Ona
Proměna jara 2016 - měsíc druhý

Proměna jara 2016 - měsíc druhý | foto: archiv RUNGORungo.cz

Takhle se bojuje s nadváhou. Čtenáři shodili „zatím“ sedmdesát kilo

  • 4
Prolomení hranice milionu kroků u jednoho ze soutěžících, sedmdesát kilo živé váhy shozeno ze stále vypracovanějších těl. I to jsou výsledky naší Proměny. I přes tréninkové a zdravotní výpadky jsou téměř všichni ve hře a připraveni vás inspirovat svým nadšením.

Květen byl měsíc rozmarného běžeckého počasí. Přesto splaskávací proces našich soutěžících výrazně nenarušily ani bouřky, ani kvetoucí řepková pole. Jsou to totiž nadšenci a jdou si rovnou za svým cílem. Jaká je jejich taktika a přes jaké překážky se museli přenést, než dohromady zhubli váhu jednoho dospělého běžce?

Proměna Libora Friedela

Srovnejte své výkony se soutěžícími!

Našim Proměněncům jsme zapůjčili náramky Garmin Vívofit2 a podpořili jejich snahu zhubnout sbíráním kroků. I vy můžete mít přehled o tom, jak si vedou, a poměřovat se s nimi. Žebříček je viditelný sice jen pro přihlášené uživatele Garmin Connect, ale registrace je zcela zdarma a nevyžaduje vlastnictví žádného Garmin přístroje. Nahlížet můžete na tomto odkazu.

Libor Friedel (52 let, 192 cm, 99 kg, -9 kg) měl skvělou první půlku května, odběhl závod na deset kilometrů O týden později jej zradil kotník a do plánovaného půlmaratonu raději nenastoupil. „Vyběhl jsem až koncem měsíce. Protože jsem se přihlásil do výzvy v běhání na pomoc onkologicky nemocným dětem a slíbil uběhnout 120 km za květen se sazbou 5,-Kč/km, doháněl jsem to 30. května a na své narozeniny 31. května. Podařilo se mi splnit slib i nahrát video pro děti. To bylo pozitivní. Kotník držel, ale občas ještě lehce pobolívá. Nicméně poslední květnový týden byl poznamenán nepříjemnými rodinnými starostmi a úmrtí v rodině. Psychicky mi to moc nepomohlo,“ popisuje houpačku ve svém osobním i sportovním životě Libor.

„Hmotnost jsem ke konci měsíce udržel pod 100 kily, ale se ztrátou pohybu a naordinovaným klidem měla tendenci stoupat. Párkrát i přes cent zaoscilovala. Způsobilo mi to dost paniku, navíc se na chuti k jídlu podepsala i psychika,“ píše Libor. „Poslední den v květnu můj věk dospěl k číslu 52. Půlmaraton bych si rád zkusil v září při Ostravském maratonu. Chci se objednat na zátěžový test a plánuju i analýzu došlapu, abych věděl, jestli mám vhodné boty a do jaké míry se na kotníkových problémech podepsala technika. Běhu už bych se nerad vzdal, byť mi jej občas ve druhé půlce května kromě nuceného klidu komplikovaly i pracovní záležitosti a cestování.“

V červnu Libor doufá natrénovat 100 kilometrů. „Jsem zapojen v jedné z výzev, od dubna do června musíme uplavat 10 kilometrů, uběhnout 200 kilometrů a na kole ujet 300 kilometrů. Už mi chybí jen 130 kilometrů na kole,“ hlásí.

Objevuje „nové“ oblečení, zejména kalhoty, ležely ve skříni řadu let, protože se do nich nevešel. Do konce roku chce zhubnout na 91 kilogramů a o všem si stále vede krásný blog. Je už jen krůček od prvního milionu kroků od začátku výzvy!

Proměna Miloslava Diblíka

Miloslav Diblík (32 let, 169 cm, 91 kg, -18 kg) říká, že květen byl divný měsíc a celou jeho rodinu skolila viróza. Běh i cyklistika šly stranou, přesto nachodil 170 kilometrů.

„Zašel jsem svůj první delší pochod, více než dvacet kilometrů, a další sice jen jedenáctikilometrový, ale zato s dvaceti kilogramy na zádech v podobě dcery a nějakých věcí v batohu. To mi dalo docela zabrat. Na červen ovšem plánuji zajít více takových pochodů a snad dopadne i nějaký ten výběh,“ píše Míla.

