Do Českého ráje cesta příjemná je, ale nepočítám-li jeden školní výlet, jezdila jsem do těchto končin jen kvůli lezení na písku. Po této vysilující činnosti jsem zpocená strachem, námahou a vyzdobená odřeninami i na těch nejnepravděpodobnějších místech usedla k orosené odměně ve sklenici, aniž by mě z energeticky úsporných důvodů bláhově napadlo jít si ještě zaběhat.
Ale protože skály jsou přes zimu pro lezení nepřístupné a letos bylo mimořádně hezky, aspoň jsem si sem zajela víkendově zaběhat. Výsledkem bylo totální vyčerpání a fatální běžecká láska na první krok.
Nejkrásnější trasa v Čechách. Fakt
Pokud jste pekelníci milující traily, zaběhněte si 14 kilometrů z Příhraz přes Drábské světničky až do Mnichova Hradiště. Je to ta nejkrásnější cesta, jakou jsem zatím v Čechách běžela! Z Žehrova nebo z parkoviště pod skalním městem v Příhrazech vede červená turistická cesta směr Stará Hrada. Volený profil dobývání hradu vskutku připomíná a je v prvním kilometru trasy v poměrně krátkých intervalech prokládán téměř lezeckými vsuvkami, při kterých se běžec po železných schůdkách a v písku vysekaných stupech dostává na převýšení 150 metrů až do běžeckého nebe.
Odměnou je náhorní plošinka s úchvatnými výhledy na skalní město, z něhož při bližším pozorování můžete zaslechnout uklidňující cinkání cvaknutých kruhů a jištění, případně šťavnatě bodré komentáře sošných horolezců stran marnosti vlastního počínání.
Vrcholovou prémií je pak jedno dobře točené v penzionu Krásná vyhlídka. U této pamětihodnosti se barva turistického značení mění na modrou vedoucí úzkým Studeným průchodem do oblasti Drábských světniček. Tady vás čeká zázrak, který vás donutí zastavit, prohlédnout, vydýchat a současně obdivem nedýchat. V pískovcové skále jsou vytesány místnosti různých funkcí, dnes spojené žebříky a mostky, s nádherným výhledem do krajiny.
V původní soustavě hradů na skále pocházející ze 14. století se prvně schovávali husité před katolíky, pak katolíci před husity a pak loupežníci všech vyznání před světskou spravedlností. Z tohoto zázraku seběhnete dalším skalním městem do Dnebohu a pak po chodníčku podél silnice na Hoškovice až do Mnichova Hradiště.
Můžete si tady prohlédnout zámek s krásnou zahradou a kostelem. Ale pokud jste si v kopcích udělali žízeň jako já, nesmíte minout další magické místo v okolí, pivovar Klášter v místě bývalého cisterciáckého kláštera. Stával na ostrohu nad městem a zářil prý do daleka bělostným kamenem, zelenou střechou a vyhlášenou knihovnou. Bohužel, stál také v cestě pochodujícímu husitskému vojsku, které jej v rámci bojové přípravy na křižáky rozmetalo na prvočinitele.
Každý nadšený pivař ale optimisticky zdůrazní, že tato smutná událost připravila terén pro zbudování výborného pivovaru. Zdejší skvělý mok můžete ochutnat při prohlídce sklepů nebo v restauraci Skála a radím vám, abyste se v konzumaci nešetřili.
Plakánek a Prokopské
Pokud jste v rekonvalescenci nebo s sebou máte méně běžecky zdatnou rodinu, doporučuju vaší pozornosti komplementární výběh v okolí hradu Kost. Můžete si vybrat mezi údolími Plakánek a Prokopské, případně si vychutnat pohodových šest kilometrů v každém z nich.
V Plakánku dříve dýmaly milíře se dřevěným uhlím a dnes je tady soustava dřevěných chodníčků a luk lemovaných krásnými skalkami vedoucí k malebné vesničce plné roubenek pojmenované Vesec u Sobotky. Na konci údolí Plakánek je mlýn a osvěžovna, které asi vypadly z pohádky S čerty nejsou žerty.
Poběžíte-li Prokopským údolím, minete romantický rybník, který udělá z každého nadšeného vodníka, vyškrábete se k rozkošné Rytířově Lhotě a mezi další kolekcí pískovcových skalek seběhnete zpět k hradu. Pokud budete mít ještě sílu v nohou, můžete si cestu prodloužit až do z lesů vykukujícího loveckého zámečku Humprecht. A pokud už sílu nemáte, někde si přes noc vyklepejte nohy a jeďte tam druhý den. Na tuhle trialovou oblast je totiž jeden den zatraceně málo.
