviny běží, jasný potkáme se na vrchu, nejsem sebevrah, ale i tak metu co to jde, přeci se nenechám zahanbit.
Postupně potkáváme další běžce, jednu paní jsme vyděsili - kde jste se tu tak najednou vzali? Na hřebeni vysílače jsem neodolala a z balvanu jsem zavolala do údolí svým dětem , že už to skoro mám.
Druhá občerstvovačka, kde šimpanzí tyčinka spolu s ionťákem padly za vlast.
A pokračujeme. Vzhledem k vidině ze už ,,jen’' seběh do cíle a snad to do dvanácté, jak jsme chtěli, zvládneme! Utíkáme kaluže,bláto, kořeny a kamení, jen se nám za patami práší.
Líbil se vám článek?Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí. Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme. |
V duchu věnuji tichou vzpomínku Martinovi a Zbyňkovi kteří v rámci dlouhé trasy tento seběh budou stoupat. Respekt! Poslední kilometry slyším už jen Vladovo už jen pár minut, nestíháme, což mi bohužel sebralo hodně elánu .
Vlado, když to viděl, pochopil a nenechal mě zpomalit ani o chvilku a dobře udělal. Už to hodně bolelo,nohy jak konve, ale cíl už byl na dosah. A jsme tu. HURÁ! ! čistý čas cesty 4:07.No proste paráda!
Potkáváme se s Karlem jdeme kolečko sprcha a jídlo. Fakt mám hlad. Počkali jsme na Martina - doběhl na krásnému 10. miste Zbyněk chviličku po něm krásné 12.místo. Znovu jídlo a vzájemné sdělení zážitků ze závodu.
A hurá domů.
Děkuji! Vladovi za kolegialitu, doprovod a podporu na trase a Martinovi, Zbyňkovi a Karlovi za super atmosféru, přátelské prostředí a naprosto luxusní atmosféru!
Bylo mi ctí pánové a těším se na nějaké příští akci Nashledanou .
Moje poděkování samozřejmě směruje i organizátorům - měli jste to dobře zmáknuté!
Za rok, Lopeníku, těším se na tebe!
Napište svůj článek i VYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů. Marek NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!! |
