Pardubický vinařský půlmaraton 18. 4. 2015 | foto: Martin Singr

Pardubicemi se valily davy lidí s Afričany a Pavlištou v čele

  • 1
Ideální běžecké počasí dnes přivítalo stovky běžců na tradičním Pardubickém vinařském půlmaratonu. Africké běžce nejlépe stíhali Vítek Pavlišta a Ivana Sekyrová, kteří si z Pardubic odvezli mistrovské tituly.

Pořadatelé Pardubického vinařského půlmaratonu i letos podporovali zejména domácí závodníky, nicméně na startu se objevili i tři Afričané a jedna Afričanka. Zatímco první dva Keňané se zbytku pole utrhli, s třetím držel Vítek Pavlišta krok. Rychle se vzdaloval poli pronásledovatelů a dal vzpomenout na loňský podzim, kdy také na závodech neměl konkurenci.

Vyhrál v čase 1:05:58, čímž se zařadil na druhé místo letošních českých tabulek, Jan Kreisinger běžel v Německu rychleji. Nyní se bude připravovat na maraton v Praze. Bude v trochu těžší situaci než jeho konkurenti, kteří dnešní závod radši vynechali.

Na druhém místě se v prvním kole s obrovskou mezerou před sebou i za sebou držel Lukáš Kourek. Vítěz skvěle obsazené Pečecké desítky a letošní vicemistr ČR v krosu ale vysoké tempo neudržel a do cíle doběhl na jedenácté pozici v rámci MČR. „Překvapilo mě, že odpadl dost brzo,“ přiznal vítězný Pavlišta.

Stránky pořadatele

Pardubického vinařského půlmaratonu najdete ZDE.

Nedá se ale říct, že by skupina za jeho zády jen vyklusávala. Ondřej Fejfar, Robert Míč, Pavel Dymák a Lukáš Olejníček prolétli metou deseti kilometrů v čase lehce nad 31:30, krátce poté již dostihli Kourka, ale na Pavlištu měli již v tu dobu ztrátu nějakých 40 vteřin. Do cíle manko narostlo o dalších dvacet vteřin.

Celkově na pátém místě se v cílové rovince objevil druhý nejrychlejší Čech Ondřej Fejfar. I když se v jeho skupince postupně vystřídali v „táhnutí vláčku“ všichni, spoluběžci v cíli sportovně přiznali, že Ondra odtáhl největší kus a titul vicemistra je tak jistě ve správných rukou. Ondra na závod přiletěl ze Švédska, kde nyní půl roku studuje. A udělal dobře.

Předežeň RUNGO.cz!

Chtete-li virtuálně poměřit síly s Ondrou Fejfarem, nebo prostě jen s ostatními v soutěži a třeba vyhrát boty Puma, přečtěte si tento článek.

„Věděl jsem, že boj o medaile je otevřený, minimálně o tu bronzovou,“ uvedl v cíli Ondra a dodal: „Vsadil jsem všechno na tuto kartu, doufal jsem v osobák a nakonec tam o půl minuty padl (1:07:13). A ta medaile, to je takový bonus.“ Krize ho potkala až na sedmnáctém kilometru, ale to už věděl, že to má „za pár“.

Se ztrátou 19 vteřin dobíhal Lukáš Olejníček. Jeden z hlavních pořadatelů nedávného závodu Masaryk Run pořadatele asi trochu zaskočil, podle startovního čísla totiž mezi favority nepatřil, což připomněl na pozávodní tiskové konferenci: „Já jsem překvapil hlavně vás, kluci se mnou počítali, vy evidentně ne, když jste mě nežařadili do první stovky,“ řekl směrem k pořadatelům a doufá, že v příštím roce dostane „elitní“ startovní číslo v první devatenáctce.

O čtvrté místo bojovali Pavel Dymák a Robert Míč, tedy druhý a čtvrtý Čech v cíli nedávného Sportisimo 1/2maratonu v Praze. Očekávalo se, že domácí Dymák bude rychlejší, ale dnes si pořadí prohodili v cíli byl dříve tréninkový parťák Jiřího Homoláče a Milana Kocourka. „Páté místo na MČR v půlmaratonu beru jako úspěch, i když nepopírám, že jsem trošku pomýšlel na medaili, ale kluci přede mnou běželi zkrátka rychleji,“ uvedl po závodě na facebooku Pavel.