Do jeho tréninkového plánu dále patří cvičení, alespoň čtyřikrát týdně vysoce intenzivní intervalové tréninky. „Konečně jsem našel cvičení, které mě baví a které se bez problému dá provozovat doma,“ chválí si silový trénink. Jeho kombinace s procházkami už způsobila úbytek čtrnácti kilogramů a Míla je v tomto směru jasným rekordmanem naší výzvy. „V pase mám o 17 centimetrů méně. Cítím se čím dál lépe, i přes tento špatný měsíc,“ píše a dodává, že výzvu chce zakončit s číslem 85 kilogramů na váze.

Proměna Ivany Jelenové

Ivana Jelenová (42 let, 168 cm, 75 kg, -4 kg) bojuje s alergiemi, ale běhá s o to větším nasazením. „Byly chvíle, kdy bylo dýchání náročné a při větší námaze přišel záchvat, ale ustála jsem to a snažila jsem se vyhýbat alergenům, což tedy u řepky a břízy moc nejde,“ píše Ivana a my, kteří pravidelně s pylovou sezónou nebo bouřkovým počasím máme pocit, že dýcháme olej, a každý nádech bolí, jí držíme palce o to víc.

Posun zaznamenala i v úbytku váhy. „Přiznám se, že chuť k jídlu byla veliká, takže jsem si i zamlsala bez výčitek svědomí. U babiček to jinak nejde, protože neví, že jsem v tomto projektu, bude to pro ně překvapení. Tak jsem se najedla normálně a na večer naplánovala delší běh,“ popisuje svoji kompenzaci kulinářských požitků Ivana.

A jaký je její tréninkový plán? „Vrhla jsem se na počty a zjistila, že plánovanou aktivitu (běh, kolo, plavání, stepper) jsem měla třiadvacetkrát. Naběhala jsem 114 kilometrů, na kole najela 82 kilometrů, naplavala 2,4 kilometru. Chůzi nepočítám, ale byly i procházky přes 10 kilometrů,“ popisuje svoje aktivity a dodává, že dál pravidelně chodí na RUNGO tréninky.

„I když jim stále koukám na záda, už se u běhu tolik netrápím a víc mě baví. Vždy se na každého počká, jde o to si proběhnout novou trasu a popovídat. S tím mám však zatím ještě problém.“

A jaké jsou Ivaniny plány na další měsíc? „Mám za sebou závod, štafetu na 5 kilometrů, a každý měsíc chci odběhnout další. Jako bič nad sebou, abych nepolevila v tréninku. A v srpnu si chci zkusit u známých na vsi jejich triatlon (0,2 – 12 - 3).“

Proměna Nikoly Carice

Nikola Caric (35 let, 178 cm, 89,8 kg, -6,2 kg) po měsíci pohybu sice moc nezhubnul, ale výrazně ztratil silná stehna a boky. Denně chodí, každé tři dny běhá, cvičí a večer se nepřejídá. „Cítím se líp a lehčeji než na začátku výzvy. Do konce rozhodně vydržím,“ píše bojovně.

Proměna Milana Markla

Milan Markl (32 let, 183 cm, 102 kg, -5kg) nám sděluje velice radostnou novinu! „Podle průzkumů přibere nastávající otec během těhotenství své partnerky až 6 kilo. Já tedy můžu být rád, že jsem se ustálil na váze 102, a doufat, že to v červnu i přes změněný stav doma dotáhnu na docenturu.“ Gratulujeme!

„Běhání mi moc nevychází, protože než obsloužíme svoje hospodářství, je tma, a za té já neběhám, protože se bojím bubáka. Když počasí dovolí, jezdím do práce na kole. Se stravováním je to těžké. Když vidíte, jak se manželka cpe, a navíc tak ráda a dobře peče, tak to přece nenecháme ztvrdnout. Každopádně je tu poslední měsíc, a pokud si myslím, že jsem tomu teď dával sto procent, v červnu to musí být alespoň na dvě stě,“ píše Milan.

