• Pronační, nebo neutrální? Vyberte si správné boty podle svého došlapu

    Kontrola pronace u běžeckých bot je velmi kontroverzní téma. Neexistuje totiž žádný vědecký výzkum, který by potvrdil, že tato technologie opravdu pomáhá při prevenci zranění. I tak však někteří běžci nedají na pronační běžecké boty dopustit a v ničem jiném netrénují.

    Jak je to s kontrolou pronace u běžeckých bot? | foto: Vít Kněžínek, Rungo.cz

    Pronace je prohnutí kotníku směrem dovnitř při zatížení chodidla po dopadu. V ideální případě vypadá běžecký krok tak, že se první kontakt s terénem odehrává na vnější hraně chodidla, následně dojde k rovnoměrnému rozložení tlaku na celou plosku a závěrečná odrazová fáze probíhá přes palec. Tomuto typu došlapu se říká neutrální. Drobné prohnutí kotníku směrem dovnitř není na škodu, je to přirozený tlumicí mechanizmus. Problém nastává v okamžiku, kdy je prohnutí dovnitř neboli pronace výraznější. Tento jev se označuje jako nadměrná pronace a v některých případech může způsobovat problémy v oblasti kotníků nebo kolen.

    Zdaleka ne u každého se však nadměrná pronace projevuje zdravotními problémy a pronační boty samy o sobě málokdy pomohou k bezbolestnému běhu. I přesto je však výběr správného typu obuvi velmi důležitý. Špatně vybrané boty vám totiž mohou rozhodit přirozený běžecký krok, méně vydrží a v extrémních případech může dojít i ke zranění.

    Jaké boty zvolit pro váš typ došlapu

    Za každou cenu byste se měli vyhnout běhání v pronačních botách, zatímco máte neutrální došlap. V tomto okamžiku se vystavujete riziku rozhození celé osy dolní končetiny mezi patou, kolenem a kyčlí a u výrazně pronačních modelů může docházet ke vzniku otlaků a oděrek pod vnitřní stranou kotníku.

    Těžší běžci s výraznou pronací se zase mohou dostat do nepříjemné situace u neutrálních modelů. Taková bota není dostatečně pevná, aby dlouhodobě vydržela extrémní zátěž na vnitřní hranu, a tlumící vrstva se kvůli tomu velmi rychle vyšlape a zdeformuje. Správně vybraný pronační model bude disponovat mnohem lepší životností a zároveň pocitově lepší pevností a stabilitou. Existují případy, kdy může pronační bota pomoci na bolesti kotníků, holení nebo kolen, ale jak už bylo zmíněno výše, nedá se na to vždy spolehnout.

    Poslední RUNGO závod

    RUNGO.cz k 30. listopadu ukončí svou činnost. Poslední jeho závod bude tak symbolickým loučením. Do neděle získáte k registraci památeční tričko. Registrujte se ještě dnes na Craft RUNGO srdcervoucí běh, který se bude konat 3. 11. v Říčanech u Prahy.

    Předchozí dva odstavce však vycházejí z toho, že každá pronační bota je vyrobena standardním způsobem. To znamená, že vnitřní hrana tlumící pěny obsahuje menší či větší část z tvrdšího materiálu, který zabraňuje výraznějšímu propadu kotníku směrem dovnitř. Kromě toho mají pronační boty zpravidla pevnější svršek pro lepší stabilizaci chodidla při dopadu.

    Rozdělení na pronační a neutrální se objevuje převážně u tlumených silničních bot. U závodek a tempových modelů se s kontrolou pronace setkáte spíše výjimečně, a pokud ano, pak je míra stabilizace velmi nízká a výše zmíněných kontraindikací se obávat nemusíte. Stejně tak se pronace vůbec neřeší u bot určených do terénu, které jsou stabilní a pevné kvůli potřebné stabilitě na nezpevněném povrchu.

    Pro zjištění typu vašeho došlapu je nejsnazší navštívit některou z běžeckých speciálek, kde vám pomocí diagnostiky, ideálně na běžeckém pásu, pomohou vybrat správnou kategorii bot.

    Nový způsob kontroly pronace

    Poslední dobou se však čím dál častěji objevují sofistikovanější a dalo by se říci přirozenější technologie, jak řešit stabilitu běžeckých bot. Pionýrem v této oblasti je americká značka Brooks, která s kontrolou pronace experimentuje už několik let. Vše začalo modelem Transcend, který před několika sezónami přišel jako první s konceptem takzvaných vodicích linek. To v praxi znamenalo, že místo segmentu pevnější pěny na vnitřní hrany je vyztužen celý obvod tlumení po vnější hraně. 

    Tím došlo ke zvýšení tuhosti boty bez negativního dopadu na celkovou míru tlumení. Nejdůležitější je však skutečnost, že tato vodicí linka bude fungovat stejně dobře pro běžce s neutrálním i pronačním došlapem, protože její úloha je udržet chodidlo v optimálním úhlu bez ohledu na jeho případný pohyb do vnitřní hrany.

    Kromě lepší stability se vodicí linky starají také o co nejpřirozenější přechod z dopadu do odrazové fáze kroku a u nejnovější generace, která se objevila u modelu Bedlam z podzimní kolekce, se Brooks pustil ještě o krok dál. Technologie Guide Rails totiž nově neřeší pouze stabilitu chodidla, ale navíc i rotaci paty a holeně, tedy dva prvky, které velmi často stojí za bolestí kolen u běžců.

    Jestli budou mít Guide Rails zásadní vliv na četnost běžeckých zranění, je ještě brzy soudit, ale už jen kvůli tomu, že se jedná o bezkonfliktní způsob stabilizace, si Brooks zaslouží palec nahoru. V rámci následující sezóny se navíc Guide Rails rozšíří i do ostatních pronačních modelů, což pouze dokazuje, že v Brooksu tomuto konceptu opravdu důvěřují.

    Vítek Kněžínek

    Vítek Kněžínek

    Vítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert.

    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?

    Pronační, nebo neutrální? Vyberte si správné boty podle svého došlapu

    P22e22t32r
    K25a33ň12o54v80s31k70ý
    Na běžeckém pásu ale někteří běháme trochu jinak než venku, takže pokud člověk nevybírá boty pro běhání na pásu, tak se...
    V41í63t19e80k
    K38n22ě64ž64í30n11e64k
    Foto Technika běhu je opravdu u někoho na pásu odlišná od toho, jak běhá venku, ale máme ověřeno, že na pozorování typu...

    V diskusi jsou 2 příspěvky, poslední příspěvek 23. 10. 2018, 9:14

    mobilní verze
    © 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.