• V horku nás zchladí vlažný čaj, zmrzlina osvěží jen na chvíli

    Když se řekne léto, představí si většina z nás zmrzlinu, ledovou tříšť nebo orosené pivo. V horkých dnech hledáme všemožné způsoby, jak se osvěžit. Přečtěte si, jestli tyto letní pochoutky skutečně dokážou spolehlivě zchladit náš organismus.

    V horkých letních dnech vás mohou spíše než studené potraviny zchladit ty teplé. | foto: Profimedia.cz

    O udržení optimální tělesné teploty, a to i navzdory vysokým či naopak nízkým venkovním teplotám, se v našem těle stará termoregulace. Zajišťuje rovnováhu mezi ztrátou tepla a jeho produkcí. Teplo vytváří především metabolismus, který je nezbytný k tomu, aby naše tělo správně fungovalo. Zahrnuje trávící procesy zajišťující rozklad živin v potravinách, jejich absorpci, transport do buněk a přeměnu na stavební kameny nebo energii nezbytnou pro fyzickou aktivitu.

    Teplo, které se při tomto procesu vytváří, nám nikterak neškodí. Pokud se však letní teploty vyšplhají příliš vysoko, musí se tělo vyrovnávat s přehříváním. Zdá se tak být logické, že pokud sníme například studenou zmrzlinu, můžeme tak v horkých dnech zchladit organismus. Tato představa je však trochu zkreslená. Počáteční chladicí efekt je totiž velmi rychle nahrazen teplem, které vzniká při zažívacích procesech potřebných k rozkladu živin ve zmrzlině, obzvláště tuků. Studená jídla navíc způsobují zvýšení teploty tělesného jádra, jelikož se náš organismus snaží kompenzovat rychlé zchlazení vyvolané studenými potravinami.

    A co studené nápoje?

    Zmrzlinová pochoutka tak na delší dobu náš organismus rozhodně nezchladí. Ale co studené nápoje? Jak už asi tušíte, limonády, ledové tříště a další nápoje s vysokou energetickou hodnotou budou mít na naše tělo velmi podobný efekt jako zmrzlina. Ve dnech, kdy se teploty šplhají přes třicítku, nejsou ideální volbou ani alkoholické nápoje. Ty jsou totiž takzvaným diuretikum, což znamená, že jejich požívání je spojeno se zvýšeným vylučováním vody a elektrolytů močí. Naše tělo však vodu v létě ztrácí také pocením, což může vést k nadměrné dehydrataci organismu.

    Přesto se však řada z nás v horkých letních dnech po konzumaci zmrzliny nebo vychlazené koly může cítit o poznání příjemněji. Podle studie za to může zřejmě to, že studený podnět v ústech máme spojený se zahnáním žízně. Proto se po konzumaci vychlazených potravin a nápojů dostaví jisté uspokojení, které je však spíše subjektivní.

    Dejte přednost potravinám s vysokým obsahem vody

    Pokud studené dobroty vyvolají oteplení tělesného jádra, jaké potraviny jsou ideální v letních pařácích? Signál pro schlazení organismu vyvolávají teplejší potraviny.  Proto se v létě doporučují pít vlažné čaje nebo jíst ostrá jídla, po kterých se více potíme. Tím, že dochází k odpařování potu z pokožky, ochlazuje se i naše tělo. 

    Tento způsob ochlazení však funguje jen v případech, kdy není horké počasí doprovázeno také vysokou vlhkostí. Vzduch totiž za těchto podmínek nedokáže přijímat další tekutiny z našeho těla. Proto se pot z povrchu kůže neodpařuje a organismus se neochlazuje, jak by měl. To je také důvod, proč například tréninky ve vlhkém počasí snášíme o něco hůře. 

    V létě však rozhodně nešlápnete vedle s potravinami, které obsahují hodně vody, a tím pádem mohou napomoci s hydratací těla. Ideální volbou je například vodní meloun, salátová okurka, cukety nebo listová zelenina. Z ovoce vybírejte například jahody nebo citrusové plody.

    I když zmrzlina, ledová tříšť nebo například dobře vychlazené pivo mohou ochladit naše tělo jen na krátký okamžik, zřejmě navždy zůstanou neodmyslitelně spjaty s letními měsíci. Asi jen málokdo si totiž dokáže představit, že si po náročném tréninku za odměnu dopřeje namísto chladivé pochoutky teplý čaj. Přesto si v létě dávejte pozor a po aktivitě si odpusťte doslova ledově vychlazené nápoje, jimiž si můžete zadělat i na nepříjemnou letní angínu.

    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?
    mobilní verze
    © 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.