Namydlená pětka: Jak jsem předběhla Dana Orálka. V osobním rekordu

Neformální, rodinná atmosféra a místo vystresovaného boje o vítězství za každou cenu mnohem pohodovější cíl – užít si běh i atmosféru. Stejně jako březnový podnik Pětka přes ty 3 tydýty byl i podzimní závod Rungo.cz Namydlená pětka luxusní. Účastníci, pořadatelé i publikum si ho vychutnali v sobotu 4. října v brněnském Mariánském údolí.

Doběh do cíle byl opravdu vysilující, ale tu „hubenou“ i Orálka jsem dala! | foto: Ondřej Bubník

Já sama jsem se na závod připravovala dva měsíce podle tréninku Nikoly Havlíka tak, abych uběhla 5 kilometrů za 35 minut. Při tréninku se mi podařilo s váhou pohnout pod 105 kilogramů, poprvé jsem uběhla 10 kilometrů a cvičně jsem si odběhla jiný závod za 38:10. Všechno nasvědčovalo tomu, že se mi cíl podaří splnit, ale v posledním týdnu začaly zlobit šlachy a moje účast byla ohrožena. V den závodu jsem se však nadopovala brufenem a dorazila na registraci.

Na místě už byl celý tým (registrace probíhala už od devíti hodin) a sám šéfredaktor Marek Odstrčilík prodával limitovanou edici triček k prvnímu výročí Rungo.cz. Usměvavá Bára Topinková rozdávala startovní čísla a trička (zelinkavá pro dámy, oranžovočervená pro pány) a celé dopoledne moderoval vtipný a pohotový Pavel Hrůza, který se neustále snažil dohodit slečnu či mladíka Michalu Hrabcovi, který měl po závodě spoustu práce s vyhodnocováním výsledků.

Celý závod odstartoval přesně ve 12:00 ultramaratonec Daniel Orálek (čtěte o tom, co D. Orálek radí začínajícím běžcům), který se nakonec i nesoutěžně zúčastnil a bavil chvost závodu humornými historkami. Nejrychlejší vyrazili a postupně se rozběhnul i zbytek skupiny spolu s „panem Kloboukem“ čili Nikolou Havlíkem, který vedl skupinku na 30 minut. Já a zbytek pomalé skupinky jsme se nenechali strhnout rychlým tempem ostatních a postupně jsme se dostali na kýžené tempo 7:10 min/km, které mi Nikola do začátku závodu nařídil.

Fotogalerie

Začátek byl veselý, protože i když nám všichni utekli, stále za mnou byla skupinka s Danem Orálkem a vedle mě kamarádka Lucka, která se bála, aby začátek nepřepálila, proto se plahočila se mnou. První dva kilometry byly bez větších problémů, běželo se převážně po rovince. Tepovku jsem držela do 180 a vše bylo v pořádku. Krása.

Chvíli před tím, než se cesta otáčela zpět, přišly dva kopečky, které mi vystřelily tepovku nad 180, což už je pásmo, při němž se mi neběží dobře. Po otočce se Lucka zeptala, jestli zrychlíme, že ona má sil dost. Já už jsem mezitím pár minut přemýšlela nad tím, jestli zvolnit, ale potřebovala jsem udržet rychlost, tak jsem jen zasípala, že až mi klesne tepovka pod 180. To už se ale do konce závodu nestalo.

Když přišel další táhlý kopeček, bála jsem se, že ztratím rychlost, ale zabrala jsem a snažila se nevnímat vůbec nic, jen vydržet. Nahoře se Lucka zeptala, jak dlouho ještě do konce. Říkám, že kilometr, a frnk, Lucka byla v trapu. Nechápala jsem, kde se to v ní bere, ale při její padesátikilové postavě byla asi za tu půlhodinku odpočatá, takže neměla problém.

Rozhodla jsem se, že když může ona, můžu taky. Naštěstí přišel sešup z kopce, ve kterém jsem se rozeběhla na maximum a doběhla štíhlejší slečnu, která vypadala, že si nenechá líbit, že ji předbíhá taková hrošice, a přidala také. Fyzika je ale fyzika a takovou kinetickou energii prostě nabrat nemohla, takže jsem ji předběhla.

Blížil se pátý kilometr a vidím Majdu, jak stojí u trati a fandí. Volám na ni: „Majdoooo, mám pětku pod 35! Ale už nemůžu!“ A v tu chvíli se Majda rozeběhla se mnou. Já jsem byla připravená zpomalit a doběhnout to jen, aby se neřeklo, ale Majda mě nenechala, donutila mě soustředit se na ruce, na krok, na to, že ještě musím, a tak jsem jako robot doběhla za jejího pískání na píšťalku do cíle. Ve výsledku bylo moje tempo v posledním kilometru zdaleka nejrychlejší – 6:17 min/km a tepovka 188.

Rungo namydlená pětka

Závod na 5,3 kilometru se konal v sobotu 4. října 2014 v Brně, Mariánském údolí.

Jako minulý závod, i tento byl oslavou běhu a setkáním redakce se čtenáři.

