Patřil jste mezi ty, kteří s kily navíc bojovali už odmala, nebo problémy s obezitou přišly až s přibývajícím věkem?
S tloušťkou jsem míval problémy vlastně odjakživa, a to především kvůli špatným stravovacím návykům. Běžně jsem k snídani spořádal například třicet deka pařížského salátu, osm rohlíků a vše zapil kofolou. Rodiče se mě snažili v jídle krotit a dokonce mě přihlásili i na fotbal, abych měl pohyb. Byl jsem ale nezvladatelné dítě a nebral jsem si jejich rady a zákazy příliš k srdci.
Dětství s obezitou asi nebylo úplně jednoduché. Jak na něj vzpomínáte?
Už ve třinácti letech jsem vážil přes 100 kilo. Že to není úplně v pořádku, jsem samozřejmě zjistil ve škole, když mi ostatní neříkali jménem, ale nejrůznějšími přezdívkami, které si asi každý hned domyslí. Někteří spolužáci dokázali být opravdu dost necitliví. I když každodenní posměšky nebyly nic příjemného, rozhodně mě to nedonutilo začít na sobě pracovat. Tloušťka mě totiž jinak nějak zásadně neomezovala.
Co vás nakonec přimělo začít s hubnutím?
Kdo je Dušan Rafaj?Dušanovi je 32 let a pochází z Olomouce. Obezitou trpěl odmala, avšak začít na sobě pracovat ho přiměly až zdravotní komplikace. Za devět měsíců se mu podařilo zhubnout 40 kilo. S pravidelným cvičením však stále pokračuje a doufá, že se mu v budoucnu podaří zhubnout ještě víc.  |
I když se se mnou obezita táhne už od dětství, impulz začít s tím něco dělat přišel až poměrně nedávno. Sice jsem si pořád říkal, že začnu hubnout, ale zároveň jsem měl tisíc výmluv, proč to nejde. Říkával jsem si, že do třiceti let je tělo přece jenom ještě mladé a srovná se s ledasčím... Jenže jsem se spletl.
Co se stalo?
Zhruba před dvěma lety jsem měl problémy se žlučníkem a lékařka mi sdělila, že jsem příliš rizikový pacient, než aby se to dalo řešit chirurgicky. V tu chvíli mi došlo, že pokud se se mnou cokoliv stane, bude morbidní obezita pro péči limitující. Navíc jsem si čím dál víc uvědomoval, že pokud budu mít v budoucnu děti, asi jen těžko si s nimi zvládnu hrát a sportovat, aniž bych se co pár minut potřeboval posadit a vydýchat.
Jaké byly vaše začátky s hubnutím?
Prvním krokem bylo to, že jsem začal chodit do posilovny. Míval jsem dvě hodiny týdně pod dohledem trenéra. Do toho jsem zařadil i pětkrát týdně chůzi na páse. Ze začátku jsem zvládal půl hodiny, postupně jsem ale kardio tréninky natáhl na hodinu. Musím říct, že to bylo opravdu dost náročné a přežíval jsem od tréninku k tréninku. Touha zhubnout byla však tak velká, že jsem se k pohybu pokaždé donutil.
Nebyly takto časté tréninky pro člověka s morbidní obezitou nebezpečné?
V minulosti jsem se poměrně intenzivně věnoval společenským tancům. Nezačínal jsem tedy úplně od nuly a i přes kila navíc jsem paradoxně neměl úplně špatnou fyzičku. Navíc jsem byl pod dohledem lékařů a trenéra, takže se nebylo čeho bát. Věděl jsem, co si můžu dovolit.
Dušan (vpravo) v době před hubnutím.
Přinesly časté tréninky své ovoce?
Rozhodně. Během devíti měsíců jsem zvládl shodit čtyřicet kilo. Musím ale přiznat, že pak přišel zlom. V loni začátkem května jsem se stěhoval. Každý, kdo absolvoval někdy něco takového, mi dá určitě za pravdu, že to vyžaduje spoustu času a úsilí. Pořád jsem měl hodně práce a musel vyřizovat spoustu věcí. Najednou jsem si uvědomil, že je to vlastně měsíc, co jsem necvičil. I za těch pouhých třicet dnů jsem zpohodlněl a nedokázal se dokopat zase začít. Navíc jsem měl díky umírněné stravě pořád poměrně stabilní váhu, což mě ke cvičení příliš nemotivovalo. Nakonec to dopadlo tak, že se měsíční pauza protáhla na tři čtvrtě roku bez pohybu.
Co vás nakonec nakoplo zase začít?
Starosti okolo stěhování se nakonec časem uklidnily a mě začal pohyb chybět. Řekl jsem si, že musím dotáhnout do konce to, co jsem začal, a pustil se opět do trénování. V současné době mám o něco mírnější tréninky než v době, kdy jsem s hubnutím začínal. Chodím do posilovny pětkrát týdně a snažím se vždy procvičit celé tělo. Zařazuji hodně cvičení s činkami, posiluji s vlastní vahou a samozřejmě nezapomínám ani na kardio. Musím se přiznat, že si rád dopřeji dobré jídlo, takže v jídelníčku nejsem úplně striktní. Každopádně jím daleko více zeleniny a trochu omezuji přílohy.
Podařilo se vám za krátkou dobu zhubnout čtyřicet kilo a navíc na sobě stále pracujete. Jak na takovou změnu reaguje vaše tělo?
Tak rychlá redukce hmotnosti se samozřejmě podepsala především na kůži. Podle trenéra mám v současné době tři až čtyři kila přebytečné kůže, a to obzvlášť na rukou, břichu a nohách. Ruce a nohy se snažím posílit cvičením, břicho budu nejspíš časem řešit plastickou operací. Zatím se o povislou kůži starám méně radikálním způsobem, používáním masážní rukavice a regeneračních krémů.
Přihlaste se na desítku v PlzniKrásná trať s nevídaným rautem v cíli, to je Craft RUNGO běh Borským parkem. Pro začátečníky máme připravenu pětikilometrovou trať. Více zde.  |
Máte nějakou radu pro ty, kteří se snaží zhubnout, ale neví jak na to?
Snad se všemi lidmi, kterým se podařilo zhubnout, jsme se shodli, že nás štve, že jsme nezačali dřív. Moje rada tedy zní: na nic nečekejte a začněte hned. Určete si například v jídelníčku jednu dvě drobnosti, které budete hlídat, a postupně nabalujte další a další. Nezdá se to, ale i maličkosti dokážou zázraky. Pokud nevíte, jak na to, nebojte se říct o pomoc a radu odborníkům. A hlavně: najděte si režim, co bude vyhovovat právě vám. Nezapomeňte: děláte to pro sebe.