Proměna Jany Hlavacké

Jana Hlavacká (44 let, 159 cm, 67 kg, -5 kg) si pochvaluje, že poslední vážení ukázalo úbytek pěti kilogramů a deseti centimetrů v pase a přes boky. „Běhu bylo celkem 60 kilometrů a doufám, že příští měsíc se mi povede konečně stovka. Můj pohled na chůzi se změnil z ́To je daleko, radši pojedu autem, abych to stihla ́ na ́Jenom 2 500 kroků? Tak to příště musím jít oklikou. ́ To samé je s během. Ze začátku jsem chodila běhat za tmy, aby mne někdo neviděl, a teď klidně běhám za světla přes město s pocitem, že jsem dobrá, že jsem vůbec vyběhla,“ svěřuje se Jana.

„Přítel mne v soutěži podporuje, a když mi chybí kroky, jdeme na procházku a kroužíme po cestičkách po okolí, dokud krokoměr neukáže dost kroků. Taky se s ním někdy domluvím, on jede do hospody autem, já za ním doběhnu 4,5 kilometru a pak ho odvezu domů,“ popisuje své tréninkové metody Jana.

„Snažím se hlídat si jídlo a pravidelnost, což je při směnách v nepřetržitém provozu náročné, ale dá se to. Známí začínají poznávat, že jsou nějaká kila dole, a dělá mi to moc dobře. Jejich chvála je to pro mne další motivací. Takže kilům zmar a kilometrům zdar!“

Proměna Evy Schaal

Eva Schaal (37 let, 168 cm, 59,5 kg, -7,5 kg) zaznamenala v květnu historické váhové minimum za posledních sledovaných dvacet let, když jí ručička na váze ukázala méně než šedesát kilo! „To už je třicet kostek másla a chytrá váha ukazuje, že to stále jde ze špeků. Jsem zvědavá, kdy se to zastaví, ale rezervy stále ještě jsou. Oblečení ze zadních přihrádek ve skříni z kategorie ́až zhubnu ́ už můžu posouvat dopředu, některé kalhoty obléknu a svléknu i zapnuté,“ popisuje svoje skvělé úspěchy Eva a dodává, že její váhový cíl Proměny je splněn.

„Teď si to jen nepřižrat zase zpátky,“ píše. A jaký je její recept na takový pokrok? „ Třikrát týdně výživný fitness trénink, 3-4krát týdně běh, celkem kolem padesáti kilometrů. Výsledkem je půlmaraton v Karlových Varech za 2:10 celkem s přehledem, traťový osobák a začínám věřit, že na podzim v Drážďanech to dám pod dvě hodiny.“

Eviným plánem pro další měsíc je neusnout na vavřínech, protože pokušení flákat se prý číhá na každém kroku. Držíme palce, ať se jí zdaleka vyhne!

Co je Proměna jara 2016?

Po úspěšném ročníku 2015, ve kterém patnáct nadšenců zhublo devadesát jedna kilogramů, jsme se rozhodli výzvu opakovat i na jaře 2016. Přihlášení čtenáři se nám každý měsíc svěří s tím, jak se jim daří dodržovat svoje předsevzetí, že budou pravidelně běhat a zdravěji jíst. Pošlou nám k tomu svoje fotografie v běžeckém oblečení, takže můžeme společně s nimi sdílet jejich starosti a fandit jejich pokrokům. Na konci soutěže sice vyhlásíme vítěze, ale vítězové budou všichni, kterým se podaří tuto výzvu dokončit!

Proměna Tomáše Zientka

Tomáš Zientek (24 let, 187 cm, 86 kg, -2 kg) se v květnu trápil na nemocenské a moc toho nenaběhal. Váha se mu usadila na 86 kilogramech, což je úbytek dvou kilogramů. „Pětadvacátého června mě čeká první půlmaraton v životě, Olomouc. Jelikož jsem v životě uběhl na jeden zátah maximálně dvanáct a půl kilometru, bude určitě legrace,“ píše natěšeně Tomáš.

Proměna Pavly Somrové

Pavla Somrová (30 let, 170 cm, 70 kg) si pro svůj druhý druhý měsíc s vívofitem stanovila pár dílčích cílů. „Chtěla jsem toho naběhat víc jak na počty výběhů, tak celkových kilometrů, překonat nachozené kroky a také prodloužit procházky s pejskem a vybudovat kondičku i jemu. A tyto cíle se mi podařilo naplnit. Dohromady jsem naběhala 70 kilometrům, navýšila jsem o více než 30 tisíc počet kroků a dokonce si zvedla i své dosavadní maximum na 22 154 kroků za den. Poslední květnový den jsem si po delší době zaběhla také jedny menší závody v hostivařském lesoparku a vybojovala 3. místo ve své kategorii. Za poslední dobu vidím i zlepšení své běžecké kondice, průměrné tempo 5:30 na kilometr není vražedné, ale na pohodu,“ píše Pavla a my jí za to velice uznale tleskáme.