Vídat nás můžete také na našem Facebooku a Instagramu. Pořádáme výběhy v mnoha městech po republice. Přijďte mezi nás!

Doběh do cíle už pro mě byla vlastně jen povinnost, protože jsem běžela na maximum na svou pětku a závod měl celkem 5,3 kilometru. Když jsem ale viděla  davy, co tleskají a povzbuzují, posledních pár metrů jsem ještě zabrala. Když jsem po závodu viděla fotky, na nichž za mnou běží ona štíhlá slečna, co jsem ji potkala v kopci, mám trošku škodolibou radost, že mě nedoběhla. V cíli samozřejmě vyčerpání, ale nahrnul se ke mně dav známých a kamarádů a byl čas slavit.

V cíli každý dostal perníkovou medaili (mám schovanou i tu z Tydýtů) a nakonec i pamětní diplom. Vítězové doběhli v časech kolem 19 a 20 minut, což je pro mě naprosto neuvěřitelný čas. Já jsem svůj cíl splnila, pětku jsem díky tréninku dala za 34:23, dokonce jsem nebyla poslední, protože za mnou bylo ještě dalších jedenáct lidí, což jsme více než dostatečně zapili s organizátory večer v hospodě.

Už teď se těším na další závody, které Rungo.cz uspořádá! Šlachám dám na chvíli odpočinout a s trenérem budu posilovat a hubnout, ideálně bych do konce roku mohla shodit dalších 5 kilo a na jaře závodit v nové váhové kategorii do 100 kilogramů (měla bych navrhnout, aby nebyly kategorie jen podle věku, ale třeba podle váhy nebo BMI). Pak bych se možná k oněm 30 minutám na pětku mohla přiblížit a postupně se posouvat v žebříčku výš a výš, až jednou předběhnu všechny.

Jak to vidí trenér:

Zhodnocení si dovolím začít velkým poděkováním. Děkuji Veronice za svědomitou přípravu a předvedený výkon. Bez zaváhání si běžela pro svoji vysněnou metu.

V závěrečné přípravě nás potkaly svalové problémy, ale naštěstí tejpy zvládly svoji práci na jedničku. Pravdou je, že nám také závěrečná příprava ukázala hlavní limity pro další sezónu. Je potřeba se dále zaměřit na redukci váhy a posílení vedlejších svalových partií. Zima je především o pomalém běhaní a nabrání vytrvalosti. V našem případě to bude jak běh kombinovaný s chůzí tak i dlouhé víkendové túry. Taktéž přichází i čas pro regeneraci. Tu si Veronika bezesporu po svém výkonu zaslouží.

Veroniko ještě jednou GRATULUJI!

Nikola Havlík

Nikola Havlík

Autor:
  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?

Nejčtenější

Nevěra přináší víc bolesti než radosti, říká psychoterapeutka

Nora Vlášková, psychoterapeutka

Vystudovala práva, pracovala i s nejtěžšími zločinci propuštěnými z vězení. Po narození dětí zvolila Nora Vlášková...

Rebelství vévodkyně Meghan. Co vše dělá proti královským pravidlům

Vévodkyně Meghan (Peacehaven, 3. října 2018)

Přivdala se do královské rodiny, která ji vřele přijala. Mladý pár obdivují miliony lidí a fandí mu i proto, že Meghan...

Příběh Anny: Nechci být vnuččinou chůvou, dcera to nechápe

Ilustrační snímek

Dceru jsem od jejích deseti let vychovávala sama. Nemohly jsem si příliš vyskakovat, i tak jsem se dceři snažila dát,...

Měsíce jsem řešila ekzém, diagnóza však zněla Hodgkinův lymfom

Šárka Šteinochrová založila neziskovou organizaci Maminy s rakovinou.

To, co začalo jako svědivý ekzém, se pro mladou maminku Šárku Šteinochrovou změnilo v noční můru zvanou Hodgkinův...

Leklá ryba, otlapkávač nebo svazek mrkví. Co prozradí podání ruky?

Podání ruky

Vlastně na tom nic není. Vždyť dneska se ruka podává pořád – při pozdravu, seznamování, gratulacích, kondolencích nebo...

Další z rubriky

Bulharský dřep i mrtvý tah. Vyzkoušejte sedm cviků pro dokonalý zadeček

Ilustrační fotografie

Kdo to nestihl před létem, může ještě během několika týdnů vytvarovat své pozadí do požadovaného tvaru pomocí snadných...

OBRAZEM: Trojnásobný táta se stal abstinentem a shodil sedmdesát kilo

Darren Scanlon

Čtyřicetiletý Darren Scanlon říká, že jen díky abstinenci dokázal zhubnout nadbytečná kila a vrátil se zpět na váhu,...

Dietní trendy tohoto léta. Zhubnout se dá i jen tak mimochodem

Ilustrační fotografie

Svět dostává rozum, ve stravování se upouští od nesmyslných vylomenin a na první místo se dostává dobrá kondice....

Najdete na iDNES.cz