V současné chvíli je cíl projektu dosažen. Přispět body můžete však dalším projektům v aplikaci EPP. |
Jak říká, ještě před rokem žil spokojeným, normálním a aktivním životem. Pracoval jako u firmy zajišťující technologické instalace jednomu z našich největších operátorů a většinu volného času věnoval cestování a sportu. Běhání, lyžování, skialpinismus, plavání... ale především horské kolo, které bylo vždy jeho velkou vášní.
O aplikaci EPP, sportstrackeru, který pomáhá, si můžete přečíst více v tomto článku. |
Absolvoval na něm dlouhé vyjížďky, ale i závody a cyklomaratony. Úspěšně zdolal třeba maraton pro horské cyklisty nazvaný Loudání, který ale navzdory svému názvu není žádnou procházkou růžovým sadem, je to extrémní nonstop závod, při němž ujel 725 kilometrů napříč obtížným, těžko sjízdným terénem. „Také mě bavily survivalové závody na osm až čtyřiadvacet hodin,“ říká a dodává: „Mám rád cestování, na kole jsem projel třeba Sicílii, Albánii, Korsiku a Francii.“
Osudná projížďka na kole
Na horském kole se rád toulal i sám v rámci tréninku. A jedna taková projížďka se mu loni na podzim stala osudnou. Třetího října vyrazil na osmdesát kilometrů dlouhou trasu do lesů na Berounsku. Ten večer zapracovala souhra několika nešťastných náhod: během sjezdu Pavlovi vyskočilo z vidlice přední kolo a následoval osudný pád z kola, při kterém došlo k vážnému poranění páteře.
„Navíc mi při pádu bohužel vypadl mobil z kapsy,“ dodává Pavel. Telefon měl skoro na dosah, dva metry od sebe, ale nemohl se pro něj natáhnout. „Ležel jsem ochrnutý od prsou dolů a jediné, co jsem mohl dělat, bylo volat o pomoc,“ vypráví. Bylo už po deváté večer, tedy doba, kdy na lesních cestách nepotkáte živáčka. Volání zaslechli strážníci a zavolali na pomoc policisty, kteří Pavla našli až okolo třetí ráno.
Záchranáři ho převezli do motolské nemocnice, kde se dozvěděl přesnou diagnózu: polámaná žebra, rozdrcený čtvrtý hrudní obratel a poraněná mícha. Ještě ten den podstoupil operativní zpevnění páteře a o dva měsíce později další zákrok, kdy mu voperovali fixátor poškozeného obratle. Následovala náročná rehabilitace na spinálním oddělení v Motole. „Měl jsem velké štěstí v neštěstí – dostal jsem se do péče nejlepších odborníků u nás. Dobrá atmosféra a profesionalita lidí na spinální jednotce mi hodně pomohla přestát první okamžiky, kdy je člověk odkázán na pomoc druhých,“ říká Pavel. Jedním z lékařů, kteří se o Pavla starali, byl i primář spinální jednotky Jiří Kříž, který je po úrazu na lyžích sám upoután na invalidní vozík.
Malý zázrak a nové výzvy
Po propuštění z nemocnice následovala několikaměsíční rehabilitace v Kladrubech, kde začal Pavlův boj o návrat do plnohodnotného života. „Byl to zvláštní, uzavřený svět lidí, mezi kterými člověk pomalu zjišťuje, co život s poraněním míchy obnáší,“ popisuje Pavel místo, odkud se vrátil domů až letos v dubnu jako paraparéz, tedy člověk s omezenou hybností dolních končetin. Jakkoli se nám to může zdát beznadějné, pro Pavla to bylo další štěstí v neštěstí.
„Jak řekla jedna z lékařek z Motolu, zázraky se dějí. Díky částečné hybnosti nohou jsem do určité míry samostatný. Jako většině lidí s poraněnou míchou se však ani mně nevyhýbají urologické a neurologické problémy, musím brát velké dávky léků, které mi umožňují vést v rámci možností normální život,“ vysvětluje Pavel. Po úrazu nemůže řídit auto, nevydrží dlouho stát a chodit zvládá pouze s oporou a na krátké vzdálenosti. Nic z toho se navíc neobejde bez bolestí. Omezená citlivost v celé oblasti pod místem zranění způsobuje, že v trupu ani spodních končetinách necítí teplo, chlad ani bolest.