Poslední týden Pavlu zastihla nemoc a téměř na týden musela sport i ostatní aktivity přerušit. „Pro červen jsou tedy cíle i výzvy jasné - opět překonat svá dosavadní maxima. Ráda bych v kuse zaběhla svou první desítku a věřím, že budu sportovat naplno celý měsíc bez jakýchkoliv omezení. Už mám vyhlédnuté i další závody. Váha se drží stále na 70 kilogramech, které mě nechtějí opustit, ale změnu cítím na tvarování těla. Zejména nohy posilují a i to se počítá, takže to nehrotím. Hlavně, že jsem zdravá a můžu sportovat,“ uzavírá to sympaticky Pavla.

Proměna Báry Kaanové

Barbora Kaanová (28 let, 178 cm, 82 kg, -1 kg) byla na začátku května na odstranění znamének, to ji na dva týdny omezilo ve sportování. „Špatně se mi rozebíhalo, ale přece jenom pár kiláčků za květen mám. Jídelníčkem svému tělu moc nedávám impuls k hubnutí, přesto vidím jako hlavní proměnu roku 2016 to, že více chodím pěšky a nemusím se přemlouvat k běhu. Dokonce jsem krůček od toho, aby mě běh začal bavit hned od prvních kroků a ne až po třetím kilometru,“ píše Bára.

Její plány na červen jsou jasné. „Čeká mě poslední měsíc s chytrým náramkem, tak do toho šlápnu, až se čísílka budou protáčet, protože už to nedělám kvůli hubnutí, ale kvůli překonávání sebe sama.“

Proměna Ivy Kohoutové

Iva Kohoutová (31 let, 163 cm, 70 kg, -3kg) se v průběhu května na některých svých částech zase zmenšila. „Na lýtkách a pažích je to zase o centimetr, váha mi klesla o půl kila. Pas, boky a zadek zůstaly nastejno, ale to přisuzuji tomu, že se otevřely zahrádky,“ popisuje úskalí krásného počasí pro dodržování dietního režimu.

„Bude to chtít víc cvičení, protože ty zahrádky budu muset něčím vyvažovat. Taky chci k pohybu přidat kolo, alespoň na cesty do práce. Poslední týden v květnu jsem to flákala, ale měla jsem nabourané koleno, kterážto nehoda se mi stala při tanci na kamarádově rozlučce. Zatím se snažím aspoň hodně chodit,“ píše Iva.

„Ještě se musím pochlubit, že jsem vytáhla ze šatníku kratší sukně, které byly dole v hromádce, a vypadám v nich mnohem líp,“ píše Iva a dodává, že v práci se kvůli předepsanému dresscode změna neprojeví. Na fotkách je ale její posun patrný!

Proměna Daniely Ovesné

Daniela Ovesná (37 let, 159 cm, 69 kg, -2 kg) si dopřála měsíc běžeckých zážitků. Nejprve běžela Night Run v Brně a pak si střihla 11 kilometrů dlouhý závod v Lednici. „Tam se ke mně připojil i můj úžasný muž Přemek, se kterým letos oslavíme desáté výročí svatby. Jde se mnou do akcí, stojí při mně a podporuje mě v mých více nebo méně šílených nápadech,“ chválí svého muže Daniela.

„Nadále se mi daří každý den odpoledne/navečer alespoň krátká procházka nebo výběh. Jako typická kancelářská krysa celou pracovní dobu prosedím u PC. Tento měsíc jsem završila 200 kilometrů pohybu, z toho bylo 112 kilometrů běhu, 65 kilometrů chůze a jedna vyjížďka na kole,“ píše nám Daniela a dodává, že úbytek na váze je pro ní už jen vedlejší bonus.

„Velkou oporou je mi skupina RUNGO pro ženy, protože tam panuje dobrá nálada, podpora a dá se tam mluvit o všem.“ Daniela v příštím měsíci závody neplánuje, ale ví, že červen bude sportem nabitý!

