• Střípky ze světa běhu: nové rekordy, technologie i výzkumy

    Pražský maraton i letos přilákal víc než 10 tisíc účastníků, kteří byli svědky historicky teprve druhého vítězství neafrického běžce. Vědci nám navíc vysvětlili, proč na závody jako maraton vzpomínáme jen pozitivně, i když nás na trati pekelně bolelo snad všechno. A v novinkách ze světa nakoukneme i do chytrých technologií.

    I přes náročné podmínky maratonu si náš mozek ukládá závod jako pozitivní vzpomínku. Zdroj: Runnersworld.com | foto: Runnersworld.com, Karolína Hejlová,  Rungo.cz

    Američan vyhrál Pražský maraton, historicky poprvé

    Americký běžec Galen Rupp slaví vítězí v Pražském maratonu.

    Americký běžec Galen Rupp slaví vítězí v Pražském maratonu.

    V neděli 6. května se po roce Praha opět zaplnila více jak 10 tisíci běžci, kteří nastoupili na startovní čáru 24. ročníku maratonu. Ti se v devět hodin vydali do pražských ulic, čelo závodu bylo ovšem letos postavené trochu jinak, než je divák zvyklý. Američan Galen Rupp si přijel do Prahy „spravit chuť“ po nevydařeném Bostonu, ze kterého kvůli extrémnímu počasí odstoupil. Že se mu to u nás v hlavním městě skutečně podařilo, dokládá nejen nedělní vítězství, ale také zlepšení osobáku o více než tři minuty. Zároveň je jeho čas aktuálně druhým nejlepším pražským výsledkem. Cílovou pásku proběhl Rupp v čase 2:06:07. 

    Druhý za Ruppem skončil Sisay Lemma z Etiopie (2:07:03), třetí Stephen Kwelio Chemlany z Keni (2:09:42). Mezi českými běžci byl nejúspěšnější Jiří Homoláč (2:20:09), těsně za ním doběhl Vít Pavlišta (2:20:30) a jako třetí Čech skončil Petr Pechek (2:22:25). Mezi ženami byla nejúspěšnější Bornes Jepkirui Kiturová z Keni (2:24:19), druhá Belaynesh Oljiraová z Etiopie (2:25:13) a třetí také Etiponka Amane Gobenaová (2:27:43). Z Češek si první místo vybojovala Petra Pastorová (2:48:40), druhá byla Marcela Joglová (2:49:17) a třetí Ivana Sekyrová (2:49:51).

    Proč i na bolestivý závod vzpomínáme s úsměvem?

    U maratonu ještě chvíli zůstaneme, ale podíváme se na něj z trochu jiného úhlu pohledu. Už se vám taky stalo, že jste si při těžkém závodě řekli, proč já to vlastně dělám, když to tak strašně bolí? V mém případě je to na startu téměř každého závodu. Při maratonu pak bojujeme s puchýři na chodidlech, s křečemi v lýtku, narazíme do maratónské zdi nebo jednoduše jedeme přes vlastní hranice sil. Pár hodin nato už si ale pamatujeme jenom příjemný pocit z běhu a příště do toho jdeme znova. Náhoda? Ne. Na ty se totiž při běhání nehraje.

    I přes náročné podmínky maratonu si náš mozek ukládá závod jako pozitivní vzpomínku. Zdroj: Runnersworld.com

    I přes náročné podmínky maratonu si náš mozek ukládá závod jako pozitivní vzpomínku. Zdroj: Runnersworld.com

    Studie, která si k ruce vzala 62 úspěšných účastníků maratonu, prokázala, že závodníci podhodnocovali bolest postupně po jednom týdnu, měsíci, třech měsících a půl roce. I když se každý závodník dostává mimo zónu komfortu a pro tělo je takový běh vždy stresovou a bolestivou událostí, dokončení závodu je emocionálně pozitivní zážitek. A to se počítá. Kromě toho tíhneme k tomu, pamatovat si důležité věci závodu, jako je start, cíl nebo parta přátel, která nás na trati povzbuzovala

    Chytré brýle s vlastním projektorem

    Trochu jako obrázek z budoucnosti vypadají nové brýle značky Solo. Jejich vývoj začal po skončení olympiády v roce 2016 s jasným cílem – vyvinout takovou technologii, která umožní (především cyklistům) okamžitý přístup k datům o svém aktuálním výkonu. Řešením se ukázaly chytré brýle Solos s vlastním projektorem o velikosti lidské zorničky. S propojením s aplikací a hodinkami téže značky pak skrz brýle vidíte všechny informace od tepu až po vzdálenost. Tím to ale nekončí. Hodinky dokážou řídit samotný trénink nebo výkon a po nastavení svých cílů přesně říct sportovci, že právě zpomalil a že aby skutečně dosáhl výsledku, musí přidat. Samozřejmě aniž by musel spustit oči z trasy nebo pohnout rukou.



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?




    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.