Podle vyjádření lékařů pomohlo Pavlovi při rehabilitaci také to, že byl aktivním sportovcem. Milované kolo se rozhodl nepověsit na hřebík a skoro hned po propuštění z rehabilitačního ústavu usednul na handbike. Týden po skončení rehabilitace dojel díky spolupráci s neziskovkou Černí koně do cíle závodu Újezdský duatlon. A následovaly další. Handbike je nyní pro Pavla jedinou možností, jak si vyrazit s přáteli cyklisty na vyjížďku nebo potrénovat pro lepší kondici.
Neštěstí nechodí po horách, ale jezdí po silnicích
S pomocí neziskovky se Pavel společně s týmem Spinálka Motol účastnil letošního Metrostav Handy Cyklo Maratonu, tedy štafety, jejíž týmy ujely 2 222 kilometrů. Časový limit na závod byl 111 hodin. Cyklisté jedou i přes noc, aby limit zvládli, do cíle přijíždějí celé týmy vysílené, ale šťastné. Pro Pavla tento závod bohužel vítězstvím neskončil. Jen pár set metrů před cílem měl na Evropské ulici v Praze nehodu s automobilem a probudil se až v nemocnici.
„Diagnóza zněla: otevřená zlomenina levého bérce a kotníku, hluboká řezná rána pravého stehna, drobné řezné ranky spodních končetin. Sádrou řešená zlomenina zápěstí, zaprstní kůstky a článku na čtvrtém prstu,“ vypočítává Pavel. Sádru z ruky mu sundají už za pár týdnů, s fixátorem kotníku si ale poleží čtyři až pět měsíců a pravděpodobně už nikdy nebude moci plnohodnotně používat chodidlo.
„Jako bonus při vyšetření mozku mi našli meningiom, snad nezhoubný nádor mozku,“ dodává Pavel. Na jeho odstranění musí počkat, protože s fixátorem kotníku nemůže na magnetickou rezonanci.
Své sny odkládá, ale rozhodně nemění
„Před nehodou už začínalo všechno vypadat slibně,“ vypráví Pavel, „chtěl jsem na podzim nastoupit zpět do školy, kterou jsem musel přerušit, nastoupit do práce pro město Kladno, které mi pomáhá s návratem do běžného života. Budu mít handbike, který mi umožní cestovat a sportovat a být mezi přáteli. I tělo začalo sílit a ze všeho jsem měl dobrý pocit. Teď musím svoje sny odložit na neurčito.“
Dodává ale, že rozhodně nehází flintu do žita. Stejně jako při první nehodě, kdy dlouhé hodiny ležel sám v lese a přemýšlel, co bude, se rozhodl, že to nevzdá. „Takhle tedy ne. Postavím se na nohy, zabojuju, přijmu výzvu, nebudu sobě ani nikomu jinému nic vyčítat a půjdu nejdál, kam to půjde,“ shrnuje Pavel svoje odhodlání. Stejně jako při první nehodě, i teď je pro něj kromě lékařů a terapeutů velkou oporou rodina a samozřejmě přátelé, včetně těch „z kola“.
Na kolo Pavel nezanevřel, naopak. Už plánuje příští ročník Handy Cyklo Maratonu. Tentokrát už na vlastním handbiku, ke kterému mu můžete pomoci i vy, a sice pomocí „eppky“, aplikace, se kterou můžete pomáhat pouze svým pohybem. Stačí si ji stáhnout do mobilu a začít s ní běhat nebo třeba právě jezdit na kole. Ve chvíli, kdy spolu s ostatními sportovci nasbíráte stanovený počet bodů, Nadace ČEZ uvolní potřebnou částku na Pavlovo nové kolo. Začít můžete třeba už dnes.