Proměna Katky Hasalové

Kateřina Hasalová (38 let, 92,5 kg, -2,5 kg) píše, že květen začal lehkou krizí, ale nějak se přes to dostala a svoje denní plány se jí podařilo plnit. „Zúčastnila jsem se dvou kurzů běhání, Unexpected Running a běhacího semináře v práci. Když nám trenérka řekla, že do kunratického lesa poběžíme lehkým klusem na zahřátí, tak šest minut na kilometr, zhrozila jsem se, protože to bylo prostě strašně rychle. Ale nakonec jsem to tam doklusala. Teď se ještě musím pokusit o to, co nám poradila trenérka, a začít běhat. Díky motivačnímu řečníkovi, kterého jsme měli v práci, už vím, že nemám čekat na impulz, ale obléknout se a obout - a ono to pak přijde,“ popisuje svoje úsilí Katka.

Přiznává, že překonává zdravotní indispozici. „Moje chodidla se rozhodla, že když budu chodit, tak u toho budu pajdat. Ale já se je snažím ignorovat a chodím, i když to bolí. Dokonce jsem letos poprvé vyrazila na pochod Praha - Prčice. Protože ale nejsem zdatnou turistkou, nešla jsem z Prahy, ale dětskou trasu z Votic dlouhou 23 kilometrů. Těsně před cílem jsem si byla jistá, že něco tak šíleného už nikdy nepodniknu, ale teď už plánuju, s kým a jakou trasu půjdu příští rok,“ píše Katka.

Také se více zaměřila na stravování a zhubla skoro tři kila a nějaké centimetry v pase. „V červnu zkusím začít s klusáním. Snad mi to nohy a počasí dovolí. Ano, vím, že není špatného počasí a jsou jen špatně oblečení běžci, ale prostě se mi v dešti ven moc nechce,“ přiznává sympaticky.

Proměna Jiřího Michalčáka

Jiří Michalčák (39 let, 93 kg, -5 kg) stále statečně bojuje s fenoménem běhu a životosprávy na pracovních cestách. Další pozdrav nám posílá z Jižní Afriky. „Každý den není posvícení a tak je to i s mojí prací. Zdravím z vesnice jménem Prieska. Dokonce ani lišky tu nemají, tak si musím popřát dobrou noc sám. Realita při cestování je vždy jiná než očekávání. Mezi hotely není na výběr, živím se v supermarketu. První večer jsem vyběhnul ven, všude smrad ze spálené gumy a plastů, kterými se tady topí. Prý je tu běhání normální, ale já jsem za celou dobu nezahlédl z podobného šílence ani tkaničku. Jen mě všichni pozorovali, jako by mě chtěli ukrást. Rozhodl jsem se tedy běhat ráno před prací. I vrazi a zloději jsou lidé a po zasloužené tvrdé práci hlavně v nočních hodinách budou ráno zaslouženě odpočívat,“ popisuje zážitky běhajícího cestovatele.

Vzhledem k náročné práci se ozvala bolest v bedrech. „Už dlouho jsem nezažil takovou bolest. Deset dní jsem neběhal,“ píše Jirka a dodává, že další štací bude úžasná, deštivá, věčně zatažená stará Anglie.

„Balím oblečení i nářadí, což vzhledem k přítomnému větru a ultrajemnému písku připomíná spíš archeologické čistění každého kusu.“ Jirkův plán dalšího postupu je jasný: „Pevně věřím, že záda rozplavu a rozcvičím, abych mohl brzo vyběhnout. Bitva nevyšla, ale válku nevzdávám!“.

Celá redakce se shoduje na tom, jak velký respekt má pro všechny soutěžící v Proměně. Protože začít běhat s nadváhou nebo nějakým zdravotním handicapem je nesmírně těžké a vzít to takto zgruntu je hodno opravdových nadšenců. Těšíme se na každou zprávu od každého z nich a největší radost máme z toho, jak se všichni na přikládaných fotkách víc a víc usmívají. A jak dopadlo předhánění soutěžících v počtu kroků v měsíci květnu? Tři z nich přesáhli magickou hranici milionu kroků:

1. Jana Hlavacká 1 206 083

2. Ivana Jelenová 1 092 309

3. Miloslav Diblík 1 006 198

4. Pavla Somrová 979 101

5. Kateřina Hasalová 973 032

6. Libor Friedel 969 517

7. Daniela Ovesná 921 304

8. Jiří Michalčák 819 057

9. Milan Markl 793 671

10. Bára Kaanová 787 094

11. Eva Schaal 702 703

12. Tomáš Zientek 701 075

13. Iva Kohoutová 649 390

14. Nikola Caric 462 291