Díky šestému místu Jana Kohuta měla VSK Univerzita Brno v TOP 6 přesně polovinu závodníků (dále Olejníček a Míč). Zřejmě slušnej oddíl! Pozitivní také je, že v první šestce byli nejstarší závodníci s rokem narození 1985. Pokud vytrvalci zrají jako víno, máme se na co těšit…

Ivana Sekyrová opět kralovala

Stejně jako mezi muži chyběl obhájce titulu Jan Kreisinger, mezi ženami letos nestartovala loni zlatá Petra Pastorová. Její souboj s Ivanou Sekyrovou byl v posledních dvou letech ozdobou závodu, letos měla loni stříbrná závodnice cestu za zlatem ulehčenou. Zvítězila stylem start-cíl a v prvním kole proháněla Keňanku. I když v druhém kole trochu ztratila, svůj šestý půlmaratonský titul si vzít nenechala. Běžela čas 1:18:37.

„Očekávala jsem souboj, nevěděla, jsem, jak se mi poběží,“ řekla v cíli vítězka, která měla v závěrečné třetině krizi, po které jí utekla skupinka a šance na čas pod 1:18 vzala za své. „Já jsem maximálně spokojená, mám desátou půlmaratonskou medaili. Na to, že jsem začala až po mateřské, jsem toho stihla dost a uvidíme, jak to bude dál,“ usmála se.

Druhé místo získala v čase 1:20:04 Marta Fenclová z AC Pardubice. Její skvělý výkon před dvěma týdny na Běhu městem Jarmily Kratochvílové jí stavěl do role spolufavoritky, ona sama ale na titul nemyslela. „Říkala jsem, že Ivana je jasná, pokud se nestane něco nepředpokládatelného,“ řekla se skromností sobě vlastní domácí závodnice. Byla i trochu nastydlá a tak druhé místo brala všema deseti.

Třetí místo pak vybojovala v čase 1:21:41 Dagmar Rychnovská a samozřejmě byla velmi spokojená, medaile je pro ni úspěch. Po vítězství Pavla Brýdla na desítce se jednalo o další úspěch pro SK Nové Město nad Metují. Jak zaznělo na tiskové konferenci, díky ní a Ondrovi Fejfarovi byli dnes co do počtu zlatých kovů nejúspěšnější běžci z Vrchlabí.

Kdo neběžel, fandil

Na trati bylo mnoho běžců z Pardubic – domácí závodníci, zejména ti z klubu Hvězda SKP Pardubice, míchali pořadím v Mistrovství ČR a desítky rekreačních běžců si užívali radost z pohybu. Další stáli u trati a podporovali své přátele. Třeba Tomáš Zahálka, tradičně v kiltu a bos, nejen fotil, ale neváhal pár set metrů doprovázet běžce po chodníku vedle trati.

Výraznou změnou bylo, že se běžely pouze dva okruhy, do loňského roku jich bylo o jeden více a v posledním kole se na trati rychlejší závodníci proplétali mezi těmi o kolo zpět. „Stoprocentně je to lepší, člověk se v posledním kole tolik nemotá, prodloužení je rovinaté, dá se tam běžet rychle, takže určitě správný krok,“ chválil si Vítek Pavlišta. Naopak Lukáš Olejníček řekl, že je trať nudná, ale dodal, že je třeba jen moc náročný.

Překvapení byli někteří běžci, kteří se umístili dobře v rámci MČR, ale v rámci Pardubického vinařského maratonu se vyhlášení nedočkali. Důvod je jasný – zatímco do mistrovské kategorie přihlašuje závodníky klub, do veřejného závodu se museli přihlásit sami, což mnoho z těch nejrychlejších neudělali. U občerstvení, které letos vedle piva nebo limonády, kávy a koláčů tvořil ne guláš, ale gnochi, se však nálada zvedla všem.

Přesně za deset dní se pak běh do Pardubic vrátí. Běží se totiž další díl Mizuno running cupu, populární Pardubická 9. Není však jisté, kudy běžci poběží – park, kudy každoročně vede trať, připomíná aktuálně jedno velké staveniště…